www.ctpez.czČlánky › Vyšlo v Zemědělci: Pro zdravé farmy, lidi a planetu

Vyšlo v Zemědělci: Pro zdravé farmy, lidi a planetu

24.1.18  |    

foto
Společná zemědělská politika, která vznikla v roce 1962 a je jednou z nejstarších politik Evropské unie, je kritizována za setrvalou orientaci na ekonomické cíle a nedostatečné začlenění environmentálních zájmů včetně pobídek na poskytování veřejných statků. To ji oslabuje v řešení nových výzev, jako jsou zajištění kvality a bezpečnosti potravin, ochrany životního prostředí včetně změny klimatu a rozvoje venkova. Snahou proto je navrhnout v její nové podobě po roce 2020 takový model plateb, který by posílil environmentální, sociální a ekonomickou výkonnost zemědělsko-potravinářského sektoru a mezi její priority začlenil hledisko udržitelnosti.

Reforma společné zemědělské politiky (SZP) pro nové finanční období by se měla soustředit na ekologičtější postupy a ochranu vody a půdy. Současně by měla zohlednit nárůst světové populace, kdy do roku 2050 bude podle současných dat nutné zdvojnásobit světovou produkci potravin a další výzvy, jako je řešení dopad změn klimatu.

K dosažení těchto cílů by měl přispět nový model plateb, který podpoří udržitelné zemědělské systémy. Posun k tomuto modelu vyžaduje dnes řada zájmových organizací. Jednou z nich je Mezinárodní federace hnutí ekologického zemědělství Evropské unie (IFOAM EU), hlavní nevládní organizace pro ekologické zemědělství, sdružující přes 160 členských organizací a zahrnující celou vertikálu od zemědělců, zpracovatelů, obchodníků, kontrolních organizací, poradců, výzkumu, environmentálních organizací až po spotřebitele. Tato organizace tvrdí, že navzdory zlepšení za posledních 25 let, zejména většímu zaměření politiky na rozvoj venkova, faktor udržitelnosti v SZP chybí. Pokud 40 procent rozpočtu EU směřuje na SZP, rozhodování o tom, které zemědělské systémy a postupy se podpoří, přímo ovlivňuje formu potravinového systému, který v EU máme. IFOAM EU proto vyzývá k novému přístupu SZP, který je schopen posunout zemědělství směrem k udržitelnosti, ke které se EU zavázala v rámci cílů OSN pro udržitelný rozvoj. Chystané reformy SZP by podle ní měly vycházet z nové dohody mezi zemědělci a občany, která posílí environmentální a sociálně-ekonomickou výkonost zemědělsko-potravinářského sektoru. Za tímto účelem by měl vzniknout nový model zemědělských plateb, který bude podporovat agroekologické výsledky založené na:

■ platbách za poskytování veřejných statků, které motivují a odměňují zemědělce, kteří realizují řadu environmentálních a socioekonomických služeb na úrovni podniku (sto procent financování EU),

■ doplňkových opatřeních zahrnujících podporu poradenských služeb pro zemědělce, rozvoj dodavatelského řetězce, investice do infrastruktury, inovace, platby pro ekologické zemědělství, propagační aktivity a podobně (spolufinancované na národní úrovni).

■ jedno pilířové struktuře SZP s jedním rozpočtem, orientované plně na podporu agroekologických výsledků – platby za poskytování veřejných statků by tvořily 80 procent rozpočtu a podpůrná opatření zbývajících 20 procent rozpočtu do roku 2034.

 

Veřejné prostředky pro veřejné statky

V dokumentu IFOAM EU varuje, že stávající SZP nabízí jen omezená řešení pro poškozený systém. V důsledku zaměření na konkurenceschopnost přispěla SZP k tomu, že se Evropa stala potravinově soběstačnou a předním světovým vývozcem potravin. Opomenutím faktoru udržitelnosti však SZP není schopna řešit výzvy, kterým zemědělsko-potravinářský sektor dnes čelí, a to zajištění bezpečnosti potravin, rozvoje venkova a ochrany životního prostředí včetně změny klimatu. Na environmentální a klimatická opatření je vyčleněno méně než 30 procent výdajů na zemědělství v EU. Většina je určena k dosažení dalších cílů, které nesouvisí ani se zemědělskými postupy šetrnými k životnímu prostředí či klimatu ani s udržitelnými postupy, a na tyto EU stále dává větší prioritu. To se projevuje na úkor zdraví zemědělských podniků, lidí i našeho životního prostředí, které jsou rozhodující pro udržitelný rozvoj zemědělsko-potravinářských systémů.

Vzhledem k tomu, že jsou zemědělci vystaveni volatilitě trhu, která ničí jejich obživu, zdá se, že bezpečnostní síť příjmů má omezený vliv na udržení zemědělců na půdě, v letech 2003 až 2013 v Evropské unii ukončil svoji činnost každý čtvrtý zemědělský podnik. K tomuto trendu přispěla i některá opatření PRV jako např. předčasné ukončení zemědělské činnosti. Hromadný exodus je dále zhoršován SZP podporující stále větší a specializované farmy. To vede k větší závislosti na externích vstupech od syntetických pesticidů a hnojiv po dovoz krmiv a čím dál méně pracovních příležitostí. Zemědělství je páteří venkovských ekonomik a tyto trendy vážně ohrožují dlouhodobou udržitelnost venkovských oblastí.

Ačkoliv evropské zemědělství již produkuje více surovin, než je potřeba k pokrytí spotřeby, třetinou vyrobených potravin plýtváme. Aktuálně více než 790 milionů lidí celosvětově trpí hladem, zatímco dalších 1,9 miliardy lidí je klasifikováno jako obézních nebo s nadváhou. V samotné EU se vyhodí zhruba 20 procent potravin ročně za přibližně 143 miliard eur. Přitom 43 milionů občanů EU (8,5 procenta) si nemohlo dovolit kvalitní jídlo každý druhý den v roce 2015. Navíc zhruba sedm procent rozpočtu na zdravotnictví každoročně pohltí léčba nemocí souvisejících s obezitou a další nepřímé náklady vyplývající ze ztráty produktivity v důsledku zdravotních problémů.

Intenzivní průmyslové zemědělství hraje významnou roli při tlaku na planetu. Pokud bude nastavený trend pokračovat, stále ve větší míře hrozí ztráta genetické rozmanitosti a rizikový je i nadměrný výskyt živin v půdě. Rostoucí význam mají také změny ve využívání půdy a dopady změn klimatu. V celosvětovém měřítku zmizelo z polí více než 90 procent odrůd rostlin a 75 procent světových potravin pochází pouze z 12 rostlin a pěti živočišných druhů. Navíc přehnaná výživa způsobená přehnojování znečišťuje náš vzduch a vodu a ničí ekosystémy. Neudržitelné využívání půdy také ohrožuje klíčové ekosystémové služby a zvyšuje naši zranitelnost vůči změně klimatu, kde je zemědělství přímo odpovědné za deset procent emisí skleníkových plynů.

 

Jiná vize politiky

IFOAM EU proto přichází s jinou vizí SZP. Ta by měla zajistit zemědělsko-potravinářské systémy, které budou spravedlivé, ekologické, zdravé a pečující o celou Evropu i svět. Aby toho bylo dosaženo, musíme transformovat potraviny a zemědělství. Přesunout se k zemědělské výrobě, pracující v souladu s přírodou, podporující přirozené schopnosti půdy, rostlin a zvířat, která činí farmy odolnější. To nastane, pouze pokud budou náklady v oblasti životního prostředí, sociálního a veřejného zdraví, které byly do velké míry ignorovány a často nebyly správně vypočteny, lépe zahrnuty v ceně placené zemědělcům a v nákladech na potraviny. S takovými změnami mohou být zemědělci a všichni pracovníci napříč potravinovým hodnotovým řetězcem spravedlivě odměňováni, zatímco hodnota výroby potravin může být spravedlivě rozdělena v rámci systémů. Občané také hrají důležitou roli v této transformaci, a proto potřebujeme nové obchodní modely a komunikační prostředky, které mohou zvýšit porozumění a vytvořit důvěru mezi zemědělci a lidmi, kteří konzumují jejich produkty. Z pohledu zemědělce je třeba si uvědomit, že vynakládání rozpočtu EU do značné míry na podporu příjmů s omezeným dopadem již není možné nadále zdůvodnit, tlak na rozpočet EU pro zemědělství je vyšší než kdykoli předtím. Převládá přesvědčení, že je třeba i nadále mít silný rozpočet pro zemědělství, ale jedině při realizaci revize priorit zemědělských výdajů a lepších dohod mezi zemědělci a občany.

Konkrétně ekologické hnutí požaduje zásadně nový přístup ke SZP, který je schopen podporovat udržitelný rozvoj. Namísto přidělení finančních prostředků na počet hektarů nebo jednotlivých akcí musí být platby pro zemědělské podniky holistické. Kromě produkce oceňované trhem, musí upřednostňovat často skryté environmentální a socioekonomické služby, které zemědělci produkují a poskytují společnosti jako součást celého svého zemědělského podniku. Nakonec je to také výhra pro daňové poplatníky a občany. Nová SZP, která je v souladu s Agendou OSN pro udržitelný rozvoj 2030, která je zaměřena na hmatatelné, environmentální a společenské výstupy zemědělství, by pomohla udržet zemědělce v podnikání, poskytovat vysoce kvalitní potraviny a přispívat k cílům EU v oblasti životaschopnosti venkova, změny klimatu a životního prostředí.

 

Proč potřebujeme investovat do veřejných statků

V současné době nejsou všechny náklady vyplývající z negativních dopadů zemědělské průmyslové výroby potravin zahrnuty všemi producenty ani plně zohledněny trhem zemědělských produktů. Toto paradigma proto vedlo ke koncentraci kapitálu a stimulaci průmyslové výroby v oblastech, o nichž se předpokládá, že mají větší konkurenční výhodu, a naopak vylidňování venkova a opouštění půdy v oblastech, které jsou považovány za nekonkurenční. Navíc často neexistuje dostatečná ekonomická motivace pro zemědělce k poskytování veřejných statků, což dokazuje selhání trhu při adekvátním ocenění veřejného statku. Negativní dopady průmyslově vyráběných potravin na zdraví zemědělců, občanů a našeho životního prostředí jsou tedy spíše hrazeny společností z peněz daňových poplatníků. To dokazuje potřebu zemědělské politiky, která motivuje a odměňuje poskytování veřejných statků, které jsou prospěšné jak pro zemědělce, tak občany. Agroekologické praktiky uplatňované na úrovni zemědělských podniků mohou být proto klíčovou pákou pro přechod k udržitelnějším potravinovým systémům.

Z tohoto hlediska IFOAM EU navrhuje postupnou změnu SZP s cílem zavést princip veřejných prostředků pro veřejné statky plně od roku 2034. Zavedení principu vyžaduje zásadní změnu ve struktuře výdajů SZP, a to sloučení dvou pilířů v jeden, z něhož bude 80 procent rozpočtu vypláceno na environmentální a socioekonomické služby poskytované na úrovni zemědělských podniků a zbylých 20 procent rozpočtu na doplňková opatření. IFOAM definuje veřejné statky jako ekologické a socioekonomické služby zemědělského systému, které mohou občané „spotřebovávat“ svobodně, aniž by omezili dostupnost pro zbytek společnosti. V rámci ekologických služeb se jedná zejména o zajištění kvality vody a ovzduší, vysoké biodiverzity, dlouhodobé úrodnosti půdy a zmírnění změn klimatu vč. adaptace na ni. V rámci socioekonomických služeb jde o využívání rozmanitých zemědělských systémů, vysoké péče o zvířata, zajištění estetické a odolné stránky krajiny a budování sociálního kapitálu.

 

Celý text Vize IFOAM EU pod názvem „SZP pro zdravé farmy, zdravé lidi a zdravou planetu“ s podtitulem Veřejné prostředky pro veřejné statky z ledna 2017 je v originále ke stažení ZDE.

a jeho český překlad zpracovaný ČTPEZ najdete ZDE.

 

 

Ing. Andrea Hrabalová

Česká technologická platforma pro ekologické zemědělství

Příloha:  Zemědělec č. 3 / 2018 [988.1 kB, pdf]

© 2012 - ČTPEZ - Česká technologická platforma pro ekologické zemědělství

Sídlem ČTPEZ je sídlo koordinátora: Bioinstitut o.p.s., Ondřejova 13, 779 00 Olomouc, e-mail: info@ctpez.cz
Webdesign & publikační systém Toolkit - Econnect