www.ctpez.czAkce › Postřehy z polního dne v Bozeticích

Postřehy z polního dne v Bozeticích

30.7.15  |    

foto
Bozetice - Ve středu 8. července se na ekofarmě Ondřeje Podstavka v Bozeticích u Rychnova nad Kněžnou sešli odborníci, kteří se specializují na ekologické zemědělství, produkci meziplodin, minoritní odrůdy obilnin i likvidaci plevele. V polních podmínkách tu návštěvníci mohli vidět široké spektrum meziplodin a starých obilných odrůd jako je jednozrnka či špalda a dozvěděli se o probíhajícím testování odrůd vhodných pro ekologické zemědělství. Přednášková část polního dne nabídla hostům informace o plevelech v systému ekologického zemědělství i o tom, jaké odrůdy meziplodin je vhodné pěstovat v ekologickém zemědělství.

Plevele

Ing. Jan Winkler z Mendelovy univerzity v Brně ve své přednášce seznámil účastníky s vybranými charakteristiky z biologie plevelů. Mezi nejdůležitější preventivní opatření patří zajištění čistoty množitelských porostů, čistota osiva a čistota organických hnojiv. Preventivní opatření je nutné provádět zejména v případě aplikace organického hnoje, který je jedním z nejvýznamnějších zdrojů plevelů. V jedné tuně uleželého hnoje se vyskytuje přibližně 38 tisíc plodů a semen plevelů. Jejich zdrojem je zažívací trakt zvířat (ježatky, ovsa hluchého), část se uchovává v podestýlce (svízel přítula) a nejvýznamnějším zdrojem je vysemenění plevelů na polních hnojištích (merlíkovité, laskavce, lebedy). Obrovská klíčivost čeledi merlikovitých je umocněna dormancí (postupním klíčením), která zajišťuje jejich životaschopnost až po dobu 80 let. Je proto třeba dbát na kvalitní dozrávání hnoje, minimálně 3-6 měsíců. Při prevenci proti plevelům je důležitá vyváženost osevního postupu vzhledem k ozimým a jarním plodinám. Pokud převažují ozimé plodiny, budou převažovat přezimující, ozimé plevele, při převládání jařin zase jarní druhy. Je vhodné střídat širokořádké plodiny s úzkořádkými, s tím, že u širokořádkých lze regulace plevelů provádět meziřádkovou kultivací, při úzkořádkových plodinách jste odkázáni pouze na vláčení v raných fázích porostu apod. Není vhodné v osevním postupu zavádět opakovaně stejné druhy plodin. U obilovin se v takovém případě následně vyskytne chundelka a oves hluchý, kterého se následně jen těžko zbavujete.

Meziplodiny

Přímo na pozemcích u ramene Orlice mohli přítomní vidět třeba žito trsnaté, lesknici kanárskou, svazenku vratičolistou, katrán habešský, lničku setou, svazenku shloučenou, jetel alexandrijský, světlici barvířskou nebo hrachor setý. Výhody a nevýhody jednotlivých druhů i praktické zkušenosti u jednotlivých plodin představil Ing. Karel Vejražka z VÚPT, který zde má pokusná pole na starost a pěstováním meziplodin se cíleně zabývá. Druhy meziplodin rozdělujeme hlavně podle zařazení do čeledí (lipnicovité, brukvovité, vikvovité, brutnákovité atd.), dále se můžeme setkat s hrubým dělením na jednoděložné a dvouděložné. Další možností dělení meziplodin je podle výše nákladů na osivo (levné cca 500,-, průměrné cca 1000,-, drahé cca 2000,-) na hektar oseté plochy. Ze skupiny levných meziplodin byly představeny druhy lesknice, lnička, katrán a světlice. Z průměrně drahých byly k vidění jetele a žito seté. Z drahých meziplodin byly prezentovány svazenka vratičolistá, svazenka shloučená a hrachor setý. Při volbě druhu meziplodiny je třeba zohlednit všechny zmíněné pohledy a vhodně je zařadit do konkrétního osevního postupu. Vhodně zvolená meziplodina dodá organickou hmotu do půdy a zároveň zafunguje jako přerušovač plodin v osevním postupu. Do osevního postupu s vysokým podílem obilnin určitě nepatří lesknice ani žito. Naopak se tam hodí svazenky, lnička, jeteloviny případně hořčice. V osevních postupech s vysokým podílem řepek a hořčic jsou lnička a hořčice naprosto nevhodné. Z ukázky bylo patrné, že portfolio druhů, které se dají využít jako meziplodina, je poměrně široké a lze i vytvářet různé kombinace druhů v jednom osevním postupu. V diskuzi byla účastníkům nabídnuta možnost bezplatných konzultací s troubským pracovištěm nad volbou meziplodin do jejich osevních postupů.

Praktické výzkumnictví na farmách

Rakouský vědec Peter Meindl z výzkumného ústavu FiBL Austria představil projekt faremního výzkumu BIONET, ve kterém si rakouští sedláci sami provádí testování různých odrůd plodin přímo na svých farmách za asistence odborného pracovníka. Ten funguje převážně jako odborný poradce, případně jim zajišťuje na základě jejich požadavků potřebné rešerše na danou tématiku. Flexibilnost těchto faremních pokusů ukazuje, že dochází k rychlejšímu přenosu praktických informací v rámci vybraných oblastí a je možné takto získávat praktické informace i o méně rozšířených odrůdách, které například nejsou na seznamu doporučených odrůd. Farmáři si své zkušenosti mezi sebou navzájem sdílejí a při pěstování pak dosahují lepších výsledků. Projekt, který zvyšuje odborné znalosti sedláků a zlepšuje tak jejich konkurenceschopnost, již druhým rokem probíhá pod stejným názvem ve formě ověřování i v České republice.

Testování ozimých pšenic pro EZ

Projekt českého Bionetu představil Ing. Zdeněk Stehno. Na příkladu 4 odrůd domácího původu – Bohemia, Sultan, Diadem a Penalta a 2 zahraničních odrůd vyšlechtěných speciálně pro podmínky ekologického pěstování Scaro a Ekolog poukázal na zajímavé rozdíly, které v rámci sledování jednotlivé odrůdy vykazovaly. Účastníci byli podrobně informováni o výsledcích prvého roku testování. Mezi znaky se značnými rozdíly mezi lokalitami patřily: počet rostlin na jednotce plochy, výskyt plevelů, hmotnost tisíce semen (HTS) a výnos zrna. Ostatní znaky byly ovlivněny především odrůdou. Zdravotní stav porostů byl celkově velmi dobrý, náchylnější byla odrůda Ekolog. HTS byla velmi vysoká v rozpětí od 45,3 g (Scaro) do 51,7 g (Bohemia). Přes značné rozdíly mezi lokalitami byl výnos zrna vysoký od téměř 5 t/ha (Ekolog) do 6,2 t/ha (Sultan). Objemová hmotnost byla nejvyšší u odrůd šlechtěných pro ekologické podmínky (téměř 80 kg/hl). Velmi vyrovnané byly výsledky analýz jakosti zrna. Ve všech znacích (obsah N-látek, obsah mokrého lepku, sedimentační test dle Zelenyho a číslo poklesu) dosáhly nejlepších výsledků odrůdy šlechtěné pro podmínky EZ. Horší výsledky se u těchto odrůd projevily pouze u gluten indexu.

Hlavním organizátorem akce byl Výzkumný ústavu pícninářského Troubsko společně s Českou technologickou platformou pro ekologické zemědělství.

Souvisí s členy:  VÚP Troubsko

© 2012 - ČTPEZ - Česká technologická platforma pro ekologické zemědělství

Sídlem ČTPEZ je sídlo koordinátora: Bioinstitut o.p.s., Ondřejova 13, 779 00 Olomouc, e-mail: info@ctpez.cz
Webdesign & publikační systém Toolkit - Econnect