www.ctpez.czAkce › Z tiskové konference ČTPEZ

Z tiskové konference ČTPEZ

28.4.15  |    

foto
Dne 17.4.uspořádala Česká technologická platforma pro ekologické zemědělství ve spolupráci PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců tiskovou konferenci u příležitosti zahájení tradičního veletrhu Biostyl v Praze. V rámci konference byly představeny cíle a naplňování akčního plánu pro ekologické zemědělství (2011-2015), shrnut vývoj ekologického zemědělství za posledních deset let, aktuální změny v systému kontrol EZ a prezentovány výstupy z výzkumů členů Platformy, konkrétně výsledky výzkumu pastevní pastvy prasat (VÚŽV) a analýzy obsahu reziduí pesticidů v potravinách na českém trhu (VŠCHT). Byla oficiálně zahájena soutěž Biopotravina roku 2015.

Tiskové konference se zúčastnili Ing. Jan Gallas z Odboru enviromentálního a ekologického zemědělství, Ing. Iva Zadražilová, ředitelka kontrolní organizace ABCert, Kateřina Nesrstová, managerka Svazu PRO-BIO, Ing. Andrea Hrabalová, externí konzultantka ÚZEI, Ing. Anne Dostálová z VÚŽV a Ing. Marie Suchanová z VŠCHT. Zemědělský sektro prezentovali RNDr. Miroslav Šrůtek z ekofarmy Šrůtek a Ing. Ivan Hrbek, předseda Svazu faremních zpracovatelů. Na tiskovou konferenci navazoval odborný blok přednášek, který Platforma uspořádala ve spolupráci s organizátory Festivalu Evolution, společností Felicius. 

Deset uplynulých let ekologického zemědělství - přehled

Ke konci roku 2014 hospodařilo v České republice ekologicky 3 885 farem na celkové výměře 494 tis. ha, což představuje 11,7% podíl na celkovém zemědělském půdním fondu. Za posledních deset let vzrostla výměra téměř dvojnásobně z původních 263 tis. ha (nárůst v průměru o 6,5 % ročně) a počet farem stoupl více jak čtyřnásobně (z 836 v 2004). Česká republika patří mezi evropské země s převažujícím podílem trvalých travních ploch v ekologickém zemědělství. V současné době máme 410 tis. ha TTP (2014) a podíl na celkové výměře EZ tvoří dnes cca zhruba 83 %, v polseních letech se zásadně nezvyšuje taj, jak tomu bylo v letech 2003 a 2004. Téměř trojnásobně vzrostla naopak za posledních deset let výměra orné půdy na současných 56 tis. ha a téměř 12% podíl na celkové půdě v EZ. Nejrychleji rostla výměra trvalých kultur, a to zejména ekosadů, které tvoří 87 % jejich ploch. Přes 1 000 ha a 13 % tvoří vinice a okolo 10 ha chmelnice. I nadále patří Česká republika mezi země s největší průměrnou velikostí ekofarem. S výměrou 121 ha (2013) je na 3. místě po Slovensku (457 ha) a Spojeném království (145 ha). Průměrná velikost ekofarem u nás trvale klesá (největší výměra 333 ha byla dosažena v roce 2001), což odráží vstup malých farem do systému EZ. Aktuální stav, vývoj a trendy v ekologickém zemědělství odprezentovala Ing. Andrea Hrabalová.
Detailní informace o statistice najdete v příloze.

Rezidua z pole na našem stole

Zajímavou upoutávku na svoji přednášku o reziduích přednesla Ing. Marie Suchanové z VŠCHT, která prezentovala výsledky výzkumu reziduí v potravinách na českém trhu. Ze zprávy SZPI vyplývá, že při analýzách potravin byl zjištěno, že pouze minimum ovoce a zeleniny neobsahuje rezidua. V čerstvém ovoci bylo pouze 9 % vzorků bez nálezu rezidua, v 82 % vzorků byla nalezena dvě a více rezidua, 52 % vzorků obsahovalo jich mělo čtyři a více. Zelenina při testování dopadla poněkud méně, 35 % vzorků bylo bez nálezu rezidua, dva a více reziduí mělo 45 % vzorků, 16 % nálezů mělo ve vzorku čtyři a více reziduí. V roce 2014 bylo odebráno 82 vzorků biopotravin, u 7 z nich byla detekována rezidua pesticidů, ani u jednoho případu nebyl překročen maximální reziduální limit. Ve 3 případech se jednalo o dovozovou čerstvou zeleninu, u 2 případů o tuzemské brambory, jeden vzorek bezpluchého ječmene z EU a vzorek biobanánů mimo EU. Z prezentovaných statistik vyplývá, že pokud rezidua v biopotravinách jsou, jsou v menším zastoupení a menších množstvích než je běžné pro konvenční potraviny. Tuzemská bioprodukce navíc, co se týče množství nálezů reziduí, vychází výrazně lépe než dovozová.
Část prezentace naleznete v příloze.

Jako přeštík v žitě

Anne Dostálová z VÚŽV představila výsledky výzkumu zaměřeného na vliv pastevního odchovu přeštických prasat na ekonomiku jejich chovu. Sledování na Biofarmě Sasov potvrdilo, že chov přeštíka na pastvě se chovatelům může vyplácet, přestože v běžném intenzivním chovu nejsou schopna přeštická prasata konkurovat. Ve srovnávacím testu, kdy se porovnávaly skupiny prasat se stejnými podmínkami výkrmu, odchovu i ustájení jen s rozdílem pastvy, dosáhla pastevní skupina vyšších přírůstků a lepší konverze jadrného krmiva na kg přírůstku. „Maso přeštíků chovaných na pastvě obsahuje více vitamínu E, vyšší množství některých mastných kyselin v mase (PUFA n3) a ve hřbetním sádle,“ přiblížila dosažené výsledky Anne Dostálová. Zajímavý je i vyšší obsah intramuskulárního tuku při extenzivních typech výkrmu. Navíc, pastva potvrdila v dnešní době nedoceňovaný přínos pro celkový stav imunitního systému organismu prasat. Zlepšení zdravotního stavu s možností naplnění většiny etologických potřeb organismu vede k pohodě a nakonec i k plnému využití produkčních schopností daného plemene.
Více informací najdete v přiložené prezentaci.

Kontrola ekologického zemědělství

S ohledem na zpřísňující se požadavky Evropské Komise a stoupající požadavky spotřebitelů na větší kontrolu biopotravin přistoupila Česká republika v roce 2014 k transparentnějšímu vyhodnocování při nálezu reziduí nepovolených látek v bioprodukci. V případě nálezu rezidua nad 0.01 mg/kg po korekci nejistoty měření v biopotravinách dochází automaticky ke ztrátě certifikace. Toto množství odpovídá zhruba limitům pro kojeneckou výživu. Na tyto a další změny, které proběhly v systému kontroly ekologického zemědělství upozornil na tiskové konferenci Ing. Jan Gallas z MZe a Ing. Iva Zadražilová z kontrolní organizace ABCert. Více informací o platném metodickém pokynu, kterým se stanovují specifická pravidla pro odběr, analýzu a vyhodnocvání vzorků z ekologického zemědělství naleznete zde.

Na otázky ze zemědělské praxe odpovídali ekologičtí zemědělci RNDr. Miroslav Šrůtek a Ing. Ivan Hrbek.

Souvisí s členy:  VŠCHT, VÚŽV, Ing. Ivan Hrbek

© 2012 - ČTPEZ - Česká technologická platforma pro ekologické zemědělství

Sídlem ČTPEZ je sídlo koordinátora: Bioinstitut o.p.s., Ondřejova 13, 779 00 Olomouc, e-mail: info@ctpez.cz
Webdesign & publikační systém Toolkit - Econnect