www.ctpez.czČlánky › Vyšlo v Zemědělci: Poptávka po bioosivu převyšuje nabídku

Vyšlo v Zemědělci: Poptávka po bioosivu převyšuje nabídku

15.3.17  |    

foto
V ekologickém zemědělství je zemědělec povinen použít certifikovaný ekologický rozmnožovací materiál. V České republice jsou však stále hojně využívány výjimky na používání konvenčního osiva. Důvodem je zejména cena bioosiva, jeho nedostatečná nabídka, ale i nezájem trhu o rostlinnou produkci vypěstovanou z certifikovaného bioosiva.

Při nedostatku bioosiva na trhu má ekologický zemědělec možnost použít pro osev svých pozemků buď certifikované konvenční osivo, tzn. osivo, které pochází z přehlédnutých a uznaných množitelských porostů, splňuje podmínky pro rozmnožovací materiál (např. klíčivost, čistota a další parametry dané platnou legislativou) a nebylo ošetřeno chemickými přípravky, které nejsou povoleny v ekologickém zemědělství. Takové osivo dává pěstiteli jak záruku kvality vlastností osiva a zdravotního stavu, tak jistotu druhové a odrůdové pravosti a čistoty. Druhou možností je použít vlastní farmářské osivo, vyprodukovaného z původně certifikovaného osiva. S farmářským osivem nesmí být obchodováno a smí být použito pouze pro vlastní potřebu, tedy k opětovnému osetí vlastních pozemků. Není ani přípustné směnit takovéto osivo s druhým pěstitelem za jiné osivo. Vzhledem k tomu, že není pod dohledem úřední autority, hrozí velké nebezpečí produkce nekvalitního osiva z hlediska jeho parametrů a přítomnosti semen plevelů. Největším rizikem je, že jsou tímto osivem velmi často rozšiřovány choroby přenosné osivem (virové, bakteriální a houbové).

Výroba ekologického osiva je oproti konvenčnímu podstatně náročnější na kvalitu přípravy a založení porostu a jeho udržování během vegetace. Ani výnos většinou nedosahuje úrovně, jako v konvenci. Produkce bioosiv je silně závislá i na průběhu klimatických podmínek daného ročníku, zvláště pak na rozvoji chorob a škůdců. Omezená možnost ochrany porostu neumožňuje vyrobit osivo, které by bylo možné použít dále bez chemického ošetření, tedy jako bioosivo. Výrobci osiv proto raději vyrábí konvenční osivo, sice s nižší prodejní cenou, ale s určitou jistotou prodeje. Nedostatek ekologických osiv na trhu je proto řešen udělováním výjimek na použití konvenčního osiva v ekologickém zemědělství.

Certifikované osivo je základním předpokladem kvalitní rostlinné produkce a v ekologickém zemědělství platí toto pravidlo dvojnásobně. V konvenčním zemědělství se choroby přenosné osivem dají eliminovat účinným mořením, v EZ je při výrobě osiva potřeba klást velký důraz na celkovou technologii pěstování, od zásevu množitelského porostu až po sklizeň a úpravu osiva.

Postup při udělování výjimky

Povolení pro použití konvenčních osiv a vegetativního rozmnožovacího materiálu je v České republice od roku 2010 udělováno ÚKZÚZ, Odborem osiv a sadby. Výjimky jsou udělovány na základě nařízení Komise (ES) č.889/2008, které je dále rozpracováno metodickým pokynem MZe č.5/2016, určujícím blíže pravidla pro udělování výjimek. Na základě těchto ustanovení jsou výjimky udělovány na osivo všech zemědělských druhů, na osivo a sadbu zeleniny, sadbu brambor a osivo dalších druhů rostlin určených pro ekologickou produkci. S platností do 31. 12. 2018 se nemusí žádat o výjimku na sadbu ovocných druhů, révy vinné a chmele.

Žádosti o výjimky

Žádosti jsou přijímány jak v tištěné, tak v elektronické podobě, zaslané datovou schránkou, formulář je k dispozici na webových stránkách Ministerstva zemědělství eAGRI. Rovněž je rovněž možné vyplnit elektronicky přes Portál farmáře a odeslat datovou schránkou nebo vytisknout, podepsat a poslat poštou. Žádosti je nutné podávat s určitým předstihem před plánovaným výsevem či výsadbou. Řízení o udělení výjimky se řídí zákonem č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. Do 30 dnů od obdržení žádosti ÚKZÚZ rozhodne o povolení či zamítnutí výjimky. Žadatelé mají možnost se proti vystavenému rozhodnutí ve lhůtě do 15 dnů odvolat k Ministerstvu zemědělství prostřednictvím ÚKZÚZ. Povolení se uděluje pouze na jednu sezónu a na nespotřebované osivo je nutné v další sezóně opět podat žádost o udělení výjimky.

Žádosti jsou posuzovány v závislosti na aktuálním stavu nabídky v databázi ekologického osiva, ke konkrétnímu datu podání žádosti. Podle výše uvedeného nařízení je žadateli vydáno povolení k použití osiva pouze v případě, kdy žádná odrůda druhu není registrovaná v databázi ekologického osiva. Pokud však žadatel v žádosti uvede dostatečné odůvodnění a tím prokáže, že právě jím zvolená odrůda je významná pro jeho produkci, a že žádná odrůda vedená v databázi není pro něho vhodná, může mu být vyhověno. Zde je potřeba zdůraznit, že odůvodnění musí být opravdu dostatečně podrobné a nezpochybnitelné. ÚKZÚZ uděluje výjimky i na použití konvenčních směsí osiva. V takových případech je nutné v žádosti uvést buď registrační číslo směsi, nebo její přesné procentuální složení jednotlivých komponent (druh a odrůda). Směs, která obsahuje do 30% hmotnostního podílu konvenčních travních a jetelotravních osiv, je vedená jako ekologická a pro její produkci a použití není třeba žádat o výjimku.

Počty udělených výjimek

Každoročně přichází na ÚKZÚZ nejvíce žádostí v jarním a podzimním období, tedy v období přibližně jeden až tři měsíce před agrotechnickým termínem výsevu dané plodiny. Tato sezónní akumulace je velice náročná na včasné zpracování žádostí v termínu 30 dní vyplývajícího ze správního řádu. V tabulce č. 1 je uveden přehled přijatých žádostí za posledních sedm let.

Tab. 1 Počet přijatých žádostí za období 201-2016

Rok

Počet přijatých žádostí

2010

1080

2011

1183

2012

1305

2013

1475

2014

1255

2015

1287

2016

1425

Tab. 2 Počet udělených výjimek a množství konvenčního osiva u nejfrekventovanějších plodin v letech 2015 a 2016

Plodina

Počet vydaných výjimek

Množství konvenčního osiva/sadby v kg

Počet vydaných výjimek

Množství konvenčního osiva/sadby v kg

Rok

2015

2016

brambory

138

196 478

152

514 335

ječmen jarní

77

180 375

85

177 085

oves setý

139

531 690

110

356 705

pšenice jarní

100

206 878

64

133 290

pšenice ozimá

120

525 961

113

504 063

travní směsi

532

216 648

692

264 964

Důvody k udělení či zamítnutí výjimky

Nejčastějším důvodem k udělení výjimky pro použití konvenčního osiva v EZ je nedostupnost bioosiva požadovaného druhu, tedy jeho absence v databázi ekologického osiva. Druhým důvodem je nepřítomnost požadované odrůdy v databázi ekologických osiv a žadatelovo prokázání, že žádná z uvedených alternativních odrůd téhož druhu vedená v databázi není vhodná, a že povolení je významné pro jeho produkci. Žadatel má uzavřený kontrakt s odběratelem na určitou odrůdu splňující požadovanou kvalitu, zemědělec provozuje kromě rostlinné výroby i živočišnou a požaduje odrůdu vyššího vzrůstu pro produkci slámy, s vysokým výnosem zelené hmoty apod. S nižší frekvencí je požadována výjimka z důvodu výzkumných účelů a k pokusným testům. Přibližně stejně nízký počet žádostí je odůvodněn účelem založení množitelského porostu k produkci bioosiva. V posledních dvou případech jsou výjimky vydávány i tehdy, pokud je v databázi ekologických osiv vedena přímo požadovaná odrůda nebo u druhu jsou dostupné alternativní odrůdy.

Z celkového počtu přijatých žádostí jsou přibližně 2 % zamítnuta. Nejčastějším důvodem je právě dostupnost bioosiva jiné odrůdy stejného druhu v databázi ekologických osiv. V menší míře žadatel neuvede odůvodnění požadavku na odrůdu a dodatečně po jeho odvolání s doplněním dostatečných a nezpochybnitelných důvodů může být výjimka vydána.

Databáze ekologických osiv na eAGRI

Odbor osiv a sadby UKZUZ je kromě udělování výjimek pověřen i vedením a správou databáze dostupných ekologických osiv. Zveřejnění nabízených partií osiva včetně aktualizace dostupného množství bylo až dosud uskutečňováno na základě povinného nahlášení dodavatelem osiva UKZUZ, který pak změnu v nabídce provedl. Tento způsob byl pomalý, málo pružný a tak byly často zveřejňovány neaktuální údaje. Od letošního roku je proto systém nově nastaven tak, aby bylo možné zadávat a aktualizovat údaje o nabízeném osivu přímo dodavateli. Správa databáze probíhá následovně: zápis do databáze na základě výzvy ze strany dodavatele provádí ÚKZÚZ. Zápis může provádět i samotný dodavatel, a to v případě, že se jedná o partie dovezeného osiva nebo o partie zelenin. Následnou aktualizaci dat v databázi provádí dodavatel sám nebo vyzve ÚKZÚZ, aby změnu provedl. Nový systém by měl zrychlit aktualizaci nabídky osiva v databázi a tak lépe odrážet aktuální situaci na trhu.

V roce 2016 bylo na trhu v České republice celkem 11 dodavatelů bioosiva, z toho 4 s velkým druhovým a odrůdovým rozsahem a vysokým objemem nabízeného osiva a 1 specializovaný na osivo zelenin. Nabízené druhy – skupiny plodin: obilniny (všechny hlavní, včetně pohanky, kukuřice), trávy (jednotlivé druhy, ale i směsi s komponentem bio), jeteloviny, luskoviny, ostatní krmné plodiny - svazenka, olejniny (hlavně hořčice, sója) a zeleniny. V nabídce zcela chybí brambory, krmná řepa, cukrovka, řepka ozimá a slunečnice.

V roce 2015 přesáhla plocha orné půdy v režimu ekologického zemědělství 65 tisíc hektarů. Na 43 % těchto ploch byly pěstovány obilniny pro produkci zrna. Nejčastěji pěstovanými obilninami byly pšenice (7 177 ha) a oves (5 753 ha), tritikale (3 931 ha), ječmen (3 718 ha) a špalda (3 262 ha).

Zdroj dat Ústav zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI)

Pro ČTPEZ zpracoval Ing. Jiří Hakauf, Odbor osiv a sadby UKZUZ

Příloha:  Zemědělec č. 11 / 2017 [961 kB, pdf]

© 2012 - ČTPEZ - Česká technologická platforma pro ekologické zemědělství

Sídlem ČTPEZ je sídlo koordinátora: Bioinstitut o.p.s., Ondřejova 13, 779 00 Olomouc, e-mail: info@ctpez.cz
Webdesign & publikační systém Toolkit - Econnect