www.ctpez.czČlánkyČlánky/komentáře › ČTPEZ pro časopis Zemědělec

Články/komentáře

foto

Vyšlo v Zemědělci: Nové požadavky na kontrolu ekologického zemědělství v EU

2.8.13  |    

Bioinstitut ve spolupráci s ÚKZÚZ a výzkumným ústavem FiBL projekt „Vývoj metodiky pro využívání a hodnocení analýz pesticidů v kontrole ekologického zemědělství v České republice (odběr vzorků, evaluace a interpretace)“, jehož obsahem vás zde chceme seznámit.


foto

Vyšlo v Zemědělci: Pěstování pšenice špaldy v ekologickém zemědělství

19.7.13  |    

Pšenice špalda je v naší oblasti již poměrně známou plodinou. Čeští zemědělci za uplynulých dvacet let již získali určité zkušenosti s jejím pěstováním (ozimé formy). Diskutována je však také otázka možností využití jarních forem tohoto druhu, především z důvodu náhrady poškozených podzimních výsevů. 


foto

Vyšlo v Zemědělci: Opomíjené obilniny a pseudoobilniny v ekologickém zemědělství

19.7.13  |    

Ekologičtí zemědělci hospodařící na orné půdě mají často kromě pěstování běžných druhů kulturních rostlin, také zájem o využití opomíjených plodin, jako jsou pluchaté pšenice (jednozrnka, dvouzrnka a špalda), některé další obilniny (nahý oves a ječmen) a nebo pseudoobilniny (pohanka apod.).


foto

Vyšlo v Zemědělci: Polní dny nabíté zajímavostmi

25.6.13  |     Jaro bylo bohaté nejen na srážky, ale i na sdílení zkušeností. Na různých místech České republiky se mohli nejen zemědělci v rámci tzv. polních dnů seznámit s nejnovějšími poznatky výzkumu v oblasti ekologického zemědělství (EZ). Témata byla pestrá – od odrůd vhodných pro tento způsob hospodaření přes produkci a ekonomiku bioosiv až například po vliv bylin na plísně a bakterie.

foto

Sady pro ovoce, ne pro dotace

17.6.13  |     V druhé polovině dubna uspořádal Bioinstitut, o.p.s. seminář pro ekologické ovocnáře ve východočeských Dětenicích. Díky dlouhodobé spolupráci se švýcarských výzkumným ústavem FiBL oslovil ke spolupráci jednoho z jeho odborníků - Andrease Häseliho, který v průběhu tří dnů prezentoval zkušenosti jak z dlouholetého výzkumu, tak ze své vlastní poradenské praxe.

foto

Vyšlo v Zemědělci: Možnosti uplatnění systému povrchového mulčování u brambor

9.4.13  |    

V současné době je pěstování brambor u řady podniků čím dál častěji okrajovou záležitostí (a to i na Vysočině). I přesto se snažíme nacházet, ověřovat a prezentovat postupy, které by postavení této komodity upevnily. Hledáme alternativy, neboť současný stav vede ke snižování ploch, produkce, a tím i soběstačnosti u této plodiny. 


foto

Vyšlo v Zemědělci: Debaty o GMO neutichají

20.3.13  |    

Zákazem kukuřice MON 810 (US firma Monsanto) a brambor Amflora (německá firma BASF) Polsko 2. ledna letošního roku připojilo k šesti Evropským zemím (Rakousko, SRN, Francie, Řecko, Maďarsko a Lucembursko), zakazujícím na svém území pěstování geneticky modifikovaných (GM) plodin. Aktuálně je Polsko české spotřebitelské veřejnosti prezentováno jako nezodpovědný producent a vývozce pochybných až nebezpečných potravin, proto by ji mohla překvapit skutečnost, že polským úřadům leží na srdci rizika spojovaná s transgenními plodinami.


foto

Vyšlo v Zemědělci: Pěstování luskovino-obilních směsek v ekologickém zemědělství

20.3.13  |    

Pěstování luskovino-obilních směsek může přispět k rozvoji schopnosti samozásobení krmivy na ekologických farmách. Touto cestou mohou ekofarmy snížit svou závislost na dovozu biokrmiv ze zahraničí, což může zlepšit jejich ekonomickou situaci. 


foto

Vyšlo v Zemědělci: Místo, kde se zelenině daří bez dotací

20.3.13  |    

Obec Ředhošť najdete na pomezí Ústeckého a Středočeského kraje, v mírně zvlněné krajině mezi Libochovicemi a Slaným. Ve všední den se ničím neliší od okolních vesnic – klidné, příjemné místo v zemědělském kraji. To se však dramaticky mění o víkendech, kdy se tu konají pravidelné trhy. Zeptejte se kohokoliv od Kladna po Litoměřice, každý vám poví, že co jste jinde nesehnali, seženete v Ředhošti. Koupíte tu zeleninu, čerstvé jitrnice, náhradní díly na traktor, nebo třeba historický mlýnek na mouku. Jednou týdně se do Ředhoště hrnou davy. Poněkud stranou tohoto zájmu jsou dva mladí lidé, kteří by na trzích také měli co nabídnout, ale přesto jezdí prodávat jinam.


foto

Vyšlo v Zemědělci: Komunitou podporované zemědělství v ČR

20.3.13  |    

Komunitou podporované zemědělství představuje jeden z nových přístupů k distribuci potravin a rozvoji drobného zemědělství, který v řadě zemí již téměř 20 let pomáhá malým sedlákům vytvářet síť spotřebitelů, kteří jim pomohou překonávat existenční problémy, odolávat nepředvídatelným výkyvům globálních trhů a snižovat jejich závislost na veřejných zdrojích financování. Spotřebitelům na druhou stranu přináší kvalitní místní často bio produkci a především úzký kontakt s hospodáři, zemědělstvím a přístup k tomu jak a kde jejich potraviny vznikají, a tak možnost toto vše aktivně ovlivnit. Neméně důležitá je také skutečnost, že jedním z jeho dopadů je i zmenšování propasti mezi městem a venkovem. 


foto

Mák setý v ekologickém zemědělství

30.10.12  |    

Přes značnou kulinářskou oblibu a mimořádný zájem trhu, doznaly plochy máku setého v ČR meziročně pokles o více než 42 % a dostaly se tak na úroveň let 2002-2003. Strmý pád ploch konvenčně pěstovaného máku ovšem vynikne, srovnáme-li konečný výsledek s rokem, kdy plochy máku kulminovaly, pokles z 69,6 tis. ha (2008) na 18,3 tis. ha (téměř o 74 %) je ovšem nebývalý. Bohužel, v ekologickém zemědělství zůstává mák marginální plodinou.


foto

Vyšlo v Zemědělci: První český chmel v kvalitě bio

29.10.12  |     Historie organického pěstování chmele ve světě začala v polovině 80. let minulého století v Bavorsku. V roce 2011 se organickému pěstování chmele věnovalo 55 farem v 10 zemích světa. Obdělávají celkem 187 ha chmelnic s roční produkcí 240 t certifikovaného biochmele. Ke konci roku 2011 bylo v ČR evidováno 10,6 ha chmelnic obdělávaných v ekologickém režimu u čtyř pěstitelských subjektů. Český biochmel představuje nadějný marketingový potenciál tohoto tržního segmentu piv.

foto

Vyšlo v Zemědělci: Na pomoc ekologickému chovu prasat

29.10.12  |    

Výzkumný ústav živočišné výroby Praha – Uhříněves ve spolupráci s Bioinstitutem Olomouc se stali partnery evropského projektu ProPig, který má za cíl napomoci rozvoji ekologickým chovům prasat v Evropě. Cílem je monitoring zdravotního stavu, welfare, výživy a ekologických dopadů chovů prasat v osmi evropských zemích.


foto

Vyšlo v Zemědělci: Biopotraviny, biomed a pesticidy

9.7.12  |     Čas od času se v médiích objeví zpráva varující spotřebitele, že biopotraviny obsahují rezidua pesticidů, jak je to možné, když biopotraviny mají být „ekologicky čisté“, co dělá kontrola apod. Loni to byla interpretace výsledků kontroly biopotravin v tržní síti, kterou zveřejnila Státní zemědělská a potravinářská inspekce. Letos dTest publikoval výsledky analýzy 17 vzorků medů odebraných z tržní sítě, z toho tři byly biomedy. Výsledky odhalily, kromě několika falšovaných medů, že dva biomedy obsahují rezidua pesticidů a v televizním klipu moderátor spotřebitele před těmito biomedy varoval a teatrálně je odhodil jako podvodný šmejd.

foto

Vyšlo v Zemědělci: Sója v ekologickém zemědělství u nás

9.7.12  |     Čím dál častěji se na polích ekologických zemědělců objevuje v osevním postupu sója. Tím se i množí dotazy z řad těch, kteří by chtěli tuto plodinu též pěstovat a nejsou si jisti správnou technologií svého pěstování. Tento článek přináší stručné shrnutí pěstební technologie sóji.

foto

Vyšlo v Zemědělci: Brambory v ekologickém zemědělství

9.7.12  |     Brambory jsou významnou součástí lidské výživy. Roční spotřeba v České republice je odhadována kolem 62 kg na jednoho obyvatele. Většina spotřeby pochází z konvenční produkce brambor a jen malou část představují brambory z ekologického pěstování. V ekologickém zemědělství je brambor významnou plodinou s příznivým působením na půdu a její úrodnost. Brambory představují dobrou realizační plodinu a podílejí se na ekonomice podniku. Projevuje se zde však řada problémů. Především jde o vyšší náročnost při pěstování, vysokou výnosovou variabilitu v závislosti na ročníku a nízkou výtěžnost konzumních hlíz. Pro pěstitele biobrambor je nejdůležitější dosáhnout snížení variability výnosu a výtěžnosti tržních hlíz. To vyžaduje využití pěstitelských opatření k omezení projevů negativních vlivů působících na výnos, výtěžnost a kvalitu hlíz.

foto

Vyšlo v Zemědělci: Kvalita pšenice v ekologickém zemědělství

9.7.12  |     Celosvětově rostoucí trend rozvoje ekologického zemědělství i výroby biopotravin je patrný zejména v posledním desetiletí. Roste zájem spotřebitelů o zdravé potraviny s dobrou výživovou hodnotou a důraz je kladen na přírodní původ potravin a nabídku výrobků prostých umělé chemie. Je důležité si uvědomit, že biovýrobky neznamenají pouze potravinářské produkty vyrobené bez uměle přidávaných chemických látek, ale značka bio především zaručuje spotřebiteli, že výrobek byl zpracován způsobem, který nezatěžuje životní prostředí. Obecně je u bioproduktů méně důležitá kvalita produkce než kvalita výrobní, kdy jsou jasně vymezena pravidla pěstování.

foto

Vyšlo v Zemědělci: Ekozemědělství a životní prostředí

9.7.12  |     V současné době probíhá i v České republice příprava Programu rozvoje venkova (PRV) po roce 2013. Pracovní skupinu Přírodní zdroje, jejíž součástí je podskupina Ekologické zemědělství, koordinuje ÚZEI. Základem pro diskusi je legislativní návrh pro společnou zemědělskou politiku po roce 2013 Evropské komise, který s podporou ekologického zemědělství (EZ) nadále počítá, a to zejména pro benefity, které přináší tento způsob hospodaření ve vztahu k životnímu prostředí.

foto

Vyšlo v Zemědělci: Včelařství v ekologickém zemědělství

9.7.12  |     Předpisy pro ekologické zemědělství pamatují i na chov včel, zpracování jejich produktů a jejich nezastupitelnou úlohu při opylování rostlin, včetně vlivů včel na krajinotvorbu a ekologii obecně. Ekologický chov včel je v evropských předpisech EZ detailně rozpracován – NK (ES) č. 889/2008, a v našich přírodních a klimatických podmínkách je řada požadavků v praxi jen velmi obtížně splnitelná. Doba přechodu na ekologické včelařství trvá minimálně 12 měsíců. Ekologická kvalita včelařských výrobků je definována především požadavky na ošetření včelstev, životní prostředí, jakož i na zpracování a skladování.

foto

Vyšlo v Zemědělci: Úrodnost půdy a výživa rostlin

1.7.12  |     Vztah k půdě a odlišný přístup k výživě rostlin je jednou z hlavních charakteristik ekologického zemědělství (EZ). Důraz na půdní humus, hnojení statkovými hnojivy, pěstování leguminóz, to patří k základům ekologického zemědělství na orné půdě. Kvalitní strukturovaná půda je příznivější i tím, že umožňuje vsakování srážkové vody, což je důležité jako prevence vodní eroze. V tomto příspěvku jsou popsány legislativní požadavky na výživu v EZ a jejich výklad.

foto

Akvakultura – součást ekozemědělství

16.12.11  |     Tato stať přináší zásady ekologické produkce akvakultury a reaguje na skutečnost, že ekologický chov ryb se stal součástí evropské legislativy. Akvakultura je ve vztahu k ekologickému zemědělství zakotvena v nařízení Komise (ES) č. 710/2009 Prováděcí pravidla ohledně ekologické produkce živočichů pocházejících z akvakultury a produkce mořských řas, které novelizuje prováděcí nařízení Komise (ES) č. 889/2008 k primárnímu nařízení Komise (ES) č. 834/2007 Ekologická produkce a označování ekologických produktů.

foto

Vyšlo v Zemědělci: Netradiční plodiny a pseudoobilniny

16.12.11  |     Zatímco se v posledních letech rozšířily nové, hospodářsky významné kulturní rostliny jako sója, dříve hojně konzumované druhy z jídelníčku lidské populace téměř nebo zcela zmizely. Na celé naší planetě se tak znepokojujícím tempem zmenšuje genetická variabilita hospodářských plodin. Jednou z možností rozšiřování diverzity kulturních plodin a zároveň tak nutriční obohacení našeho jídelníčku je pěstování a využívání méně tradičních zemědělských plodin.

foto

Vyšlo v Zemědělci: Netradiční obilniny v ekozemědělství

16.12.11  |     Ekologičtí zemědělci často využívají širší druhovou skladbu plodin (obilnin) než jejich konvenční kolegové. Kromě důvodů ryze praktických, jako je vyšší odolnost vůči plevelům, chorobám a škůdcům, abiotickým stressům apod., jde také o nové tržní příležitosti. Alternativní obilniny jsou ve většině případů využívány především pro lidskou spotřebu v nepřeberné škále biopotravin. Asi nejrozšířenější alternativní obilninou je pšenice špalda, která si své místo u ekologických zemědělců a spotřebitelů již našla. Na své znovuobjevení ale čekají i další v minulosti rozšířené obilniny, jako je pšenice jednozrnka, dvouzrnka, nahý ječmen nebo například svatojánské žito.

foto

Vyšlo v Zemědělci: Bioprodukty – móda nebo budoucnost?

16.12.11  |     V odborné i laické veřejnosti se v posledních letech velmi často diskutovaným tématem staly klimatické změny vyvolávané především emisemi skleníkových plynů. Nejvíce zřejmou součástí těchto změn je oteplení většiny pevnin, negativní ovlivnění vodních zdrojů a velká variabilita počasí. Faktem je, že se zemské klima mění a průměrná povrchová teplota planety vzrostla od roku 1860 o 0,3 až 0,6 °C a v posledních čtyřiceti letech pak o 0,2 až 0,3 °C. Otázkou zůstává, zda je tento proces následkem antropogenní činnosti, zejména průmyslové revoluce, nebo zda je tato změna způsobena nezávislými přírodními pochody.

foto

Vyšlo v Zemědělci: Diskuse o potřebě ekologických metod v zemědělství je stále aktuální

16.12.11  |     Neustále se zvyšující zájem o ekologické zemědělství a biopotraviny je, mimo jiné, také odrazem zvyšující se informovanosti spotřebitelů o negativních vlivech současného konvenčního zemědělství. Bohužel i v současném zemědělství se setkáváme s podobnými problémy, které ve druhé polovině minulého století vedly ke vzniku alternativních zemědělských metod, zejména biodynamického a organicko-biologického zemědělství.

foto

Vyšlo v Zemědělci: Výzva pro ekologické ovocnářství

16.8.11  |     Kdybych měl české ekologické ovocnářství charakterizovat jednou větou, asi by zněla: „Není v dobrém stavu, ale má před sebou obrovský potenciál.“ Jistě to není žádné průlomové odhalení, většina z nás už si sundala růžové brýle, ale považuji za nutné popsat stav takový, jaký je, abychom mohli hledat cesty k využití zmíněného potenciálu.

foto

Vyšlo v Zemědělci: Ekologické vinohradnictví u nás

16.6.11  |     První podniky hospodařící v režimu ekologického vinohradnictví se u nás objevily počátkem devadesátých let minulého století. Naprostá většina těchto vinic byla vysázena tzv. interspecifickými odrůdami révy, to znamená kříženci evropské révy vinné s dalšími druhy rodu Vitis, které jsou nositeli genů zvýšené odolnosti révy vůči dvěma hlavním houbovým patogenům – plísni révy a padlí révovému.

foto

Vyšlo v Zemědělci: Léčivé rostliny v ekozemědělství

1.6.11  |     Léčivými rostlinami se v posledních letech zabývá stále více lidí a to na všech možných úrovních, ať už jsou to odborníci nebo obyčejní lidé se zájmem o přírodu a zdravý životní styl. Masové znovuobjevení léčivých rostlin je jedním z velmi příjemných vzdorů soudobé přetechnizované společnosti. Nejde jistě jen o dočasný módní trend, ale podprahovou potřebu něčeho přirozeného, co člověka provází po celé věky a bylo mu vždy k užitku. Používání léčivých rostlin není vlastní jenom člověku, v přírodě lze pozorovat zvířata, která si v kritických situacích dokážou sama naordinovat na daný handicap tu správnou bylinu.

foto

Bio kozí mléko je na trhu žádané

1.6.11  |     Kozy se v současné době u nás stejně jako ve většině evropských států chovají za účelem ekologického a ekonomického udržování trvalých travních porostů, produkce mléka a masa nebo pro svoje osobité vlastnosti jako tzv. hobby zvířata. Při chovu koz v rámci podnikání by náklady spojené s produkcí mléka a masa měl pokrýt prodej tržních produktů. Mimoprodukční funkce jako celospolečensky prospěšná činnost by měly být hrazeny formou dotací a podpor z unijních a národních prostředků. Vzhledem ke specifickým vlastnostem koz, především schopnosti okusovat dřeviny, jsou kozy vhodným druhem zvířat k udržování některých biotopů.

foto

Vyšlo v Zemědělci: Biomléko - důležitá biokomodita

1.6.11  |     České ekologické zemědělství (EZ) pomalu, ale jistě začíná zkvalitňovat svoji produkci a přibývají i odbytově zaměřené projekty. Tak je to i s produkcí biomléka. Jedná se o náročnější specializaci, než jsou ekologické chovy krav bez tržní produkce mléka. Navíc v horských a podhorských oblastech, kde se biomléko převážně produkuje v alpských zemích, byly u nás většinou celé podniky převedeny na chovy masného skotu a cesta zpět k produkci biomléka zde již není reálná.

« | 1 | 2 | 3 | 4 | »

© 2012 - ČTPEZ - Česká technologická platforma pro ekologické zemědělství

Sídlem ČTPEZ je sídlo koordinátora: Bioinstitut o.p.s., Ondřejova 13, 779 00 Olomouc, e-mail: info@ctpez.cz
Webdesign & publikační systém Toolkit - Econnect