www.ctpez.czČlánky › Vyšlo v Zemědělci: České biovinařství v roce 2016

Vyšlo v Zemědělci: České biovinařství v roce 2016

18.12.16  |    

foto
Ekologické vinohradnictví České republiky je svým rozsahem, kvalitou a intenzitou produkce jedním z mála odvětví ekologického zemědělství, v němž jsou zemědělci České republiky plně srovnatelní s kolegy z nejvyspělejších států EU, jako je  Německá spolková republika nebo Rakousko. 

V České republice se dnes ekologicky hospodaří na ploše zhruba 940 ha. Na konci října bylo registrováno 96 farem s certifikovanými vinohrady a 69 výrobců vína z vinných hroznů, z toho 47 zemědělců. Ekologické vinice se nachází zejména v Jihomoravském kraji, najdete je také v Ústeckém, Středočeském, Hl. městě Praha či Královéhradeckém, jako např. Vinné sklepy Kutná hora, které jsou jako jediné vinařství v ČR držitelem prestižního certifikátu biodynamického zemědělství DEMETER.

Vedle tradičních odrůd se v ekologickém vinohradnictví úspěšně prosazují i nově vyšlechtěné interspecifické odrůdy jako např. Cabernet Cortis, Cerason, Erilon, Hibernal, Johanniter, Kofranka Laurot, Marlen, Malverina, Nativa, Solaris, Saphira, Savilon, Vesna. „Jsou díky své přirozené rezistenci vůči chorobám pro výrobu biovín vhodnější, než naše tradiční odrůdy, byť ošetřované v ekologickém režimu,“ komentuje jejich rozmach Ing. Pavel Pastorek z Templářských sklepů. Toto vinařské družstvo, jako jeden z největších dodavatelů vín v kvalitě bio, nabízí z nových interspecifických odrůd (např. Alleta, Johanniter, Hibernal, Solaris) dokonce ucelenou bio řadu.

Export je zatím zanedbatelný, většina zde vyrobeného biovína je prodávána na tuzemském trhu.

Přesto, že kvalita biovín s rozvojem nových technologií a znalostí strmě stoupá, je biovíno českými spotřebiteli stále vnímané spíše negativně. Většina vinařů proto i nadále značku BIO na etiketách lahví vůbec neuvádí, i když by mohla. Případně, díky nezájmu spotřebitelů, nemá certifikované finální zpracování hroznů.  Stále aktuálním problémem je malé povědomí lidí o tom, jak se liší ekologický systém od konvenčního. „Málokdo si uvědomuje, co bio vinař dělá pro přírodu, její uchování pro budoucí generace a pro krajinu“, říká certifikovaný vinař Ing. Karel Válka z Nosislavi.

I přes zatím malý zájem českých spotřebitelů se čeští biovinaři stále častěji umisťují na předních místech v prestižních soutěžích a jejich vína získávají různá významná ocenění. Příkladem je Rodinné vinařství Kadubcovi z Lipova, jejichž Ryzlink rýnský získal letos zlatou medaili v mezinárodní soutěži biovín Mundus Vini Biofach v Norimberku. Dalším úspěšným vinařstvím je Veritas Bošovice, které získalo ocenění v soutěži interspecifických odrůd „Best of Freiburger Piwi 2016“ v německém vinařském institutu ve Freiburgu - první místo za Solaris 2012 a druhé místo za Solaris 2014. V soutěži Česká biopotravina roku, byla dokonce biovína nejpočetněji zastoupenou kategorií, do které tuzemští výrobci přihlásili 49 vzorků. Jako nejlepší bylo oceněno Rulandské šedé – výběr z hroznů 2015 od Petra Marcinčáka z Mikulova. Rulandské šedé – jakostní víno odrůdové 2015 stejného vinaře se stalo i šampionem bílých vín. Nejlepším červeným biovínem byl vyhlášen Merlot – výběr z hroznů 2011 od Bohemia Canopus ze Starovic.

Jaký bude letošní ročník

Průběh letošní biovinařské sezóny byl výrazně ovlivněn zamezením užívání přípravků na bázi fosfonátu draselného v systému ochrany rostlin v ekologickém vinohradnictví. Z pohledu houbových chorob byl v letošním roce při periodicky se opakujících srážkách velmi silný tlak plísně révové – peronospory. Z tohoto důvodu byla na některých lokalitách tímto patogenem poškozena již květenství před začátkem kvetení. Měďnaté fungicidy bohužel v takovémto průběhu počasí neuchrání révu dostatečně. Následovalo teplé a vlhké léto, které dalo na mnoha vinicích příležitost  k rozvoji padlí révovému – oidiu. Pro rozvoj plísně šedé – botrytidy nebyly v letošním roce splněny předpoklady pro její masivní tlak jako v roce 2014. Drobné výskyty plísně šedé jsou však na vinicích pozorovány i letos, převážně na mechanicky poškozených hroznech, např. obaleči. Jak uvedl také Ing. Pavel Pastorek, ředitel  firmy Templářské sklepy Čejkovice: „v letošním roce se na přelomu července – srpna objevilo zvýšení invaze peronospory, což mělo za následek další aplikaci ochrany výhradně pomoci biologických přípravků a mědi. Kvalita hroznů  je ale díky příznivému počasí v září velmi dobrá, hrozny jsou zdravé, takže je zde opět předpoklad kvalitních vín.“

Celkové množství hroznů letošní sklizně je nižší než v loňském velmi úrodném roce. Kvalitativně si však letošní ročník stojí velmi dobře jak v cukernatosti, tak i ostatních parametrech moštu jako jsou kyseliny, a jejich poměr i pH se pohybují ve velmi příznivých hodnotách. Hodnotit ročník je v tuto chvíli zatím předčasné, je třeba vyčkat, jak se budou mladá vína profilovat s přibývajícím časem.

Důležitá je osvěta i vzdělávání

 „Špičková vína je možné vyrobit pouze z vysoce kvalitních hroznů bez reziduí pesticidů,“ popisuje zkušenost elitních vinařů Ing. Milan Hluchý, PhD., předseda spolku Ekovín „k přechodu na ekologický systém nelze vinaře nutit. Se stoupající devastací půdy ale logicky přibývá těch, kteří hledají způsoby, jak úrodnost vinohradu zachovat.“

K hospodaření bez syntetických pesticidů a hnojiv je třeba výborná orientace a znalosti v komplexním systému ekologického hospodaření. V tomto ohledu sehrává významnou roli spolek Ekovín, který se již více než 20 let zabývá vývojem technologií integrované a ekologické produkce hroznů a sdružuje vinaře hospodařící tímto způsobem. Vedle zajišťování poradenství, odborných kurzů, konferencí a realizací nejrůznějších projektů na podporu vinohradnictví a vinařství, se zabývá také osvětou.

Právě osvěta pomáhá zvyšovat popularitu biovín u vinařů i mezi spotřebiteli. Na rok 2017 Ekovín připravuje dvě významné akce. Na jaře se veřejnost může těšit na prezentaci biovín v Praze. První ročník, který se konal loni ve Strahovském klášteře, měl velký úspěch. Druhou významnou událostí je konference VINOENVI, která se uskuteční 16. a 17. února 2017 již tradičně v krásných prostorách zámku Mikulov, letos v jubilejním desátém ročníku. Témata konference budou zaměřena na aktuální odbornou problematiku ve vinohradnictví a vinařství s účastí českých i zahraničních lektorů.

Výzkum jako nedílná součást ekologického vinohradnictví

Nedílnou součástí ekologického systému je aplikace moderních technologických postupů do praxe. V září 2016 podal Ekovín společně s kolegy z rakouského výzkumného institutu Bioforschung Austria žádost o dotaci z programu přeshraniční spolupráce Interreg Rakousko – Česká republika na realizaci tříletého výzkumného projektu, zaměřeného na optimalizaci výživy révy vinné v podmínkách probíhajících klimatických změn. Hlavním cílem projektu je navržení a otestování systému ozelenění a péče o půdu, který by zvyšoval schopnosti půdy zadržovat vodu a optimalizoval výživu révy vinné. Očekávanou změnou je kvalitní půda schopná zachytit přívalové srážky a udržet po dlouhou dobu dostatečné množství vody. Výstupem projektu by měla být ověřená technologie agrotechniky ozeleněných vinic, která zabezpečí výrazné zlepšení hospodaření krajiny s vodou, snížení spotřeby energie a pesticidů (snížení emisí CO2) a zvýšení kvality a konkurenceschopnosti vín. 

Pokud bude projekt schválen, jeho realizace začne v březnu 2017. Plánované aktivity navazují na výsledky již ukončených projektů přeshraniční česko-rakouské spolupráce ECOWIN a SONDAR. Projekt ECOWIN (2009 - 2013) prokázal zvýšení biodiverzity (vegetace, denní motýli, střevlíci, cikády) prostřednictvím ozelenění meziřadí vinic bylinnými směsmi. Projekt SONDAR (2012 - 2014) byl zaměřen na protierozní ochranu půd, na několika lokalitách byly vytvořeny modelové příklady plošné ochrany půdy ke snížení půdní eroze.

Aktivity Ekovínu ve spolupráci s našimi biovinaři dlouhodobě přispívají k rozvoji a podpoře povědomí veřejnosti o ekologickém vinařství v České republice a vedou k postupnému vyrovnávání se s vyspělými státy Evropy jako je Německo nebo Rakousko.

Ing. Veronika Řezáčová
EKOVÍN
pro Českou technologickou platformu pro ekologické zemědělství

 

© 2012 - ČTPEZ - Česká technologická platforma pro ekologické zemědělství

Sídlem ČTPEZ je sídlo koordinátora: Bioinstitut o.p.s., Ondřejova 13, 779 00 Olomouc, e-mail: info@ctpez.cz
Webdesign & publikační systém Toolkit - Econnect