www.ctpez.czČlánky › Články

Články

foto

Best4Soil - sdílení znalostí o prevenci a omezování chorob přenášených v půdě

5.7.20  |     Bioinstitut o.p.s. představuje projekt, jehož cílem bylo vytvořit znalostní síť o postupech pro potlačování chorob přenášených v půdě. Best4Soil prezentuje výstupy formou krátkých videí, instruktážních listů a databází, které byly přeloženy do několika jazyků, což usnadní jejich využití přímo v praxi.

foto

Infoservis z IFOAM Organics Europe: červenec 2020

3.7.20  |     Předpokládaný odklad účinnosti nařízení o ekologické produkci; nové předsednictvo a název IFOAM Organics Europe.

foto

Vyšlo v Zemědělci - Trh biopotravin v Evropě stále roste

22.6.20  |     Evropský trh biopotravin v roce 2018 vzrostl o téměř 8 % a dosáhl 40,7 miliard EUR. Některé z hlavních trhů zaznamenaly opětovně dvouciferné tempo růstu. Za posledních deset let se v Evropě spotřeba biopotravin na obyvatele zdvojnásobila. Nejvíce biopotravin nakupují dánští a švýcarští spotřebitelé. Dánsko navíc jako první země na světě překonalo desetiprocentní hranici podílu biopotravin na celkové spotřebě potravin a nápojů.

foto

Do roku 2030 bude 25 procent půdy v ekologickém zemědělství, rozhodla Evropská komise

21.5.20  |     Praha, 21. 5. 2020 – Až čtvrtina veškeré zemědělské půdy by do roku 2030 měla být v členských státech Evropské unie obhospodařována ekologicky. Rozhodla o tom na svém včerejším jednání Evropská komise. Vedle toho by se měla posílit poptávka po biopotravinách například prostřednictvím odbytu ve veřejném stravování. Oba cíle jsou součástí aktuálně schválené strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ (Farm to Fork), která je součástí Zelené dohody pro Evropu ( European Green Deal). Odborníci i ekologičtí zemědělci toto rozhodnutí vítají.

foto

Významné rozhodnutí pro roli ekologického zemědělství a biopotravin v budoucím zemědělsko-potravinářském sektoru EU

21.5.20  |     Evropská komise přijala dlouho očekávanou strategii „od zemědělce ke spotřebiteli“ (Farm to Fork, F2F)) a strategii v oblasti biologické rozmanitosti (Biodiversity). F2F bude implementačním dokumentem Zelené dohody pro Evropu (Green Deal) pro sektor zemědělství a potravinářství. Mezinárodní federace ekozemědělských hnutí IFOAM EU opakovaně žádala, aby F2F obsahovala cíle pro zvýšení podílu ekologické půdy a proto uvítala rozhodnutí Komise, dosáhnout v EU do roku 2030 25% ekologicky obhospodařované půdy a zvýšit podíl biopotravin ve veřejném stravování.

foto

Vyšlo v Zemědělci - Rodinkový způsob chovu prasat

24.3.20  |     Ekologický chov prasat má svoje specifika, jimiž se významně odlišuje od konvenčních chovů, charakteristických vysokým stupněm intenzifikace. Mezi těmito dvěma způsoby najdeme zásadní rozdíly, které možná nejsou na první pohled patrné. Běžně používané chovatelské postupy se z konvenčních chovů nedají plně převzít, ať už je to z důvodů legislativního omezení nebo proto, že konvenční metody nelze v podmínkách ekologického chovu efektivně využít. Na druhé straně je možné v ekologickém chovu využít i časově a pracovně náročnější postupy, jejichž náklady jsou pokryty vyšší cenou produktů.

foto

Vyšlo v Zemědělci - Úskalí výživy rostlin fosforem (nejen) v ekologickém zemědělství

19.2.20  |     Fosfor je jednou ze základních živin, zcela nezbytných pro růst a vývoj rostlin. Má mnoho funkcí v klíčových metabolických pochodech, především v procesech ukládání, transportu a využívání energie. Je rozhodujícím prvkem pro tvorbu generativních orgánu a rozhoduje tak o kvantitě i kvalitě výnosu. Problematika hnojení rostlin fosforem se může jevit jako triviální, mnohokrát popsaná a zcela jasná. Ovšem v praxi mohou nastat situace, kdy není možné přikročit k aplikaci standardních výživářských opatření.

foto

Infoservis z IFOAM EU: únor 2020

14.2.20  |     Jak používat ekoschémata? Ekologické zemědělství v číslech, zohledňování skutečné ceny jídla, udržitelnost jako hlavní politický cíl nové Komise a EZ jako prostředek. EZ jede;)

foto

Chov nosnic na pastvě

29.1.20  |     Koncem loňského roku uspořádala ČTPEZ ve spolupráci s PRO-BIO Svazem ekologických zemědělců exkurzi na farmy s pastevním chovem nosnic do sousedního Německa. Zájemcům o toto téma nabízíme reportáž z akce, která byla publikována v týdeníku Zemědělec č. 5/2020.

foto

Vyšlo v Zemědělci: Zkoušení odrůd ječmene jarního a pšenice jarní pro ekologické zemědělství

22.1.20  |     Sklizňový rok 2019 byl již pátým ročníkem zkoušení odrůd jarního ječmene a jarní pšenice pro Seznam doporučených odrůd (SDO) v režimu ekologického zemědělství (EZ). Cílem je poskytnout zemědělcům informace o vlastnostech odrůd při pěstování v ekologickém systému hospodaření.

foto

Nová videa na YouTube Bioinstitut

11.1.20  |    

Všechna nová videa spojuje téma půda – voda a byla pořízena v rámci dlouhodobého projektu „Jde o půdu – jde o život“. Tentokrát byla realizována díky finanční podpoře kontrolních organizací ekologického zemědělství KEZ o.p.s. a ABCERT. Jsou určena nejen zemědělcům, ale i široké veřejnosti, protože vysvětlují řadu procesů, které mění strukturu a kvalitu půdy a tím ovlivňují stav naší krajiny.


foto

Vyšlo v Zemědělci - Ekologické zemědělství a biodiverzita plevelů

11.1.20  |     Pěstované plodiny jsou od počátků zemědělství doprovázeny plevely. Výskyt a druhová pestrost plevelů je určována způsobem hospodaření a také přírodními podmínkami. Plevele společně s plodinami jsou společenstvím, které spoluvytváří člověk–zemědělec. Toto společenství nazýváme agrofytocenóza. Ovšem plevele jsou definovány jako rostliny překážející cílům člověka.

foto

Vyšlo v Zemědělci: Hnojivo nebo zdroj zaplevelení?

8.12.19  |     Chlévský hnůj je nejvýznamnějším hnojivem a pro ekologické zemědělce jednou z mála možností, jak zajistit dostatečnou výživu pro pěstované plodiny. Hnůj je důležitým zdrojem všech makroprvků (dusík, fosfor, draslík) a také mikroprvků (bór, síra, zinek a další). Kromě toho pozitivně působí na půdní strukturu a příznivě upravuje fyzikální vlastnosti půdy.

foto

Vyšlo v Zemědělci: Nutriční složení listů a stonků leguminóz z různých sečí

8.11.19  |     Projekt „Separace lístků a stonků leguminóz“ realizovaný v rámci EIP-AGRI, který vznikl z podnětu biofarmy na Sasově u Jihlavy, se pomalu chýlí ke konci. Podnětem k jeho realizaci byla potřeba farmy zajistit dostatečné množství vlastních proteinových krmiv pro ekologický chov prasat. Na rozdíl od konvenčních chovů, kde jsou dnes základem proteinové složky extrahované šroty (převážně sójové, řepkové a slunečnicové) s doplňkem syntetických aminokyselin, nejsou v ekologickém systému tyto komponenty povoleny. Využití možných proteinových krmiv jako jsou např. krmné kvasnice, rybí moučka nebo sušená syrovátka značně komplikuje cena a jejich dostupnost v bio kvalitě.

foto

Infoservis z IFOAM EU: říjen 2019

1.10.19  |     Infoservis z IFOAM EU přináší: osiva v nocém nařízení o EZ; nová zájmová skupina v rámci IFOAM EU - certifikace a integrita; výroční zpráva organizace a call for abstracts na Organic World Congress IFOAM Organics International.

foto

Vyšlo v Zemědělci: Základní látky – nové možnosti ochrany rostlin v ekologickém zemědělství (2. díl)

16.8.19  |    

V minulém čísle jsme informovali o tzv. základních látkách (ZL), které je možné využít při ochraně rostlin ekologickém zemědělství (EZ). Jedná se o látky, které byly zaregistrovány podle článku 23 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009, podle kterého se schvalují a tedy patří mezi tzv. účinné látky, které nevzbuzují obavy, protože nemohou svými vlastnostmi způsobit narušení činnosti žláz s vnitřní sekrecí ani nemají neurotoxické nebo imunotoxické účinky a neovlivňují necílové organismy. Zároveň splňují kritéria pro potraviny podle článku 2 nařízení (ES) č. 178/2002.


foto

Vyšlo v Zemědělci: Základní látky – nové možnosti ochrany rostlin v ekologickém zemědělství (1. díl)

16.8.19  |     Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS zavedlo novou kategorii tzv. „základních látek“. Jedná o látky, které nejsou primárně určeny pro použití jako přípravky na ochranu rostlin, mohou v ní však mít určitý význam. Přesto, že jsou první přípravky tohoto typu registrovány již od roku 2013, naší zemědělci zatím o nich příliš nevědí a v ochraně rostlin je nevyužívají.

foto

Tisková zpráva 9.8.2019 - Biofarmy nepoužívají žádné jedy proti hrabošům

11.8.19  |     Členové České technologické platformy pro ekologické zemědělství vítají, že ministerstvo zemědělství na několik dní pozastavilo použití přípravku Stutox, ale ať už chystané pondělní jednání skončí jakkoli, tisíce českých biofarem jedy proti hrabošům v otevřené krajině používat nebudou.

foto

Vyšlo v Zemědělci: Bioakademie 2019: přípravy na legislativní změny

7.8.19  |     Letošní Bioakademie v Kutné Hoře proběhla za účasti zástupců evropské organizace ekozemědělských hnutí IFOAM EU. Hlavním tématem diskuzí byla reforma Společné zemědělské politiky Evropské Unie a nové nařízení Evropské komise o ekologické produkci.

foto

Vyšlo v Agrobázi: Udržitelný rozvoj zemědělství – nutnost pro budoucnost

16.7.19  |     Lze považovat české zemědělství za udržitelné? V úvodu článku najdete stručný popis definice udržitelnosti a možnosti jejího měření (SMART model). Dál se článek věnuje stavu životního prostředí v ČR a klade si otázku - jak české zemědělství pečuje o půdu, vodu, biologickou rozmanitost, tj. životní prostředí jako jeden z pilířů udržitelného rozvoje společnosti?

foto

Vyšlo v Zemědělci: Výzkum ekologického zemědělství cílí na šlechtění a ochranu přírodních zdrojů

20.6.19  |     Zemědělské systémy založené na masivním využívání energeticky náročných externích vstupů se stále více prodražují. Pro udržení rostoucí světové populace je na místě investovat do výzkumu stabilních a udržitelných zemědělských technologií. Ty však vyžadují multidisciplinární a komplexní přístup zacílený zejména na rozvoj venkovských oblastí, využívání a podporu ekosystémových služeb, posilování odolnosti vůči změně klimatu a zajištění dostupnosti ke zdravým potravinám. Nedílnou podmínkou takovýchto výzkumů je holistické pojetí, angažovanost zemědělců, výzkumných pracovníků a dalších účastníků inovací; a využívání technologií, které lze snadno přizpůsobit místním podmínkám.

foto

Vyšlo v Zemědělci: Produkce a odbyt českého biomléka

15.5.19  |     Ačkoliv mléko a mléčné výrobky patří k hlavním biopotravinám nakupovaným českými spotřebiteli (23 % podíl na celkovém obratu za biopotraviny v roce 2016) a svůj pětinový podíl na rostoucím trhu s bioprodukty drží dlouhodobě, v prvovýrobě a zpracování sledujeme spíše stagnaci. Situace souvisí především s odbytem na českém trhu, kde nabídka ekofarem stále převyšuje poptávku domácích mlékáren. Kolik biomléka se v Česku vyprodukuje, zpracuje nebo exportuje, mapovala v roce 2018 Analýza produkce, odbytu a zpracování biomléka v ČR.

foto

Vyšlo v Zemědělci: Pestřenky - úspěšní opylovači v zemědělské praxi

15.3.19  |     Nápadný úbytek hmyzu v posledních letech je aktuálním tématem odborníků i široké veřejnosti. Vedle poklesu množství je alarmující i výrazné snížení jeho druhové rozmanitosti. Narušují se tak na hmyzu závislé opylovací cykly, harmonizované dlouhou dobu společného vývoje rostlin a hmyzu. O některé druhy jsme přišli, o některé můžeme záhy přijít. Relativně odolnou skupinou hmyzu, schopnou zajistit opylení široké škály divokých i kulturně pěstovaných rostlin, jsou pestřenky, žlutě pruhované “mouchy”. Přestože není jejich využívání v zemědělství zatím nepříliš rozšířené, nabízí oproti chovaným opylovačům řadu východ.

foto

Vyšlo v Agrobázi: Ekologické zemědělství v České republice – 14 % ploch versus 1 % spotřeby biopotravin?

8.3.19  |     Čísla souhlasí, ale tvrzení, že ekologické zemědělství produkuje na 14 % zemědělské půdy jen 1 % potravin, není správné. Zemědělská produkce ekofarem dosahuje 6,8 mld. Kč (tj. 5 % celkové produkce českého zemědělství), což s ohledem na odlišné výrobní zaměření, velikostní strukturu a přírodní podmínky, ve kterých se rozvíjí, lze považovat za dobrý výsledek.

foto

Zkoušení odrůd pšenice ozimé pro ekologické zemědělství

20.2.19  |     V roce 2018 proběhl již třetí rok zkoušek pšenice ozimé pro Seznam doporučených odrůd (SDO) v režimu ekologického zemědělství (EZ). Jejich cílem je poskytnout zemědělcům informace o vlastnostech odrůd při pěstování v ekologickém systému hospodaření. Zkoušky organizuje ÚKZÚZ, Národní odrůdový úřad, odborným garantem je PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců.

foto

Ekologické inovační dny a G-STIC 2018

20.2.19  |     Koncem roku 2018 se v Bruselu uskutečnil 4.ročník konference Ekologické inovační dny (Organic Innovation Days) pořádané evropskou technologickou platformou pro výzkum v oblasti biopotravin a ekologického zemědělství (TP Organics) a agroekologická sekce konference G-STIC 2018. Obou konferencí, plných nejen různorodých přednášek, ale i workshopů a zajímavých setkání se jako členové organizace TP Organics účastnili i zástupci ČTPEZ.

foto

Vyšlo v Zemědělci: Uživí ekologické zemědělství svět?

17.1.19  |     Dle odhadu Foof and Agriculture Organization of the United Nations (FAO) dosáhne v roce 2050 počet lidí na planetě 9 miliard. S vyšší poptávkou po potravinách dochází k rozšiřování ploch zemědělské půdy, s intenzifikací zemědělství stoupá i ekologická zátěž. Vzhledem k omezeným plochám zemědělské půdy je třeba hledat řešení, která v budoucnu zajistí nejen dostatečné množství potravin, ale i udržitelnost zemědělských systémů. Zatímco se vědci shodují na tom, že v tomto ohledu neexistují jednoduchá řešení, politici se spíše jednostranně zaměřují na zvyšování efektivity potravinové produkce. Jaká je role ekologického zemědělství v těchto systémech, je v poslední době předmětem řady odborných diskuzí.

foto

Vyšlo v Zemědělci: Ekosystémové funkce a služby se vyplatí podporovat. I v dotacích.

19.12.18  |     Zemědělsky obhospodařovaná půda a krajina je odjakživa vnímána a využívána jako zdroj surovin pro výrobu potravin a krmiv pro hospodářská zvířata a její ekonomické hodnocení je založeno na potenciálu produkce, kdy cenu udává přímý užitek pro člověka. Poskytuje však i řadu tzv. mimoprodukčních funkcí, které jsou pro existenci produkčních funkcí naprosto nezbytné (zmírňování teplotních extrémů, zadržování vody, obnova půdní organické složky, produkce kyslíku ad.), Společnost je považuje za samozřejmé a ve svém hodnotovém systému je zcela opomíjí. Význam a podpora těchto služeb není zvažován ani při výpočtu plateb zemědělských dotací.

foto

Vyšlo v Agrobázi: Biomléko – v České republice nevyužitý potenciál

30.11.18  |     Zájem o biomléko v Evropě stoupá, v řade zemí EU se jeho produkce několikanásobně zvýšila. Jak je na tom ČR? Článek přináší údaje o stavu dojnic a vývoji produkce biomléka v EU a srovnání s vývojem produkce a cen biomléka v ČR.

foto

Společná zemědělská politika – shrnutí vývoje a postoj IFOAM EU

9.11.18  |    

O pozici IFOAM EU k nové SZP jsme informovali v rozsáhlém článku, který vyšel v časopise Agrobase. Doporučení evropské sektorové organizace zastupující v Bruselu ekologické zemědělství nejsou bohužel v plné shodě s návrhem Evropské Komise. Tento návrh mají nyní v rukách členské státy a Evropský Parlament. Jakým způsobem se tedy návrh vyvíjí?


1 | 2 | 3 | 4 | .. | 8 | »

© 2012 - ČTPEZ - Česká technologická platforma pro ekologické zemědělství

Sídlem ČTPEZ je sídlo koordinátora: Bioinstitut o.p.s., Ondřejova 13, 779 00 Olomouc, e-mail: info@ctpez.cz
Webdesign & publikační systém Toolkit - Econnect