www.ctpez.czČlánky › Vyšlo v Zemědělci: Za evropskými vizemi kulháme

Vyšlo v Zemědělci: Za evropskými vizemi kulháme

21.12.16  |    

foto
Ve dnech 14. -15. listopadu se v Praze na Ministerstvu zemědělství konal BIOSUMMIT, dvoudenní konference o ekologickém zemědělství a biopotravinách.

Cílem letošní konference bylo zpřístupnit odborné i široké veřejnosti nové poznatky a trendy z oblasti ekologického zemědělství a sdílet vzájemně zkušenosti. Hlavními tématy byly současná a budoucí role ekologického zemědělství v evropské zemědělské politice, úloha v udržitelné produkci bezpečných potravin a jeho potenciál v environmentální oblasti. Zajímavé byly prezentace úspěšných evropských projektů i zkušenosti zemí střední a východní Evropy. Letošní akce se zúčastnilo přes 250 posluchačů z 10 evropských zemí. 

Biotrable střední a východní Evropy

Jak ukazují statistiky, evropský trh s biopotravinami opět roste a pružně reaguje na zvyšující se poptávku. Až o 45 % se za poslední dva roky zvětšil bio trh ve Švédsku, 20% nárůst zaznamenali ve Francii. Většina biopotravin v zemích původní patnáctky pochází z místní produkce, čímž se liší od zemí střední a východní Evropy. Jak se zdá, se svými východními sousedy sdílíme řadu podobností. Neradi se sdružujeme do družstev, velká část zemědělské půdy je propachtovaná (ČR, Slovensko, Maďarsko), mladí zemědělci mají jen omezené možnosti dostat se k půdě a spotřebitel má u nás nižší kupní sílu. Množství biopotravin na našem trhu pochází ze zahraničí (u nás například 43 % procent). Naopak naše bioprodukce se v podobě surovin dobře vyváží do zemí s rozvinutějším biotrhem, jako je například Německo nebo Rakousko, Zájem je ale pouze o biosuroviny, možnost vyvážet do těchto zemí hotové biopotraviny je díky tamnímu vysokému lokálnímu patriotismu mizivá.

„Ve starých členských zemích rostl zájem o ekologické zemědělství zespoda, teprve pak postupně vznikaly předpisy a systém dotací. Přechod zemědělců na EZ byl proto více názorovým rozhodnutím, podpořený spotřebitelskou poptávkou. Nové členské země už byly postaveny před hotovou věc. Struktura ekologických ploch proto v našich zemích často odráží snahu o stabilizaci ekonomiky farmy skrze dotaci než přechod na EZ kvůli spotřebitelské poptávce. Spotřebitelé, kterým se bio masivně představilo až v kampaních obchodních řetězců, zase vnímají značku mnohem častěji jako marketingový tah, bez hlubšího kontextu.“ upozornil na rozdílné postoje v Evropě ve své přednášce Jan Plagge, prezident německého Biolandu, svazu, který zaštiťuje přes 6 tisíc německých ekozemědělců. Uvedl také, že v letošním roce vstoupilo v Německu do EZ nejvíce farem od roku 1971.

Příjemná zpráva od přednášejících z Biosummitu je, že Českou republiku považují za ekozemědělského lídra pro střední a východní Evropu. Vděčíme za to především vysokému podílu ekologických ploch, transparentnímu značení, propracovanému kontrolnímu systému a kvalitní administrativě. 

„Pokud chcete dotace, ukažte daňovým poplatníkům, že si je ekologické zemědělství zaslouží!“

Nejčastějším argumentem při diskuzích nad výší podpor do EZ je nízká domácí bioprodukce. Na nepoměr mezi vysokým podílem půdy v EZ a malým zastoupením biopotravin na českém trhu (téměř 12 % EZ ploch z celkově zemědělské půdy v ČR a jen 0,7 % podílu biopotravin na celkové spotřebě) je však třeba se podívat podrobněji. Celkem 82 % z EZ v ČR tvoří trvalé travní porosty (TTP), 88 % veškeré ekologické půdy se navíc nachází v LFA, oblastech méně příznivých pro hospodaření. Hodnotit výkon bio produkce pouhým hektarovým podílem je proto zkreslující. Zemědělská činnost v LFA je z meritu věci nižší než v nížinách, ať už bio nebo nebio. Stát zde navíc za utlumování intenzivního hospodaření dlouhodobě zemědělce platí.

Odhadovaná hodnota celkové produkce ekologického zemědělství ČR za rok 2014 (včetně té, která je spotřebována přímo v podniku) dosahuje dle Zemědělské účetní datové sítě (FADN) 5,3 miliardy Kč. To představuje 3,9% podíl na celkové zemědělské produkci ČR, což vůči 12% ploše z téměř 90 % ležící v LFA a na travách už není tak špatné.

Má-li se podíl české bioprodukce na našem trhu zvyšovat, nemělo by to v horských a podhorských oblastech být intenzifikací, ale udržením produkce doma. Zájem o nákup masa (nejen) v biokvalitě je u nás mizivý, takže jediným řešením pro zemědělce často zůstává prodej zástavu do zahraničí.

Výzvou pro Českou republiku by mohlo být naopak rozšiřování ekologických ploch na orné půdě. Ta ekologická tvoří nyní jen 2 % z celkové orné půdy v ČR, což je výrazně méně než u jiných členských zemí. (Například Švédsko má 15 %, Rakousko 14 %, Estonsko 11 %, Finsko, Itálie a Lotyšsko okolo 9-10 %). Čeští zemědělci se však na bio bojí přecházet, obávají se vyšší pracnosti a ztráty výnosu. Vzhledem k tomu, že kvalita konvenční orné půdy dlouhodobě klesá, mohl by přechod na ekologii přitom v některých oblastech nabídnout řadu environmentálních benefitů, počínaje údržbou a zvyšováním půdní úrodnosti. V oblasti kvalitního poradenství, které je v rostlinné produkci k přechodu z konvence na bio třeba, máme proti svým západním sousedům stále co dohánět.

Bionet: Ověřování výsledků výzkumu pro potřeby ekozemědělců

Jedním z dobrých ukázek, jak může poradenství fungovat, představil na Biosummitu Andreas Kranzler z rakouské pobočky FiBL. Projekt Bionet, jehož je koordinátorem, se zaměřuje na přenos a optimalizaci nových poznatků do praxe formou praktického ověřování a výměny zkušeností přímo na farmách.

„Existuje velké množství výsledků výzkumů. Naším cílem je přizpůsobit je podmínkám, ve kterých hospodaří naši zemědělci. Je také hodně inovativních zemědělců, kteří dělají vlastní pokusy a naším cílem je najít cestu, jak jim v tom pomáhat a jak jejich praktické poznatky zužitkovat," říká Andreas Kranzler.  Ekologické zemědělství není standardizované a je založeno na respektování přírodních procesů. Výsledky pokusů v jedné lokalitě jsou potom často jinde nepoužitelné.  Základem rozvoje EZ je proto optimalizace produkce v různých oblastech. 

Bionet je dnes velmi dobře propracovaná síť farmářů a poradců, kteří od roku 2005 vzájemně sdílí své zkušenosti a znalosti na základě praktického testování výsledků. Síť dnes čítá více než 70 subjektů. Při praktickém testování se zaměřují na řešení aktuálních problémů, na kterých spolupracují jak s ekologickými zemědělci, tak s místními výrobci. Tímto způsobem probíhá v Rakousku testování vhodnosti vybraných odrůd obilnin či luštěnin O výsledcích jednotlivých pokusů se pravidelně informují formou tištěného i elektronického newsleteru.
www.bio-net.at

Evropské zemědělství 2030: Od výnosů k ekosystémovým službám

Že vysvětlit odborné veřejnosti přínosy EZ není snadné, potvrdili jak Jan Plagge z Biolandu, tak Beate Huber ze švýcarského výzkumného ústavu FiBL.  Na konferenci představili ambiciózní vizi rozvoje ekologického zemědělství do roku 2030. Dokument Organic 3.0., definuje aktuální slabiny ekologického sektoru a navrhuje strategie pro další rozvoj. Mezi jeho cíli je např. z 1 % dosáhnout více než 10 % podílu na světovém trhu s potravinami.

„Ekologické zemědělství může přispět k řešení aktuálních problémů zemědělství, ve světovém měřítku má zatím jen malý dopad,“ přiblížila vizi Beate Huber. „Musíme proto vyjít z úzké niky a nabídnout svá řešení i pro širší uplatnění.“

Mezi výzvy, kterými by se měl sektor EZ v budoucnu věnovat, patří ekologická intenzifikace (zejména snížení rozdílů mezi konvenčními a bio výnosy), náchylnost ekozemědělského systému k podvodům či kvantifikace mimoprodukčních přínosů EZ.

Zemědělství je třeba vnímat v širším sociálně-environmentálním rozměru, kde hlavním měřítkem úspěšnosti nejsou pouze výnosy, ale poskytnuté ekosystémové služby. „Musíme umět vyčíslit skutečné náklady spojené s pěstováním a výrobou potravin, včetně ceny negativních dopadů, které mají tyto činnosti na společnost a prostředí. V tomto jsme ve shodě s dalšími názorovými skupinami, a proto je důležité s nimi začít spolupracovat.“

V Evropě se za důležité kroky k dalšímu rozvoji EZ považují:

  • Dokončení revize evropského nařízení Rady (ES) č. 834/2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů, kde již druhým rokem probíhá ostrá diskuze nad stanovením limitu reziduí pesticidů u biopotravin a zavedením transparentních pravidel při nezaviněné kontaminaci;
  • Vyjasnění postoje EZ sektoru k existenci nových biotechnologií, při kterých dochází k manipulaci s DNA – k dalšímu rozvoji EZ musí být bezpodmínečně rozhodnuto, zda budou nové biotechnologie podobně jako GMO považovány za neslučitelné s principy EZ (problémem je např. jejich složitá detekovatelnost), a s tím úzce související zabezpečení svobody volby výběru pro farmáře i veřejnost;
  • Nová reforma SZP, která by měla klást větší důraz na platby za poskytování ekosystémových služeb. Zamýšlený přesun od plošných podpor na hektar směrem k podpoře udržitelné zemědělské praxe, který se očekával od Společného zemědělské politiky v období 2014-2020, se nekoná. Evropská skupina IFOAM proto chystá návrh nové reformy SZP po roce 2020. Jeho hlavní změnou bude sloučení obou pilířů podpor (přímých plateb a PRV) do jednoho pilíře pod označením „Public Goods Payments“ (platby za veřejné statky).
  • Nabídnutí EZ jako řešení změny klimatu - využití potenciálu, které nabízí systém EZ a jemu podobné zemědělské systémy, zejména v jejich lepší schopnosti vázat uhlík v půdě

Některé evropské státy s potenciálem ekologického zemědělství pracují. Např. Německo schválilo Akční plán na řešení klimatické změny do roku 2030, kde je jedním z cílů navýšení podílu půdy zařazené do EZ na 20 % do roku 2030 (dnes dosahuje podíl 6,3 % zemědělské půdy).

(Další informace o směřování evropského ekologického zemědělství najdete v dokumentu Transforming food and Farming (An Organic Vision for Europe in 2030).

Biosummit nabídl posluchačům kvalitní zastoupení spíkrů i dobře volená témata k diskuzím. Pokud stoupající kvalita akce vydrží i v budoucnu, mohla by se konference stát místem, kam se vyplatí zajít, pokud chcete získat hlubší vhled do problematiky ekologického zemědělství, načerpat inspiraci nebo se potkat s významnými představiteli sektoru z celé Evropy. Akci pořádá Felicius o.p.s., odborným garantem je Česká technologická platforma pro ekologické zemědělství.

Prezentace přednášejících budou zveřejněny na webu konference http://www.biosummit.eu během ledna roku 2017. Souhrnná zpráva s výstupy konference bude dostupná na webu Bioinstitutu http://bioinstitut.cz/cz/projekty-spoluprace

 

Kateřina Čapounová
Česká technologická platforma pro ekologické zemědělství

Příloha:  Zemědělec č. 50 Ozvěny Biosummitu [961.4 kB, pdf]

© 2012 - ČTPEZ - Česká technologická platforma pro ekologické zemědělství

Sídlem ČTPEZ je sídlo koordinátora: Bioinstitut o.p.s., Ondřejova 13, 779 00 Olomouc, e-mail: info@ctpez.cz
Webdesign & publikační systém Toolkit - Econnect