www.ctpez.czČlánky › Vyšlo v Zemědělci: Participační šlechtění v ekologickém zemědělství

Vyšlo v Zemědělci: Participační šlechtění v ekologickém zemědělství

18.5.18  |    

foto
Vhodná odrůda jako jeden ze základních faktorů ovlivňujících výnos je podstatou úspěšného pěstování. Ekologičtí zemědělci potřebují odrůdy zemědělských plodin, které jsou plastičtější k podmínkám prostředí a jsou schopné dosáhnout vyrovnaného výnosu při pěstování v nevyrovnaných půdních podmínkách. Současně musí mít vysokou odolnost vůči chorobám a škůdcům, protože využití klasických pesticidů běžných v konvenčním systému hospodaření není povoleno.

Ze zahraniční praxe je zřejmé, že odrůdy vytvořené v podmínkách ekologického zemědělství reagují lépe na méně příznivé podmínky tohoto systému, zvláště když jsou ekologická pole např. v podmínkách LFA.

Pro efektivní a udržitelnou produkci potravin v ekologickém zemědělství musí být optimálně zvolený osevní postup, výběr odrůdy a použitá technologie. Vzhledem k tomu, že většina dostupných odrůd vznikla šlechtěním v konvenčních podmínkách pro konvenční zemědělství, není potenciál ekologického zemědělství plně využit. Některé vlastnosti, které jsou pro ekologické zemědělství klíčové, jako jsou např. rezistence k chorobám přenosných osivem, schopnost potlačovat plevele nebo efektivní využívání živin (NUE) nejsou hlavními parametry pro odrůdy, kde jsou tyto nedostatky řešeny pesticidní ochranou a minerálními hnojivy. Samostatnou kapitolou je otázka efektivní kořenové soustavy odrůdy, která je v případě konvenčního šlechtění zcela přehlížena. Proto se celosvětově začínají šlechtitelé zaměřovat na šlechtění odrůd v ekologických podmínkách pro využití v ekologickém zemědělství s cílem stabilizace produkce a kvality biopotravin.

Ekologické zemědělství představuje vysokou genetickou diverzitu.  Aby bylo dosaženo kvalitní produkce v závislosti na heterogenních podmínkách prostředí, osevním postupu, založení porostu a marketingu produkce, je nutné pěstovat široké spektrum plodin a jejich odrůd. Proto je důležité mít k dispozici odrůdy adaptované na různé regionální podmínky EZ. Tyto odrůdy musí splňovat požadavky jak na vysoký výnos při vysoce kvalitní produkci s ohledem na nutriční a technologické vlastnosti biopotravin, stejně tak na hygienické požadavky produkce.

V principu je ve šlechtění nových odrůd mnoho vlastností pro konvenční i ekologické zemědělství společných. Existuje ale mnoho vlastností, které jsou pro ekologické zemědělství důležitější jako např.:

  • Rezistence k půdním patogenům a chorobám přenosným osivem
  • Rychlý počáteční růst
  • Vysoká suprese plevelů
  • Rezistence k poléhání u vysokých odrůd
  • Kvalitativní vlastnosti a mnohé jiné.

V současné době v ČR chybí odrůdy vhodné pro ekologické zemědělství cíleně šlechtěné v podmínkách ekologického zemědělství. Proto se u nás zatím pěstují převážně odrůdy šlechtěné pro intenzivnější formy zemědělství, kde se ale předpokládají vstupy hnojiv, pesticidů a regulátorů růstu pro dosažení vysokého výnosu produkce. Odrůdy šlechtěné pro konvenční zemědělství  navíc někdy využívají šlechtitelské metody, které jsou pro ekologické zemědělství nepřípustné jako např. genetické modifikace.

Na úrovni EU se připravuje nové nařízení zabývající se ekologickým zemědělstvím a produkcí biopotravin. Tento dokument se nyní nachází v připomínkovacím řízení na úrovni členských států EU a měl by vejít v platnost v roce 2020. Nová legislativa by měla znamenat lepší dostupnost osiva a reprodukčního materiálů rostlin přizpůsobených požadavkům ekologického zemědělství. To znamená, že při definování kritérií pro ekologická osiva bude brána v úvahu genetická rozmanitost a odolnost vůči chorobám, ale i další důležité aspekty. V současné době jsou výjimky (výjimky z ekologických pravidel) často udělovány na využití konvenčních osiv kvůli nedostatečné dostupnosti ekologických odrůd a osiv. Zrušení výjimek, které nová legislativa navrhuje, by mělo být pobídkou pro šlechtitelské společnosti v Evropě, aby se zaměřily i na šlechtění pro EZ.

Tyto změny budou znamenat vyšší poptávku po ekologickém osivu a také po odrůdách šlechtěných pro ekologické zemědělství v ekologických podmínkách. Proto je důležité být na tuto situaci připraven i s odrůdami šlechtěnými pro ekologické zemědělství. Metoda „participatory plant breeding“ by mohla být jednou z metod, jak novou odrůdu pro podmínky ekologického zemědělství získat.

Co je metoda „participatory plant breeding“?

V současné době je mnoho metod, které se používají pro tvorbu nových odrůd v zemědělství. Ekologičtí šlechtitelé se většinou zabývají křížením. Nicméně, nejen vlastní metoda šlechtění je důležitá, ale i princip. V některých evropských zemích se začala ve šlechtění využívat metoda tzv. „participatory plant breeding“ (participační šlechtění rostlin, PPB). Tato metoda vznikla počátkem 80. let jako součást hnutí podporujícího koncepci participativního výzkumu v reakci na kritiku neúspěchu výzkumu vedeného na experimentálních stanicích k řešení potřeb chudých zemědělců v rozvojových zemích. PPB si získalo uznání jako aktivita podporována většinou sociálními vědci a agronomy spolupracujícími s nevládními organizacemi (NGO). Zejména díky tomu bylo PPB bráno od počátku jako opak konvenčního šlechtění, místo toho, aby bylo vnímáno jako dodatečná možnost ve šlechtění. PPB je metoda, která vychází z přesvědčení, že zemědělci i profesionální šlechtitelé odrůd zemědělských plodin mají znalosti a dovednosti, které se mohou navzájem doplňovat. PPB je definováno jako řada přístupů, které zahrnují kombinaci účastníků (včetně výzkumných pracovníků, šlechtitelů, zemědělců a dalších zúčastněných stran jako např. zpracovatelů) ve šlechtitelském procesu.

Dnes se všeobecně uznává, že moderní odrůdy a jejich požadavky na výživu a ochranu, i když jsou úspěšné v příznivějších produkčních oblastech, často nevyhovují drobným zemědělcům v okrajových oblastech nebo v podmínkách ekologického zemědělství. Výsledkem toho bylo lepší pochopení zásadní úlohy PPB jako další strategie šlechtění. PPB může být doplňkem konvenčního šlechtění rostlin spíše než alternativním systémem šlechtění, který by měl za cíl konvenční šlechtění nahradit. V současné době je na celém světě známo zhruba 80 PPB programů, které zahrnují různé instituce a různé plodiny.

Rozdíly mezi konvenčním šlechtěním a PPB

Princip konvenčního způsobu šlechtění je uzavřený systém, kde veškerá rozhodování probíhají na šlechtitelské stanici. Na druhou stranu princip PPB spočívá v tom, že od nakřížení rodičovských komponent jsou zemědělci, zpracovatelé a jiní účastníci PPB účastni na výběru a rozhodování, které materiály z křížení považují za nejvhodnější pro jejich způsob pěstování/zpracování.

Rozdíly mezi konvenčním šlechtěním a PPB jsou znázorněny barvou šipky, kdy zelená barva představuje farmáře a černá šlechtitele (výzkumníka) a jsou uvedeny na obrázku 1 a 2.

PPB ve světě a v České republice

Ve světě je metoda participačního šlechtění využívána hlavně v tropickém pásmu. Jejím základním smyslem zde je získání odrůd adaptovaných pro jednotlivé oblasti a finančně dostupných místním zemědělcům tak, aby nebyli závislí na dodávkách osiv ze zahraničí.

Jiná situace je v Evropě. Od začátku platnosti Nařízení 1452/2003 se v ekologickém zemědělství vyžaduje pro pěstování v EZ používání ekologického certifikovaného osiva. Toto nařízení způsobilo v EU zvýšenou poptávku po ekologických osivech, která ale nemohla být uspokojena, protože osivářské společnosti na tuto situaci nebyly připraveny. Jedním z argumentů, proč je nedostatek osiv pro EZ, bylo, že malý trh neumožňoval minimální zisk pro šlechtitelské společnosti a tím návrat vložených investic do šlechtitelského procesu. Proto se ekologičtí zemědělci a jejich svazy začali setkávat s výzkumnými pracovníky a vytvářet PPB projekty. Například v Německu se zaměřili výzkumní pracovníci a ekologičtí zemědělci při využití metody PPB na tvorbu odrůdy jarního bobu (Vicia faba L.) vhodné do podmínek ekologického zemědělství a v Nizozemí podobným způsobem vyšlechtili novou odrůdu cibule. Ve Francii se metoda PPB začala používat nezávisle na třech místech v roce 2001. V Bretani pod vedením Francouzského institutu zemědělského výzkumu (INRA) bylo zahájeno šlechtění odrůd zelí a květáku pro ekologické zemědělství. V jižní Francii se zaměřili na šlechtění odrůd tvrdé pšenice, které mají dostatečný obsah bílkovin a jsou vhodné na zpracování typických místních těstovin. Do výběru vhodných materiálů byli zapojeni zpracovatelé těstovin, ekologičtí zemědělci a výzkumníci z INRA. V jihozápadní Francii byl PPB program cílen u kukuřice a slunečnice na kvalitu a vhodnost do sušších podmínek. V současnosti je v programu šlechtěno na 30 různých druhů hlavně polních plodin a zelenin.

Pro Českou technologickou platformu pro ekologické zemědělství připravili:
Ing. Dagmar Janovská (VÚRV)
prof. Ing. Ivana Capouchová, CSc. (ČZU)
doc. Ing. Petr Konvalina (Jihočeská univerzita)

Příloha:  Zemědělec č. 20 / 2018 [1005.4 kB, pdf]
Souvisí s členy:  VÚRV, ČZU, JU

© 2012 - ČTPEZ - Česká technologická platforma pro ekologické zemědělství

Sídlem ČTPEZ je sídlo koordinátora: Bioinstitut o.p.s., Ondřejova 13, 779 00 Olomouc, e-mail: info@ctpez.cz
Webdesign & publikační systém Toolkit - Econnect