www.ctpez.czČlánky › Na nové metody genetického inženýrství by se nemusela vztahovat přísná pravidla posuzování jako na organismy vzniklé transgenezí.

Na nové metody genetického inženýrství by se nemusela vztahovat přísná pravidla posuzování jako na organismy vzniklé transgenezí.

16.2.18  |    

foto
Zcela mimo zájem médií byla v lednu letošního roku zahájena ostrá diskuze nad legislativním zařazením nových šlechtitelských technik. Organismy získané novými metodami jako je CRISPR či TALENs, při kterých nedochází k přenosu cizího genu do genomu, by tak nemusely procházet přísnými regulačními úkony jako transgenní organismy. Přestože se jedná o geneticky modifikované organismy, platila by na ně stejná výjimka, jako tomu je dnes u organismů vzniklých mechanickou nebo chemickou mutagenezí. Stanovisko, které Evropskému soudnímu dvoru doporučil jeho Generální advokát, může mít výrazný dopad na budoucí rozvoj biotechnologií v Evropě či dostupnost GMO free produkce.

Zcela mimo zájem médií byla v lednu letošního roku zahájena ostrá diskuze nad legislativním zařazením nových šlechtitelských technik. Organismy získané novými metodami jako je CRISPR či TALENs, při kterých nedochází k přenosu cizího genu do genomu, by tak nemusely procházet přísnými regulačními úkony jako transgenní organismy. Přestože se jedná o geneticky modifikované organismy, platila by na ně stejná výjimka, jako tomu je dnes u organismů vzniklých mechanickou nebo chemickou mutagenezí. Stanovisko, které Evropskému soudnímu dvoru doporučil jeho Generální advokát, může mít výrazný dopad na budoucí rozvoj biotechnologií v Evropě či dostupnost GMO free produkce.

Žádost o rozhodnutí, zda nové techniky genetického inženýrství (New Breeding Techniques, NBT) naplňují podstatu evropské směrnice o GMO, ke které se váže řada povinností (povinnost značení, posuzování rizik, dohledatelnost atd.), vznesla k Evropskému soudnímu dvoru (ESD) v roce 2016 francouzská vláda na podnět Confédération paysanne, zemědělského svazu sdružujícího drobné rolníky (proces C-528/16). Aktuálně zveřejněné vyjádření Generálního advokáta Evropského soudního dvora je prvním z kroků k rozhodnutím, které mohou výrazně zasáhnout do rozvoje evropského šlechtitelství, potažmo ovlivnit přístup spotřebitelů k informacím o původu potravin.

Součástí mutageneze je změna genomu živých organismů. Na rozdíl od transgeneze se však při ní zpravidla neprovádí vložení cizí DNA do živého organismu. Různé techniky mutageneze se postupem času vyvíjejí v souladu s vědeckým pokrokem v oblasti biotechnologií. Confédération paysanne a další se domnívají, že některé z těchto nových technik představují rizika pro zdraví a životní prostředí. Podali proto k předkládajícímu soudu žalobu, jíž se domáhají zrušení vnitrostátního ustanovení, kterým jsou organismy získané mutagenezí vyňaty z povinností, jež se vztahují na GMO. V této souvislosti má Soudní dvůr vyjasnit přesnou oblast působnosti směrnice o GMO, a konkrétně rozsah, odůvodnění a účinky výjimky pro mutagenezi – a případně také posoudit její platnost. Soudní dvůr byl současně vyzýván, aby se zabýval časovými aspekty věci, či přesněji vyjasnil, jakou úlohu mají běh času a vývoj technických a vědeckých poznatků sehrát, pokud jde o právní výklad a posouzení platnosti unijních právních předpisů s přihlédnutím k zásadě předběžné opatrnosti.

Podle výkladu Generálního advokáta Evropského soudního dvora, který byl zveřejněn 18. 1. 2018 (dokument v češtině zde) by měly být moderními technikami genetického inženýrství získané organismy vyňaty z povinností upravených ve směrnici o geneticky modifikovaných organismech. Stanovisko, jenž je prvním z kroků k rozhodnutí ESD a není pro ESD závazné, vyvolalo řadu diskuzí napříč zemědělskou veřejností. Další zasedání k tomuto tématu lze očekávat ještě v tomto roce.

IFOAM EU ve svém tiskovém prohlášení (český překlad v příloze) interpretuje názor Generálního advokáta jako potvrzení existující výjimky z požadavků GMO legislativy pro rostliny získané mutagenními technikami. Upozorňuje však, že stanovisko neposkytuje účinná kritéria, která by umožňovala rozlišovat mezi starými a moderními technikami mutageneze vyvinutými v posledních letech.

„Pokud bude toto rozhodnutí přijato i soudním sborem ESD, nepřinese to žádné zpřesnění při rozhodování o tom, které metody genetického inženýrství mají být právně vyňaty z GMO legislativy a které nikoli,“ komentuje výsledek Eric Gall, IFOAM EU Policy Manager. „Generální advokát pouze potvrzuje, že GMO získané jinými technikami než transgenezí jsou z právního hlediska GMO a měly by tedy být náležitě regulovány. Toto tvrzení nicméně nebere v potaz záměr legislativců z roku 1990, kdy byly ze systému posuzování rizik záměrně vyjmuty techniky mutageneze, které se využívají již od šedesátých let a „mají dlouhý a bezpečný záznam“. „Z toho důvodu“, dodává Eric Gall, „soudíme, že neexistují žádné právní ani vědecké důvody pro vynětí nových biotechnik z povinnosti posuzování rizik či systému dohledatelnosti. Tyto techniky nemají s mutagenezí šedesátých let nic společného. Jejich vyjmutí ze systému posuzování rizik by bylo křiklavé popření principu předběžné opatrnosti a práva občanů na informaci o původu potravin, které si kupují.“

IFOAM EU naléhavě vyzývá Soudní dvůr, aby zohlednil záměry zákonodárce při přijetí směrnice 2001/18 a mezinárodní závazky EU podle Úmluvy o biologické rozmanitosti, který poskytuje definici moderních biotechnologií.

První verzí evropské Směrnice 2001/18 o uvážlivém vypuštění GMO do životního prostředí byla Směrnice 90/220 přijatá v roce 1990. Ta obsahovala stejnou definici GMO a stejné výjimky z právních závazků pro mutagenezi i buněčnou fúzi. Článek 17 Směrnice 2001/18 říká: „Tato směrnice by se neměla vztahovat na organismy získané určitými technikami genetické modifikace, které byly opakovaně konvenčně využívány a mají dlouhý bezproblémový záznam“. Podle IFOAM EU se výjimka datuje do roku 1990 a je proto irelevantní podle ní rozhodovat, zda nedávno vyvinuté technologie mohou být vyňaty ze systému posuzování rizik. Pod pojmem „mutageneze“, se dnes skrývají techniky velmi odlišné od toho, co existovalo v roce přijetí GMO legislativy (1990), nebo v době její revize v roce 2001.

Jiří Lehejček – zástupce ČTPEZ v IFOAM EU

 

Více informací a zdroje:

Vyjádření Generálního advokáta Evropského soudního dvora (aj): http://curia.europa.eu/juris/document/document.jsf?text=&docid=198532&pageIndex=0&doclang=EN&mode=lst&dir=&occ=first&part=1&cid=805338

Vyjádření Generálního advokáta Evropského soudního dvora (čj): https://curia.europa.eu/jcms/upload/docs/application/pdf/2018-01/cp180004cs.pdf

Stanovisko IFOAM EU (aj): http://www.ifoam-eu.org/en/news/2018/01/18/press-release-european-court-justice-advocate-general-misses-opportunity-clarify

Stanovisko IFOAM EU (čj): v příloze

Štítky:  GMO, IFOAM

© 2012 - ČTPEZ - Česká technologická platforma pro ekologické zemědělství

Sídlem ČTPEZ je sídlo koordinátora: Bioinstitut o.p.s., Ondřejova 13, 779 00 Olomouc, e-mail: info@ctpez.cz
Webdesign & publikační systém Toolkit - Econnect