www.ctpez.czČlánkyČlánky/komentářeaktuality z IFOAM › Infoservis IFOAM: květen 2019

Infoservis IFOAM: květen 2019

3.5.19  |    

foto
Nástroj na sledování mezinárodní ekvivalence EZ; vývoj SZP; podpora EZ v rámci Horizon Europe; zdanění jako nástroj pro zohlednění skutečné ceny jídla; jak může agroekologie přispět k uhlíkově neutrální Evropě do roku 2050?, pozvánky na konference a další v infoservisu z IFOAM.

1) IFOAM Organics International spustil na svém webu bezplatný nástroj, který umožňuje zjistit mezinárodně dojednané dohody o ekvivalenci systémů ekologického zemědělství. Jde o užitečnou službu zejména pro obchodníky, státní úřady, vědce a zástupce nevládních organizací.

2) Revize SZP je dle IFOAM EU i mnoha dalších evropských organizací stále málo ambiciózní. Ani připomínky současného Evropského parlamentu nejdou příliš daleko za rámec drobných krůčků směrem k udržitelnosti a rezignují na snahu, aby se legislativa stala součástí řešení globálních cílů udržitelnosti, jak po tom ostatně volá i evropská veřejnost. Jan Plagge, president IFOAM EU, zdůrazňuje, že agro-klimatická opatření (zahrnující klima, životní prostředí a well-fare) stále nejsou zajištěna žádným nepodkročitelným rozpočtem, přičemž minimum, o němž by měli unijní ministři zemědělství uvažovat, by mělo být 70 %. Za pozitivní krok výboru ENVI Evropského parlamentu považuje IFOAM EU snahu zavést zvláštní článek o ekologickém zemědělství. Legislativa SZP nabírá již nyní zpoždění, které je dáno i faktem, že koncem května se konají volby do Evropského parlamentu a lze předpokládat, že nový Parlament bude chtít akt znovu otevřít.

3) Evropská Rada a Evropský parlament se shodli na klíčových částech znění příštího projektové rámce Evropské Komise (2021 - 2027). Horizon 2020 ponese nově název Horizon Europe a obsahuje mj. i konkrétní podporu výzkumu v oblastech ekologického zemědělství a agroekologie. Zároveň se podařilo dosáhnout inkluzivního znění, které explicitně oceňuje přínosy veřejně prospěšných organizací.

4) IFOAM EU publikoval studii „Taxation as a tool towards true cost accounting“ – zdanění jako nástroj pro zohlednění skutečné ceny. Ta přibližuje, jak se zdanění může stát nástrojem k přiblížení se udržitelnějším, férovějším a transparentnějším zemědělským a potravinovým řetězcům. Ze studie vyplývá řada velmi překvapivých zjištění, které mohou posloužit jako zdroj argumentů pro vyjednávání podoby státní podpory, ale i zdanění. Mezi ty nejvíce znepokojivé patří i fakt, že cena (zne)čištění podzemní vody z hektaru konvenčně ošetřovaných brambor činí v geograficky blízkém Německu 1 298 EUR. Obdobná hodnota pro biobrambory činí pouze 0,4 EUR. Ve studii je rozebíráno šest možných přístupů nepřímého zdanění, coby nástroje umožňujícího ukázat skutečnou cenu jídla. Jako nejrealističtější, vyhodnotili autoři daň na konvenční přípravky na ochranu rostlin a/nebo hnojiva. Což kromě odrazu jejich skutečné ceny může vést i k omezení jejich používání. Hlavní autorka studie, Inka Sachce ze Soil and More Impacts zdůrazňuje, že zejména kombinace cílených politik, zdanění, komunikace a poskytování realistických alternativ je efektivní cestou k zohledňování skutečné ceny potravin, přičemž zdanění může být nakonec i tou nejméně významnou složkou. Text shrnuje současný stav DPH v EU ve vztahu k problematice konvenční vs. biopotraviny a možnosti budoucí harmonizace. Zabývá se nepřímým zdaněním a okrajově se věnuje i mimoevropským přístupům. Rozvedeny jsou příklady konkrétních zemí, kde byly zdaněny konvenční přípravky na ochranu rostlin (Švédsko, Dánsko, Norsko, Francie). Tento přístup je v závěru i zevrubně diskutován.

5) IFOAM EU ve spolupráci s francouzským think tankem IDDRI publikoval studii (Agroecology and carbon neutrality in europe by 2050: what are the issues?), která shrnuje, jak může agroekologie přispět k uhlíkově neutrální Evropě do roku 2050. Jde zejména o:

  1. Nepoužívání syntetických pesticidů a hnojiv, obnovu přírodních luk a rozšíření agro-ekologické (též zelené) infrastruktury (meze, solitérní stromy, remízky, tůně, kameny). Tento přístup ač omezuje skleníkové plyny pouze o 40 % oproti současnosti sice není zcela uhlíkově neutrální, ale má významné vedlejší benefity: biodiverzita, omezení eroze, zdraví, klimatické adaptace;
  2. Zhruba třetinové omezení hovězího dobytka oproti roku 2010 a současně důslednou kontrolu metanu a využívání hnoje;
  3. Ústup od „bezhlavé“ podpory zvyšování produkce na úkor mimoprodukčních funkcí zemědělství, což může v důsledku vést naopak k nižší produkci

 

6) Evropská Komise publikovala první studii o importu bioprodukce do EU. Jejím cílem je shrnout trendy dovozu do EU z pohledu původu i komodit. Ne zcela překvapivě dominuje dovozu nezpracovaná bioprodukce, zejména ovoce, ořechy a obiloviny. Hlavními importéry jsou Čína, Ekvádor, Dominikánská republika a Ukrajina. Další podrobnosti naleznete zde.

7) V rumunské Bukurešti se ve dnech 20-21.6. bude konat již třináctý ročník European Organic Congress. Jde o konferenci, kde se potkávají vysocí evropští i národní decision-makeři, experti, zemědělci, zástupci ekologických zpracovatelů a obchodníků, ale i veřejnosti. Hlavními letošními tématy budou Společná zemědělská politika EU, inovace a nové technologie. Akci pořádá IFOAM EU, rumunské Ministerstvo zemědělství a Bio Romania. Registrace na webu Kongresu již byla otevřena.

8) V pořadí již dvacátý Organic World Congress – IFOAM Organics International se uskuteční 21 – 27 září 2020 ve francouzském Rennes. Motem výročního setkání sektoru EZ je ‘From its Roots, Organic Inspires Life‘. Vědecká sekce Kongresu spustila příjem abstraktů, které je možné zasílat až do 30. září 2019. Veškeré informace na webu konference zde.

© 2012 - ČTPEZ - Česká technologická platforma pro ekologické zemědělství

Sídlem ČTPEZ je sídlo koordinátora: Bioinstitut o.p.s., Ondřejova 13, 779 00 Olomouc, e-mail: info@ctpez.cz
Webdesign & publikační systém Toolkit - Econnect