www.ctpez.cz › V dohledu nové evropské nařízení

V dohledu nové evropské nařízení

12.4.16  |    

foto
V současné době vrcholí přípravy nového evropského nařízení o ekologickém zemědělství. Nařízení, které by mělo lépe než dosud reflektovat masivní rozšíření trhu s biopotravinami, je nyní ve fázi tzv. trialogu, což je vyjednávání mezi Evropskou Komisí, Radou Evropy a Evropským Parlamentem. Finální znění nařízení, které bude výsledkem trialogu, by mělo vejít v platnost pravděpodobně od roku 2018.

Návrh Evropské Komise ve svém znění reflektuje zejména stoupající požadavky spotřebitelů na stále vyšší kvalitu biopotravin. Evropský Parlament naopak prosazuje požadavky na zachování udržitelnosti a možnosti dalšího rozvoje ekologického zemědělství v existujících podmínkách. Výsledný kompromis bychom měli znát už letos v létě.

Přestože je stávající evropský předpis o ekologickém zemědělství platný od roku 2007, začala Evropská komise již v roce 2011 pracovat na návrhu nového nařízení a na jaře 2014 jej předložila. Hlavním důvodem k tomuto kroku byl výrazný rozvoj ekozemědělského sektoru a potřeba zlepšení a lepší transparentnosti kontrol ekologické produkce. Změny byly zaměřeny zejména na sjednocení postupů při podezření z porušení pravidel, nastavení efektivnějšího kontrolního systému a zpřísnění podmínek pro dovoz certifikované bioprodukce ze třetích zemí.

Požadavek zavedení decertifikačního limitu pro biopotraviny

Nejbouřlivější diskuze v ekozemědělském sektoru vyvolal požadavek Evropské Komise k nastavení decertifikačního limitu pro nález reziduí ve finálních biopotravinách. V případě, že by byl ve finální biopotravině prokázán výskyt reziduí pesticidů, který by překročil stanovený limit, nesměl by být produkt nadále označován jako biopotravina. Proti návrhu, který vycházel vstříc spotřebitelské poptávce po „čistých“ biopotravinách bez reziduí pesticidů, se postavil jak Evropský Parlament, tak Rada. Diskuze nad zavedením nadále probíhají, je ale velmi pravděpodobné, že tento požadavek bude z finálního znění vyjmut. Mezi hlavní argumenty proti jeho zavedení patří aktuální stav životního prostředí, ve kterém dnes není mnohdy možné zaručit absenci reziduí pesticidů, a upřednostňování kvality finální produkce na úkor kvality systémového přístupu, což je v rozporu s principy ekologického zemědělství. Ekologičtí zemědělci, kteří nepoužívají pesticidy, nemohou být sankciováni za to, že to někdo jiný dělá. Na druhé straně, pokud ekozemědělec použije nepovolené prostředky na ochranu rostlin, musí mu být uložena sankce i v případě, že se výskyt jejich reziduí ve finální produkci neprokáže. Hlavní odpůrci tvrdí, že nastavení decertifikačního limitu by tuto situaci obcházelo a navíc by zúžilo stávající kontrolu pouze na finální produkci bez kontroly procesu. Právě ten však hraje v ekologickém zemědělství významnou roli. Ve prospěch zavedení decertifikačního limitu zase hovoří lepší transparentnost a srozumitelnost směrem ke spotřebiteli. Ten by tak měl při nákupu jistotu, že biopotravina obsahuje rezidua pesticidů pouze do stanoveného limitu, který by byl výrazně nižší, než jsou maximální reziduální limity pro konvenční potraviny.

Kontrola systému

Diskutovaným tématem v jednáních trialogu je také snaha o zefektivnění systému kontrol. Ten je historicky v jednotlivých členských zemích nastaven různě (kontrola může být zajišťována v různé míře kontrolními orgány či kontrolními subjekty). Jedním z návrhů, jak systém zefektivnit, je vyjmout předpisy o kontrole z evropského ekologického nařízení a zahrnout je pod horizontální nařízení o úředních kontrolách. Proti tomu se však postavila silná opozice ze strany nevládních oborových i spotřebitelských organizací, které nesouhlasily zejména se zrušením povinných ročních kontrol, neboť jsou pro spotřebitele jedním z důkazů nadstandardního přístupu.

Mezi další nyní diskutované body patří rozsah kontrolovaných subjektů: Prodejci, kteří prodávají pouze balené biopotraviny, budou z povinných kontrol pravděpodobně i nadále vyjmuti, naopak předmětem pravidelných kontrol by se měl nově stát catering s výjimkou malých provozoven s nízkým zastoupením bioproduktů. Podpora lokální produkce Jedním z cílů nového nařízení je podpořit lokálnost ekologické produkce. Mnohá zpřesnění se proto dotkla definice „regionu“, jehož velikost si dnes určují členské země samy. Evropský parlament dokonce požadoval fixní radius 150 km, ze kterého by muselo pocházet 30 % krmiva pro prasata a drůbež a 60 % krmiv pro býložravce. V zemích s méně rozvinutým ekologickým zemědělství, kde není dostatečná hustota ekofarem, by však tato podmínka výrazně omezila rozvoj ekologické živočišné produkce. V trialogu také probíhá diskuze nad problematikou povolení tzv. smíšených hospodářství, ve kterých je kombinována konvenční a ekologická produkce.

Import ze třetích zemí

Se stoupajícím zájmem o biopotraviny v Evropě stoupá i problém kontroly bioprodukce importované ze třetích zemí. Jednou z možností, jak dosáhnout shody v kvalitě kontrolních mechanismů, by měla být kontrola stejná s evropskou, která by tak umožnila nastavení spravedlivé hospodářské soutěže. Ani v této oblasti však nemají vyjednavači zatím shodný názor. Odpůrci poukazují na rozdílné přístupy v užívání výjimek v členských zemích a absenci systému, který by možnosti výjimek zohledňoval i mimo Evropu, nehledě na mnohdy odlišné klimaticko-geografické podmínky v zemích produkce.

Zrušení výjimek na použití konvenčního osiva a sadby

Očekávaný impuls k nastartování našeho trhu s bioosivy, který spočíval ve zrušení možnosti udělovat výjimku z pravidel ekologického zemědělství na používání osiv a sadby konvenčního původu, s novým nařízením pravděpodobně nepřijde. I nadále by totiž měla být zachována možnost udělování výjimek na použití konvenčního osiva a sadby v případě, že v biokvalitě nejsou na trhu dostupné. Členské státy však budou mít nově povinnost vytvářet národní seznamy plodin a odrůd, které bude možno z udělení výjimky vyloučit. Teprve podle toho, jak se tyto seznamy osvědčí, by mělo do r. 2021 padnout rozhodnutí o definitivním zrušení výjimky. Ekologické zemědělství patří mezi jednu z mála v Evropě se výrazně rozvíjejících ekonomik, současně nabízí v mnoha ohledech kvalitní řešení zaměstnanosti, udržitelného ekonomického rozvoje a ochrany životního prostředí ve venkovských regionech. Nové nařízení tak může být významnou příležitostí, jak rozvoj celého sektoru buď ještě více podpořit, nebo snížit jeho konkurenceschopnost vůči ostatnímu světu.

Štítky:  legislativa

© 2012 - ČTPEZ - Česká technologická platforma pro ekologické zemědělství

Sídlem ČTPEZ je sídlo koordinátora: Bioinstitut o.p.s., Ondřejova 13, 779 00 Olomouc, e-mail: info@ctpez.cz
Webdesign & publikační systém Toolkit - Econnect