Vyšlo v Zemědělci: Možnosti spolupráce mezi ekozemědělci

V současné chvíli je do sítě zapojeno 70 zemědělských podniků, ale ne všechny provádějí pokusy každý rok. Zemědělci se každý rok rozhodují o tom, do čeho se zapojí podle toho, zda pokusy zapadají do jejich pěstebních plánů. Podniky zaměřené na obiloviny a zeleninu jsou rozmístěny ve všech Rakouských regionech, ale např. u chovu zvířat pokrývají jen polovinu. Polní pokusy se zaměřují na úrodnost půdy, management plevelů, ochranu rostlin a kombinovaní obilnin a luskovin. Na polovině statků se každoročně ověřují různé odrůdy na vhodnost pro ekologické pěstování.

 

Webová stránka www.bio-net.at nabízí základní informace o síti, také všechny publikace ke stažení, informace o akcích nebo informace o dalších projektech týkajících se ekologického zemědělství.

 

V Lucembursku je nejvýznamnější nevládní organizací IBLA, která v současné chvíli nemá rozsáhlou síť jako je v Rakousku, ale spíše koordinuje několik dílčích projektů. V roce 2009 tu byla založena síť demonstračních farem. Cílem sítě je poskytnout spotřebitelům praktický vhled a zkušenost se současným ekologickým zemědělstvím a podpořit výměnu zkušeností a myšlenek mezi zemědělci včetně konvenčních. Celkem 8 demonstračních statků bylo vybráno tak, aby reprezentovalo široké spektrum zemědělských odvětví (chov krav, koz, kuřat a dalších zvířat, vinařství, osivářství a polní produkce) a poskytlo ucelený obraz možností ekologického zemědělství.

 

Dalším Lucemburským projektem je ověřování odrůd ozimé pšenice pro ekologické zemědělství, které bylo zahájeno v sezóně 2009/2010. Cílem je ověřovat, jak se jednotlivým odrůdám daří v podmínkách ekologického hospodaření ve srovnání s konvenčním v podmínkách Lucemburska. IBLA ve spolupráci s „Lycée technique agricole“ (LTA) pěstuje tři různé ozimé obilniny ve dvou lokalitách (Derenbach a Colmar-Berg) na ekologických plochách. Po třech letech ověřování bylo v roce 2012 možné dojít k relevantním závěrům ohledně vhodnosti testovaných odrůd. Testovala se celá řada parametrů - růst a vývoj rostlin, výnos a jeho kvalita a také kvalita pro pekařské účely. Dále byla pšenice testována na přítomnost fusárií, která vylučují nebezpečné mykotoxiny. Bylo zjištěno, že ekologické odrůdy mají větší obsah bílkovin, zatímco konvenční vyšší výnos. Z ozimých pšenic byla doporučena odrůda Achat a Genius, z ozimého žita Recrut a pro ozimé triticale odrůda Tulus.V průběhu léta IBLA zároveň pořádá několik polních dnů kde se zemědělci či poradci mohou seznámit s různými odrůdami, rozdíly v růstu a získat další informace.

 

Během posledních let klesla v Evropě produkce luskovin a zároveň se vytrácí i znalosti o jejich pěstování. V Lucembursku je jen několik zemědělců, kteří je pěstují a v oblasti šlechtění neprobíhá žádný rozvoj, právě kvůli malému zájmu o luskoviny.Důležitý krok ve výzkumu v oblasti luskovin v Lucembursku učinila IBLA prostřednictvím doktorské práce Steffi Zimmer a projektem LegoLux s názvem “Cultivation value of grain legumes as regional fodder source in organic farming in Luxembourg”. V rámci projektu jsou na ekologických statcích testovány možnosti pěstování důležitých luskovin (hrách, fazole, lupina sója) a zároveň jejich využití jako lokálního zdroje krmiva.

 

Třetím partnerem projektu OFEOF je Maďarský výzkumný institut pro ekologické zemědělství ÖMKi. Cílem ústavu je provádět aplikovaný výzkum a inovativní projekty. Usiluje o vytvoření funkční sítě participativního výzkumu a šíření informací směrem k řešení reálných problémů všech aktérů v ekologickém sektoru. ÖMKi vede celou řadu polních výzkumů, jejichž témata jsou např. pěstební technologie, ochrana rostlin a využití maďarských variet v ekologické produkci brambor; pěstební a marketingové příležitosti u starých odrůd rajčat; alternativní metody ochrany proti vrtuli třešňové a další. ÖMKi podporuje mladé vědce prostřednictvím doktorského a postdoktorského programu. Mladí talentovaní odborníci tak mohou získat odbornou a finanční pomoc na výzkum řady témat souvisejících s ekologickým zemědělstvím.

 

BIO brambory v Maďarsku
Za poznáním zkušeností s pěstováním brambor v ekologickém zemědělství jsme se vydali v září loňského roku. Ekologicky certifikovaná plocha a počet ekologických zemědělců má v Maďarsku rostoucí trend. V roce 2013 hospodařilo 2,1 tis. ekologických zemědělců na téměř 140 tis. ha certifikované plochy. I zde největší část představuje hospodaření na travních porostech (52 % z certifikované plochy), druhou již zastupuje orná půda (39 %). V menší míře jsou zastoupeny trvalé kultury, zejména pro pěstování ovoce (cca 4 %) a zeleniny (cca 1 %).

 

Brambory jsou v Maďarsku zeleninou s největší mírou spotřeby. Navzdory rostoucí poptávce po kvalitních biobramborách je jejich domácí pěstitelská plocha jen 40 ha, oproti celkové ploše brambor, která činí 25 tis. ha. Biobrambory tak zaujímají přibližně 0,2 % z celkové produkční plochy (dle výsledků z roku 2011). Podobně i v ČR zaujímá podíl biobrambor asi 0,5 % z celkové pěstitelské plochy brambor. U nás pěstuje brambory mírně přes 200 ekozemědělců na ploše kolem 200 ha. Více než polovina české produkce biobrambor putuje do zahraničí.

 

Snahou je získané informace z oblasti ekologického zemědělství dále efektivně šířit mezi zemědělce, tak aby je efektivně mohly využít s modifikacemi na jejich konkrétní podmínky. K těmto účelům byla založena a funguje síť farem, na kterých tento cílený výzkum probíhá pod vedením pracovníků výzkumného ústavu (ÖMKi) a univerzit. Mohou tak být pro další zemědělce jasnou nápovědou jak řešit každodenní otázky a problémy. „Toto uspořádání a úzká spolupráce výzkumníků se zemědělci dává možnost efektivně reagovat i na konkrétní otázky a problémy dalších ekozemědělců, kteří se rozhodnou zapojit a těchto možností využít,“ popisuje poznatky z Maďarska Petr Dvořák z ČZU, odborník na pěstování brambor v ekologickém režimu. Výsledkem spolupráce bude vznik široké řady doporučení či konkrétních pěstitelských metodik.

 

Na polních pokusech brambor spolupracuje 23 zemědělců, 3 šlechtitelé, 2 výzkumné organizace a univerzity. V roce 2012 vstoupili i další partneři z Rakouska, Německa a České republiky. V první fázi se výzkumníci zaměřili na hledání vhodných zahraničních odrůd pro ekologické pěstování. V druhé fázi přistoupili domácí šlechtitelé, kteří doplnili některé slibné odrůdy pro provozní zkoušky. „Úzká spolupráce a především potřebné výsledky bourají překážky a podporují rozvoj domácí produkce biobrambor,“ hodnotí Petr Dvořák výhody sítě. V polních podmínkách se zde testují také např. biologické insekticidy (azadirachtin či spinosad) při pěstování brambor (zde mají stále maďarští pěstitelé možnost použít již pro nás neregistrovaný Bacillus thuringiensis tenebrionis), nebo zkoušení přípravků vyrobených z mořských řas, které zvyšují obranyschopnost rostlin.

 

Problematikou odrůd a jejich šlechtění i do podmínek ekologického zemědělství nás seznámil ředitel jediného výzkumného centra pro oblast brambor Dr. Zsolt Polgar. Jejich hlavním a cenným výstupem je šlechtění odrůd s vysokou odolností k chorobám (virovým a plísni bramboru). V ústavu měli možnost navázat na své předchůdce, kterým se podařilo vyšlechtit vysoce odolnou odrůdu k plísni bramboru Sapro Mira, která je v současné době nabízena pod záštitou Sárvári Research Trust sídlící ve Velké Británii. Práce výzkumníků i zde pokračuje a výsledkem jsou další 4 nové odrůdy s vysokou rezistencí k plísni či virovým chorobám. Vraťme se tedy zpět do Maďarska, kde i dnes již pod vedením nového ředitele Dr. Zsoltána Polgara, probíhá cílený výzkum a šlechtění rezistentních odrůd. V současné době lze najít v Evropském katalogu jejich 12 odrůd s významnými vlastnostmi pro ekologické pěstitele. Všechny se vyznačují vysokou odolností k suchu, některé k PVY, PVA a PVX virové infekci jako např. odrůda Somogyi Kifli, a dva genotypy odolné plísni bramboru. Z uvedeného výčtu odrůd jsme měli možnost část i ochutnat a porovnat v řízené degustaci (Démon, Bettina, Tiamo, Balatoni Rózsa, Big Rossa a Hópehely). Případné zájemce o konkrétní vlastnosti lze odkázat na internetové stránky http://www.burgonyakutatas.hu, kde potřebné informace naleznete či zprostředkovaně mohu pomoci s jejich představením. Dle informací není v Maďarsku stejně jako u nás dostupná certifikovaná sadba brambor, ale to se má dle sdělení pana ředitele Polgara pro rok 2015 již změnit.

 

Z praktického hlediska oslovila účastníky exkurze zejména rodinná ekofarma Három Kaptár v Tahitótfalu. Precizně obhospodařované pole, zapojení lidí z vesnice a distribuce různých typů bedýnek jsou podle Jaroslava Tomáška z ČZU znaky vzorového podniku. Podle Ing. Jandy má pěstování brambor v produkci BIO obdobné problémy jako v ČR - „Přestože jsem zhlédl malé pěstitelské plochy i maďarští ekozemědělci se musí vypořádat především s plevely, které likvidují především mechanicky- vláčením, orbou, plečkováním, ale i ručně.“ Sklizeň z políček probíhá ručně a brambory sbírají do bedýnek. Skladují se přímo na BIO - farmě a jsou připravovány k prodeji. Velkou pozornost věnují čištění, třídění a skladování brambor. Tyto práce se provádí přímo na farmě. Po mechanickém očištění brambor i jiné zeleniny, se brambory čistí především sprchováním vodou. V bedýnkách se pak brambory vysuší. Značná pracovní aktivita je věnována přípravě brambor k expedici na trh. Zde se rozhoduje o ceně brambor. Čisté, přebrané a vytříděné brambory jsou vyloženy v lískách a takto expedovány k prodejcům. Značná výhoda zemědělce spočívá v blízkosti velkoměsta. I při malé výměře pěstovaných brambor a jiné zeleniny, je hospodaření farmáře rentabilní. Problematikou pěstování brambor v ekologickém zemědělství se u nás dlouhodobě zabývají na pracovištích České zemědělské univerzity nebo na Jihočeské univerzitě. S průběžnými výsledky pokusů v pěstování biobrambor se můžete seznámit např. v rámci polních dnů pořádaných každé léto na výzkumné stanici Katedry rostlinné výroby v Uhříněvsi. Vyšlo taktéž několik metodik na toto téma, které jsou dostupné např. na webových stránkách ČTPEZ.

 

Pokusnictví v polních podmínkách má snad budoucnost i v ČR. Na jeho rozvoji pracuje ČTPEZ a prvním pilotním projektem je ověřování odrůd ozimé pšenice pro pěstování v ekologickém zemědělství, které běží od roku 2013. Inspiraci ze zahraničí ještě v letošním roce nabízí projekt OFEOF. Další tematicky zaměřené exkurze a workshopy proběhnou na jaře. Prozatím jsou potvrzena dvě témata - vinice Maďarsku, obilniny v Rakousku. Zájem o účast můžete oznámit na kontakty uvedené na stránkách www.ctpez.cz, kde také najdete více informací o projektu i jeho výstupy.

 

Ze zpráv účastníků workshopů sestavila Miloslava Hilgertová