www.ctpez.cz › ČTPEZ: Investujme do zemědělství bez glyfosátů

ČTPEZ: Investujme do zemědělství bez glyfosátů

26.3.15  |    

foto
Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC) zařadila nově do seznamu karcinogenních látek pět pesticidů. Mezi nimi je i glyfosát, nejrozšířenější účinná látka na ochranu rostlin používaná v konvenčním zemědělství a v systémech s geneticky modifikovanou produkcí. Jediným oficiálním systémem, který dnes programově nabízí produkci bez užívání těchto látek, je ekologické zemědělství. Povědomí o jeho způsobech hospodaření a přínosech je bohužel stále nízké.
Specializovaná agentura Světové zdravotnické organizace (WHO) konstatovala, že existují důkazy, že glyfosát vede ke vzniku tzv. nehodginských lymfomů, může způsobovat rakovinu u laboratorních zvířat a poškození DNA a chromozomů v lidských buňkách, a zařadila proto tuto látku před několika dny do kategorie „pravděpodobný karcinogen pro člověka“ (skupina 2A). Jedním z argumentů byla studie, která popisovala nárůst markerů chromozomálních aberací (mikrojader) v krvi lidí, v jejichž bezprostředním okolí byly užívány pesticidy s obsahem glyfosátu.
Vedle karcinogenity mají lékaři také podezření, že by glyfosát mohl navíc narušovat lidský hormonální systém.

Intenzivní konvenční zemědělství, včetně pěstování GM plodin se však bez užívání širokospektrého herbicidu glyfosátu dnes neobejde. Geneticky modifikované plodiny typu „herbicid tolerant“ jsou navíc upravovány tak, aby byly na tuto látku odolné, takže při jejich pěstování se glyfosát užívá ještě masivněji. Důvodem jeho obliby je vysoká účinnost proti hluboce zakořeněným rostlinám a široce olistěným plevelům, snadné užívání a dosud předpokládaná nízká toxicita. V České republice je z důvodů ochrany rostlin a zajištění optimálního výnosu každoročně aplikováno 5, 5 milionů kg chemikálií a nejrozšířenější užívanou chemikálií je právě glyfosát (v ČR aplikace zhruba 1 mil kg/ ročně ). Najdete ho například v herbicidu Roundup, oblíbeném postřiku českých zahrádkářů.

Jediným oficiálním systémem, který dokáže produkovat potraviny zcela bez používání syntetických pesticidů, je dnes pouze ekologické zemědělství. „Cesta bez syntetických pesticidů je možná, museli bychom však přehodnotit svoje postoje směrem od detailu ke komplexním řešením. V ekologickém zemědělství se nelze soustředit na rychlá a okamžitá řešení tak, jako se to dnes děje v konvenčním zemědělství. V dlouhodobém horizontu se však tento přístup vyplácí, “ říká koordinátorka České technologické platformy pro ekologické zemědělství mgr. Pavlína Samsonová a poukazuje na to, že diskuze nad kvalitou biopotravin by se měla rozšířit také na přínosy, které má ekologické zemědělství pro životní prostředí a zdraví lidí.

„V 60. letech jsme řešili DDT, dnes objevujeme toxicitu glyfosátu. Systém konvenčního a geneticky modifikovaného zemědělství je dnes jen vytloukání klínu klínem,“ říká Ing. Milan Hluchý ze společnosti Biocont Laboratory, která se dlouhodobě zabývá systémy ekologické ochrany rostlin. „Jestliže již dnes v zemědělství existují alternativy prokazatelně šetrnější k životnímu prostředí a ke zdraví lidí, měli bychom se začít soustředit na jejich rozvoj. Vývoj agrotechnik vycházejících z principů ekologického zemědělství, výzkum synergie rostlin a podpora přirozených autoregulačních mechanismů je dobrým směrem. “

Za posledních třicet let zaznamenalo ekologické zemědělství významný rozvoj jak v rozsahu ploch, tak ve vývoji inovativních postupů a technologií rostlinné ochrany a údržby půdy. Ukázalo se, že při absenci syntetických pesticidů neobsahuje zemědělská produkce vyšší množství mykotoxinů, než konvenční produkce, výsledky studií mluví naopak v její prospěch .
Ekologicky produkované potraviny mají prokazatelně méně reziduí nepovolených látek. Je intenzivně budován systém biologické ochrany rostlin na bázi přírodních účinných látek, které v kombinaci s vhodnými zemědělskými technikami úspěšně konkurují běžným pesticidům. V současné době se ukazuje, že při správném užívání vhodných osevních postupů, pěstování smíšených kultur a správné výživě půdy jsou výnosy z ekologické produkce v mnoha případech srovnatelné s konvenčním zemědělstvím. Díky pozitivním sociálně-ekonomickým vazbám se stále více upevňuje role a význam ekologického zemědělství v rozvojových zemích.

Ekologické zemědělství je primárně postaveno na půdní úrodnosti. Její udržení a zlepšování se provádí organickým nebo zeleným hnojením, pestrými osevními postupy a šetrným zpracováním půdy. Diverzita pěstovaných plodin a výživa půdy namísto výživy rostlin přispívá k rovnováze agroekosystému, posiluje autoregulační mechanismy a odolnost proti chorobám a škůdcům. Regulace plevelů se v ekologickém zemědělství provádí tradičními mechanickými postupy, tedy bez chemie. Ekologičtí zemědělci nepoužívají průmyslová organická a minerální hnojiva, syntetické pesticidy, herbicidy, růstové regulátory a geneticky modifikované organismy.

Kompletní text včetně odkazů na citace naleznete v příloze.

Pro více informací se obracejte na:
Kateřina Čapounová
Česká technologická platforma pro ekologické zemědělství
media@ctpez.cz
mob. 602 522 335
Souvisí s členy:  VŠCHT, Biocont Laboratory, s.r.o.

© 2012 - ČTPEZ - Česká technologická platforma pro ekologické zemědělství

Sídlem ČTPEZ je sídlo koordinátora: Bioinstitut o.p.s., Ondřejova 13, 779 00 Olomouc, e-mail: info@ctpez.cz
Webdesign & publikační systém Toolkit - Econnect