www.ctpez.czČlánky › Vyšlo v Zemědělci: Ohlédnutí za ekologickým polním dnem

Vyšlo v Zemědělci: Ohlédnutí za ekologickým polním dnem

3.8.17  |    

Ekologická polní produkce v ČR stále nabývá na významu. Výměra ekologické orné půdy činí cca. 70 000 ha. Hlavními pěstovanými plodinami na orné půdě jsou téměř vyrovnaně obiloviny a pícniny (okolo 28 tis. ha). Z obilovin se nejvíce pěstuje pšenice obecná, pšenice špalda a oves, avšak i podíl ostatních druhů obilovin roste. Z důvodu nutnosti zajištění krmiv pro ekologické chovy zvířat stoupá význam pěstování tritikale a kukuřice na zrno. V rámci pícnin jsou zastoupeny převážně víceleté pícniny, tedy víceleté plodiny na zeleno využívané ke krmným účelům, zelenému hojení a odplevelování orné půdy. Nezbytnou součástí je zařazování luskovin na zeleno (leguminóz), jejichž předností je výživný a zúrodňující dopad na půdu.

Nové poznatky a informace k ekologické polní produkci mohou pěstitelé získávat na různých akcích. K nim patří i tradiční ekologický polní den, který se jednou za dva roky koná koncem června na Pokusné stanici katedry rostlinné výroby FAPPZ České zemědělské univerzity (ČZU) v Praze – Uhříněvsi ve spolupráci s Českou technologickou platformou pro ekologické zemědělství (ČTPEZ). Zajímavé přednášky, přehlídky polních pokusů i ochutnávka ekologických potravin se vždy těší zasloužené pozornosti z řad příznivců ekologického zemědělství. Letošnímu ročníku navíc přálo i počasí - akce se uskutečnila v zatím nejteplejším dni letošního roku.

Dlouhá tradice

S ekologickým zemědělstvím se v Uhříněvsi započalo v roce 1992 přechodným obdobím, o dva roky později byly založeny první odrůdové pokusy. V nich se sledovala reakce plodin na podmínky ekologického pěstování a také kvalita produktů. V současné době obhospodařuje výzkumná stanice 17 ha orné půdy, z toho certifikovaná ekologická plocha zaujímá osm hektarů. Podle sdělení vedoucího stanice Libora Mičáka se na ní uplatňuje čtyřhonný osevní postup. Jeden rok se pěstuje jetel luční na semeno, druhý rok následují pokusy, pak se pěstují brambory a po nich ječmen na zrno s podsevem jetele. U ječmene se vysévá 150 kg/ha osiva. Stanice nemá živočišnou výrobou, proto nepoužívá statková hnojiva a jediným zdrojem dusíku do půdy jsou leguminózy. Ve velké míře se využívají také meziplodiny, především pohanka a svazenka vratičolistá, která má význam i jako medonosná plodina. Kromě tradičních plodin (pšenice, ječmene, žita, tritikale, brambor a dalších) bylo ale na polním dnu k vidění také množství různých netradičních a málo pěstovaných druhů. Mezi ně patří například pšenice špalda, jednozrnka a dvouzrnka nebo přesívkové formy.

Netradiční plodiny

Na ekologické ploše v Uhříněvsi se pěstuje celá řada netradičních plodin, které přímo na poli představila prof. Ing. Ivana Capouchová, CSc. Zpravidla se jedná o méně výnosné druhy, které se ale vyznačují řadou pozitivních vlastností. Pšenice špalda se v Uhříněvsi pěstuje jak ve výnosnější ozimé, tak i v jarní formě. V České republice je v současnosti registrovaná odrůda ozimé špaldy Rubiota. Výběrem z genetických zdrojů vytvořili ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby, v.v.i., odrůdu jarní pšenice dvouzrnky Rudico. Na pokusné ploše byl k vidění i nejstarší kulturní druh pšenice - jednozrnka, která poskytuje nižší výnosy než dvouzrnka a není příliš vhodná pro pekařské využití. V současnosti se pěstuje zejména v Německu.

Pšenice s barevným zrnem

Pokusy s využitím ozimé pšenice s barevným zrnem komentovala opět prof. Capouchová. Uvedla, že takové odrůdy se u nás začaly objevovat před osmi až devíti lety. Nejdříve se zkoumalo jejich nutriční využití. Obsahují například polyfenoly, antokyany nebo karotenoidy.
Do pokusů jsou zařazeny odrůdy Citrus se žlutým endospermem, PS Karkulka s purpurovým perikarpem, Scorpion s modrým aleuronem, novošlechtění KM 53-14 rovněž s modrým aleuronem a KM 178-14 s purpurovým perikarpem. Jako kontrola sloužila osinatá odrůda pšenice seté Annie, která se osvědčuje pro ekologické pěstování. Stejný pokus byl v Uhříněvsi založen na ekologické i konvenční ploše. Sleduje se reakce odrůd na intenzitu pěstování.
V loňském roce napadla všechny odrůdy zařazené do pokusů rez plevová. Jako nejvíce náchylná k této chorobě se ukázala odrůda Scorpion. Na druhé straně odrůdy Citrus a PS Karkulka byly nejodolnější. V letošním roce se rez plevová v porostech pšenice v Uhříněvsi vyskytovala jen minimálně. Porosty vypadaly dlouho dobře, až v červnu je napadl ve větší míře kohoutek. U ozimé pšenice ale škodil kohoutek méně než u jarního ječmene.
Co se týče výnosů, kontrolní odrůda Annie v pokusech v roce 2016 poskytla 7 t/ha. Z výnosového hlediska ji předčilo jen novošlechtění KM 178-14. Nepatrně nižší výnos 6,8 t/ha měla odrůda PS Karkulka. Nejnižší výnos poskytla odrůda Scorpion 5 t/ha.
Z hlediska kvality zrna se barevné pšenice nacházejí na úrovni E, někdy A. Obsah dusíkatých látek v zrnu měla nejvyšší kontrola Annie - 10,7 %. Většina odrůd s barevným zrnem se dostala přes deset procent. V hodnotě Zelenyho testu odrůdy Scorpion a KM 53-14 předčily kontrolu Annie. Kvalita lepku se mezi odrůdami lišila. V pekařském pokusu byla pozitivně hodnocena žlutá mouka odrůdy Citrus. Barevné odrůdy pšenice se ukazují jako vhodné pro ekologické zemědělství, představují určité zpestření.

Pokusy pro doporučování odrůd

Pokusnická stanice v Uhříněvsi je jednou z pěti lokalit v ČR, na kterých se provádí odrůdové zkoušení vybraných odrůd pšenic a ječmenů pro Seznam doporučených odrůd (SDO) v ekologickém zemědělství.
V roce 2016 i 2017 se porovnávalo osm odrůd ozimých pšenic především jakosti E a A. Jednalo se o odrůdy Sultan (A), Zeppelin (A), Annie (E), Gordian (B), Penelope (A), Bernstein (E), Cimrmanova raná (E) a Balitus (A). Výnosy porovnávaných odrůd byly loni poměrně vyrovnané. Nejvyšší výnos v Uhříněvsi poskytla odrůda Penelope, téměř devět tun na hektar. Druhé místo obsadila odrůda Gordian a třetí Sultan. Nejvyšší obsah dusíkatých látek v zrnu měla loni odrůda Bernstein, dvanáct procent. Druhá skončila Cimrmanova raná s 10,5 %. U ostatních odrůd se obsah dusíkatých látek v zrnu pohyboval mezi 10,5 až 11 %.
Z jarních pšenic jsou do ověřování zařazeny odrůdy Astrid (E), Izzy (A), Quintus (B), Lotte (A), Registana (B), Kabot (B) a Anabel (A). Loni se v pokusech výnosy jarní pšenice v Uhříněvsi u porovnávaných odrůd Astrid, Izzy, Quintus a Lotte pohybovaly mezi necelými čtyřmi tunami až pěti tunami na hektar. Obsah dusíkatých látek v zrnu loni v Uhříněvsi dosahoval deseti až jedenácti procent. Letos porosty vypadaly mnohem lépe a slibovaly vysoké výnosy. Jarní pšenici pomohlo letošní vlhčí jaro. Porosty rovnoměrně vzešly, byly vyrovnané a na rozdíl od loňska i zdravé.
Do odrůdového zkoušení jarních ječmenů jsou v letošním roce zařazeny nesladovnické odrůdy Azit, Grace, Solist, Ovation a sladovnická odrůda Kampa. Loni byly do pokusů zařazeny odrůdy Azit, Solist, Grace a Heris. V roce 2016 se hektarové výnosy jarního ječmene v pokusech v Uhříněvsi pohybovaly od zhruba 6,5 do 7,5 t/ha.

Šlechtění pšenice

Pokusy se šlechtěním ozimé pšenice představila Ing. Dagmar Janovská, Ph.D., z Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v.v.i., koordinátorka projektu NAZV: Využití systému participatory breeding ve výzkumu a šlechtění odrůd pšenice vhodných pro ekologické pěstování. Šlechtitelské materiály vznikly v Uhříněvsi selekcí, což je nejstarší metoda šlechtění, nebo křížením. Participatory breeding tzv. participační šlechtění představuje spolupráci mezi šlechtitelem a zemědělcem s cílem vytvořit novou odrůdu vhodnou pro specifické podmínky daného pěstitele. Tento systém spočívá v tom, že se na šlechtitelské stanici nakříží rodiče a vzniklý materiál se předá zemědělci pro selekci.
Šlechtění v Uhříněvsi křížením probíhalo nejprve s ozimou pšenicí setou, poté s pšenicí špaldou ozimou i jarní. Selekcí šlechtili pšenici jednozrnku a dvouzrnku. Výnosy se u pšenice špaldy pohybují na dobré úrovni mezi 4,5 až 5 t/ha. Obsah dusíkatých látek v zrnu dosahuje vysoké úrovně 14 až 18 %. Problém ale u většiny odrůd, kromě Rubioty, představuje nižší kvalita lepku.
Jak uvedla prof. Capouchová, u křížení ozimé pšenice špaldy byla matkou odrůda Rubiota, která dorůstá výšky až 130 cm a poléhá, ale nemá tendenci k porůstání zrna v klasu. K přednostem odrůdy Rubiota patří vysoká technologická kvalita zrna a možné využití i na kynuté těsto. Rubiota se křížila se švýcarskými odrůdami, které méně poléhají, jsou výnosné a mají vysokou HTS, ale dosahují horší kvality.
Při křížení jarní špaldy se podařilo vyšlechtit bezosinného křížence s černým klasem, který letos prvním rokem absolvuje registrační zkoušky. K přednostem tohoto novošlechtění patří vysoká kvalita zrna včetně vysoké hodnoty Zelenyho testu. Ostatní odrůdy jarní špaldy mají slabý lepek a špatně se zpracovávají, nehodí se na kynuté výrobky.

Pokusy s bramborami

Ing. Petr Dvořák, Ph.D. a Ing. Martin Král z ČZU přítomné seznámili s pokusy, ve kterých se ověřují různá opatření pro zmírnění dopadu sucha. Důležité je, aby se vláha v co největším množství vsakovala, zadržela se v půdě a byla přístupná pro rostliny. K tomu se využívají různé prostředky, například mulče, úprava hrůbků a rozmanité přípravky. Při mulčování se uplatňuje organický mulč – sláma nebo kompost. Použité materiály by měly být snadno aplikovatelné. Z přípravků zlepšujících dostupnost vláhy v půdě se využívá Transformer. Uvedená opatření by měla zlepšit toleranci půdy k suchu, mělo by dojít ke zlepšení jejích fyzikálně-biologických vlastností. Voda by se měla do půdy lépe vsakovat, v půdě zadržovat a ještě by se měla omezit eroze.
Letos brambory v Uhříněvsi sázeli opožděně za ne příliš optimálních podmínek. Pozitivem současné sezóny ale bylo to, že v letošním suchém počasí porosty brambor nenapadla plíseň bramboru, jako v jiných letech. Porovnávají se tyto varianty: kontrola, kompost, kompost zapravený, mulč sláma 2,5 t/ha, mulč sláma 4,5 t/ha a přípravek Transformer. Mulčování probíhá po výsadbě. Protierozní efekt mulče se projevuje především na počátku vegetace brambor. U všech pokusných variant loni docházelo ke zlepšení mikroklimatu v hrůbcích a klesalo jejich povrchové utužení. Slamnatý mulč stabilizuje teplotní výkyvy v hrůbcích.
V roce 2016 u odrůdy Dicolora v porovnání s kontrolou všechna opatření kromě přípravku Transformer vedla ke zvýšení výnosu konzumních hlíz brambor nad 4 cm. Nejlépe dopadla varianta s použitím vyššího množství slámy k mulčování. Sláma vychází nejlépe z hlediska udržení vláhy v půdě.

Pro Českou technologickou platformu pro EZ zpracovala
Hana Honsová, ČZU Praha

Příloha:  Zemědělec č. 28 / 2017 [1 MB, pdf]
Souvisí s členy:  ČZU

© 2012 - ČTPEZ - Česká technologická platforma pro ekologické zemědělství

Sídlem ČTPEZ je sídlo koordinátora: Bioinstitut o.p.s., Ondřejova 13, 779 00 Olomouc, e-mail: info@ctpez.cz
Webdesign & publikační systém Toolkit - Econnect