www.ctpez.czČlánky › Vyšlo v Zemědělci: Zkoušení odrůd pro ekologické zemědělství

Vyšlo v Zemědělci: Zkoušení odrůd pro ekologické zemědělství

17.2.17  |    

foto
V roce 2016 proběhl druhý rok zkoušek pro Seznam doporučených odrůd (SDO) v režimu ekologického zemědělství. Jejich cílem je zajistit zemědělcům dostatek informací o vlastnostech odrůd při pěstování v ekologickém systému hospodaření. Zkoušky organizuje ÚKZÚZ, Národní odrůdový úřad, odborným garantem je PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců.

Ve sklizňovém roce 2016 byly kromě pokusů s pšenicí setou jarní a ječmenem jarním založeny i pokusy s odrůdami pšenice seté ozimé. Zájem o provádění odrůdových pokusů v režimu ekologického zemědělství (EZ) přirozeně souvisí s nárůstem ploch orné půdy v tomto systému pěstování.

Pokusy byly založeny na lokalitách České Budějovice, Ruzyně, Rovensko (okr. Šumperk) Uhříněves a Zvíkov, na pozemcích zařazených v EZ.

Odrůdy byly vysety na parcelách o velikosti 10 m2 ve 4 opakováních se znáhodněným pořadím odrůd (úplné znáhodněné bloky). Ošetřování během vegetace odpovídalo zásadám ekologického pěstování tj. bez použití průmyslových hnojiv a pesticidů. V boji proti plevelům bylo použito pouze mechanické ošetření vláčení prutovými branami (1-2 zásahy v průběhu května) dle konkrétních podmínek zkušební lokality.

Základní principy a hodnocené znaky se nelišily od odrůdových pokusů vedených v konvenčních podmínkách. Odolnost odrůd proti chorobám byla hodnocena devítibodovou stupnicí 9-1, kdy 9 = bez výskytu, 1 = totální napadení. Ve srovnání s odrůdovými pokusy v konvenčním režimu bylo hodnocení rozšířeno o znaky významné z pohledu ekologického pěstování:

  • Intenzita zaplevelení v metání
  • Pokryvnost porostu (DC31-32)
  • Pokryvnost porostu (DC51-59)
  • Vzdálenost praporcového listu a klasu
  • Délka praporcového listu
  • Šířka praporcového listu
  • Délka klasu
  • Počet zrn v klasu - laboratoř

Pšenice setá jarní

V druhém zkoušení v roce 2016 byly do pokusů zařazeny 4 odrůdy jarní pšenice - Astrid (E), Izzy (A), Lotte (A) a Quintus (B). Setí proběhlo na přelomu března a dubna (30. 3. - 6. 4.), velikost výsevku byla 5 MKS. Odrůda Quintus měla problémy se vzcházením na lokalitě Uhříněves, ve všech opakováních byla nekompletní a mezerovitá, což mělo zásadní vliv i na konečný výnos. Infekční tlak chorob byl středně vysoký až nízký. Výskyt padlí pšenice (padlí travního) na listu i v klasu byl velmi nízký. Žlutá rzivost pšenice (rez plevová), která dominovala v předchozím ročníku na všech lokalitách, se významněji vyskytla pouze na lokalitě Uhříněves. Výskyt hnědé rzivosti pšenice (rzi pšeničné) a listových skvrnitostí byl středně vysoký. Na srážky v době sklizně odrůdy obecně reagovaly snížením objemové hmotnosti a odrůda Quintus i snížením čísla poklesu. Nejvyšších výnosů dosáhla odrůda Izzy.

Pšenice setá ozimá

Do pokusů s pšenicí setou ozimou bylo zařazeno osm odrůd - Annie (E), Balitus (A), Bernstein (A), Cimrmanova raná (E), Gordian (B), Penelope (A), Sultan (A) a Zeppelin (A). Výsevek byl 4 MKS v řepařské oblasti a 4,5 MKS v obilnářské oblasti. Aby se předešlo podzimnímu zaplevelení, probíhal výsev na hranici a někde i po doporučeném agrotechnickém termínu. Nejdříve byl vyset pokus v Rovensku 30. 9., nejpozději ve Zvíkově 26. 10. Pokus na lokalitě Ruzyně nekompletně vzešel a byl zrušen při podzimní přehlídce.

Zima byla mírná, i pozdě založené pokusy ve Zvíkově dovzcházely a začaly odnožovat. Spolu s pšenicí však vegetovaly i plevele, které v průběhu zimy dobře zakořenily, a především na lokalitě Rovensko, se je nepodařilo vláčením v jarních měsících dostatečně regulovat.

Výskyt padlí pšenice (padlí travního) na listu a v klasu byl velmi nízký. Žlutá rzivost pšenice (rez plevová) se vyskytla pouze na lokalitě Uhříněves. Hnědá rzivost pšenice (rez pšeničná) se vyskytla na lokalitách České Budějovice a Uhříněves, infekční tlak byl středně vysoký. Vysoký infekční tlak byl zaznamenaná u komplexu listových skvrnitostí na lokalitě Zvíkov, středně vysoký v Českých Budějovicích a v Rovensku. Výskyt klasových chorob nebyl významný.

Sklizeň proběhla na konci července až začátkem srpna. Do zpracování pro výnosové hodnocení odrůd byly použity pouze výsledky z lokality Rovensko a Uhříněves. Ostatní výsledky byly z pohledu vysoké vnitřní variability pokusů nepoužitelné. U ozimé pšenice se výrazně projevila nevyrovnanost pozemků a nedostatek zkušeností s vedením tohoto typu pokusů.

Kvalitativní rozbory byly provedeny ze vzorků ze všech pokusů. Úroveň všech sledovaných parametrů byla ve srovnání s pěstováním v konvenčním zemědělství velmi nízká. Odrůdové rozdíly jsou však zřetelné, což je povzbuzující z pohledu dalšího pokračování pokusů v režimu ekologického zemědělství.

Ječmen jarní

Na přelomu března a dubna byly vyset čtyři nesladovnické odrůdy ječmene jarního - Heris, Azit, Grace a Solist. Vzcházení ječmene bylo bez problémů. Odnožování na většině lokalit nastalo na počátku května. Nejdříve bylo zaznamenáno v Uhříněvsi - již na počátku poslední dubnové dekády. Sloupkování probíhalo v poslední květnové dekádě. V době od 7. do 16. června byl zaznamenán začátek metání. Plná zralost porostů nastala na přelomu července a srpna. Všechny pokusy byly sklizeny a výnosově vyhodnoceny. Do celkového průměru nebyla zahrnuta dvě opakování pokusu v Ruzyni, která byla velmi řídká, nevyrovnaná, vlivem sucha místy nedometaná a navíc tam došlo i k poškození zajíci.

Výskyt padlí ječmene (padlí travního) na listech nebyl příliš silný, kromě odrůdy Grace, která je proti padlí méně odolná. U této odrůdy byl nejsilnější výskyt v Uhříněvsi, kde byly porosty vyšší a husté. Napadení zmíněné odrůdy tam bylo hodnoceno na 4 body ze stupnice 9-1.

Výskyt hnědé rzivosti ječmene (rzi ječné), stejně tak jako spály ječmene (rhynchosporiové skvrnitosti) a růžovění klasů ječmene (fuzárií v klase) byl velmi nízký. Komplex hnědých skvrnitostí byl ve větší míře zaznamenán pouze v Českých Budějovicích.

Hustota porostů byla v průměru kolem 500 produktivních klasů na m2.

Poléhání rostlin bylo zaznamenáno pouze na lokalitách Rovensko (nepatrný výskyt) a Uhříněves (slabší až střední poléhání). Nejhůře hodnocenou odrůdou v Uhříněvsi byla odrůda Solist (5 bodů).

Obsah dusíkatých látek ve sklizeném zrnu se pohyboval kolem 11 %, obsah škrobu byl v rozpětí 62,2 % (Heris) až 64,2 % (Azit).

Podíl předního zrna byl vysoký, pohyboval se v rozmezí 93 - 95 %.

Ve výnosovém roce 2017 je na základě zájmu udržovatelů nebo zmocněných zástupců registrovaných odrůd a rozhodnutí Komise pro SDO v EZ zařazeno do ověřování 6 odrůd pšenice jarní, 5 odrůd ječmene jarního a 8 odrůd pšenice ozimé.

Pokusy pro doporučování odrůd budou letos pokračovat již třetím rokem. První ucelené výsledky o kvalitativních parametrech, které odrůdy dosahují v podmínkách ekologického zemědělství, lze tedy očekávat již koncem roku.

Ing. Olga Dvořáčková, ÚKZÚZ, Národní odrůdový úřad
Ing. Vladimíra Horáková, ÚKZÚZ, Národní odrůdový úřad
pro Českou technologickou platformu pro ekologické zemědělství

Příloha:  Zemědělec č. 7 / 2017 [938.1 kB, pdf]

© 2012 - ČTPEZ - Česká technologická platforma pro ekologické zemědělství

Sídlem ČTPEZ je sídlo koordinátora: Bioinstitut o.p.s., Ondřejova 13, 779 00 Olomouc, e-mail: info@ctpez.cz
Webdesign & publikační systém Toolkit - Econnect