www.ctpez.czČlánky › Vyšlo v Zemědělci: Ekologicky na trávě i na orné

Vyšlo v Zemědělci: Ekologicky na trávě i na orné

19.10.15  |    

foto
Mezinárodní rok půdy letos upozornil na neudržitelný stav zemědělských půd na Zemi. Projekt „Proč ekologicky a proč ne konvenčně“ představuje zemědělské podniky, které ekologicky hospodaří na orné půdě a díky správným osevním postupům a zodpovědné péči o půdu dlouhodobě dosahují dobrých výnosů i kvality produkce.

Tvrdkovská zemědělská farma spol. s r.o. hospodaří v okrese Bruntál v Moravskoslezském kraji na výměře 1 110 ha, z toho 265 ha tvoří orná půda a 844 ha trvalé travní porosty využívané k chovu skotu bez tržní produkce mléka (BTM). Ekologicky hospodaří od roku 1993. Jen malá část výměry je v pronájmu, farma hospodaří převážně na vlastní půdě.
„Dřív tady hospodařil státní statek, který obhospodařoval asi 550 ha orné půdy. Velkou část této výměry jsme v minulosti zatravnili, na orné jsme s ekologií začali na 270 hektarech; neměli jsme zkušenosti co a jak pěstovat. Teď, po letech už plánujeme výměru orné navýšit na cca 350 ha,“ říká pan Jaroslav Stránský, majitel farmy. Na 38 hektarech obhospodařované plochy jsou vymezeny ekologicky významné prvky registrované (EVP) v LPIS, dalších 142 hektarů EVP tvoří tzv. ostatní plochy. Nejčastěji jsou to meze se vzrostlými listnatými stromy a keři, typické pro celou oblast Nízkého Jeseníku.  
Jedná se o území bývalých Sudet, které bylo v minulosti charakteristické vysokým stupněm zornění, kde meze vytvářely hranice pozemků. Dnes je převážná většina zemědělské půdy zatravněna a využívána k chovu skotu.

Půdně-klimatická charakteristika regionu

nadmořská výška: 420 – 690 m n. m.
úhrn srážek 400 – 700 mm
oblast bramborářská, bramborářsko-ovesná
půdy mělké, písčité a kamenité, na břidlicovém podloží, extrémně, silně až mírně kyselé, vysýchavé

Chov zvířat

Základní stádo zvířat tvoří 320 kusů masného skotu plemene charolais a limousine. Farma provozuje intenzivní chov; telení je načasováno na zimní měsíce. Prodej jatečných krav je realizován v kvalitě bio do zahraničí. Mladý zástav je z důvodu nízké poptávky trhu a slabé kupní síly v regionu prodáván do konvence. Protože je cena zástavových jalovic malá, veškeré jalovice zastájují a prodávají až na jaře dalšího roku, kdy je větší poptávka a tržba za ně je díky vyšší váze větší. V chovu je využívána francouzská plemenitba, býky nakupují přímo z Francie. To zajišťuje velmi dobré přírůstky a o zástav je na trhu zájem. Ekonomika chovu je podle pana Stránského uspokojivá a proto jiný odbyt prozatím neplánuje.
Na rozdíl od většiny chovatelů, kteří krmí převážně senem, tvoří na farmě hlavní krmnou dávku senáž, seno je využíváno pouze přídavek. „Krmení máme rozfázováno, krmíme diferencovaně podle kategorií zvířat. Jalovice nám dosahují průměrný přírůstek přes 1 kg/den,“ dodává pan Stránský. Zvířata jsou od října do dubna ustájena v pěti stájích s příkrmišti na hluboké podestýlce a od dubna do října je krmení zajištěno pouze pastvou. Krmivo pro zvířata pokrývají pouze z vlastní produkce. Krmnou dávku do otelení zajišťují méně kvalitní senáží a senem, po otelení se kvalita krmiva zvyšuje, aby byla zajištěna mléčnost matek a telata dobře přirůstala. Z krmných plodin pěstují jen triticale pro jalovice, obilovinami nekrmí ani telata.

Rostlinná produkce 

Většina orné půdy je tak využívána pro pěstování obilovin pro potravinářské účely, případně k množení osiv. Rostlinná produkce je postavena na pěstování špaldy, ovsa, pohanky nebo zlepšujících plodin jako je hrách nebo jetelotráva. Hlavní meziplodinou je hořčice. Na malé výměře je pěstováno triticale.

Agrotechnika

Základem agrotechniky na orné je klasická příprava půdy orbou a pečlivá příprava seťového lůžka. Osevní postup je přizpůsobený přírodním podmínkám na jednotlivých blocích. „Už pět let nevláčíme, nemáme prutové brány, regulaci plevelů provádíme pouze zařazením jetelotrávy a meziplodin v osevním postupu. Protože půdu živíme i statkovými hnojivy, nesmí krmivo ani podestýlka zvířat obsahovat plevele,“ říká pan Stránský. Farma disponuje kompletní vlastní mechanizací, mimo sklizně - ta je prováděna ve službě. Vlastní kombajn není v současné době pro farmu ekonomicky rentabilní. Výživa půdy Je udržována zeleným hnojením - pěstováním zlepšujících plodin, hnojem a vápněním.

Osivo

Pokud chcete dosáhnout slušné výnosy, je potřeba každoročně vyměnit alespoň část osiva. Jeden rok je potřeba nakoupit kvalitní osivo nejlépe v kategorii elita (E), to si uchovat a využít v dalším roce. „Přeséváním farmářského osiva klesá výnos,“ připomíná majitel farmy.

Osevní postup

Osevní postup je alfa - omega úspěchu hospodaření na orné půdě. Na Tvrdkovské farmě je individuálně přizpůsobený kvalitě konkrétního pozemku - zejména s ohledem na plevele, důležitou roli má ale i poptávka (odbyt) a půdní podmínky. Farma uplatňuje tradiční trojhonný až pětihonný osevní postup. „V osevním postupu máme plochy rozděleny. Na jedné třetině až polovině ploch děláme hrách a jetelotrávy a na zbytku obilniny -špaldu, oves, pohanku. Každoročně tak 90 – 100 ha půdy odpočívá pod drnem. Velikosti ploch sice regulujeme podle poptávky, plodiny ale nahrazujeme jen minimálně, dodržujeme zastoupení plodin v osevním postupu, takže nahrazujeme jen v rámci typu plodiny,“ komentuje zastoupení plodin v osevním postupu pan Stránský.  

Osevní postup

1 rok

• hnůj (čerstvý, nevyzrálý) před založením jetelotrávy

Jetelotráva

2. rok

Jetelotráva/na některých blocích jetel nahrazuje hrách, vápnění po třetí seči před zoráním (v případě dostatečné krmivové základny se třetí seč jetelotrávy před zoráním zmulčuje)

3. rok

Špalda

• zelené hnojení (hořčice) + hnůj, zaorá se na podzim

4. rok

Oves / na některých honech triticale

• hořčice do jara, na jaře se seje pohanka

5. rok

Pohanka

• podmítka, hořčice, po zaorání se na jaře znovu seje jetelotráva

Proč hořčice?

Hlavním důvodem pro opakované setí hořčice před pohankou a směskami na zimu je snaha zajistit v krajině krmení pro zvěř v zimních měsících. „Zvěř upřednostňuje ozimy, ale pokud zmrznou a jsou pod sněhem, zkrmí hořčici,“ říká pan Stránský, který je nejen zemědělcem, ale i vášnivým myslivcem. Při hospodaření proto zohledňuje i potřeby volně žijící zvěře. Hořčice má hluboký kořenový systém a ten vytahuje prvky, které „utekly“ do hlubších půdních horizontů. V neposlední řadě má i nezastupitelný vliv na redukci plevelů. Z důvodů zlepšení ekonomiky operace používají k setí hořčice na farmě rozmetadlo. Pokryvnost porostu je tak dobře zajištěna. Problém s tímto způsobem setí by podle pana Stránského mohl nastat jen v případě setí směsi podobného osiva jako je např. ředkev olejná, lnička, svazenka.

Jak na plevele?

„Plevele jsou problém první 2 - 3 roky po přechodu do ekologie, pak se pole díky jetelovinám a meziplodinám čistí,“ říká pan Stránský a vyjmenovává své postřehy, které za léta praxe vypozoroval a jaké hlavní zásady dodržuje.

• Šťovík téměř nelze regulovat, v rozumné míře je udržován jetelovinami. Rizikem je, pokud by dozrál v senáži. Porosty se šťovíkem nikdy nesenážují.

• Tam, kde hrozí výrazné zaplevelení šťovíkem, provádí se jeho regulace po orbě a následné přípravě ručně. Letos to bylo na 5 hektarech orné půdy!

• Skladba plevelů se mění, letos se nám např. ve větší míře objevily heřmánky.

• Pcháč likviduje jetelina, po dvou letech vymizí. Problém je, pokud se vyskytne v hnoji.

• Penízky a kokošky se vyskytují, ale nedělají škody. • Riziko šíření semen plevelů v hnoji lze eliminovat termínem, kdy se dělá krmení.

• Farma nakupuje jen „čistou“ slámu z konvence.

• Slámu ze zaplevelených polí nelze použít ke stlaní a ke krmení. Pokud je sláma zaplevelená, je nutné ji rozbít, ne stlát. Znát pole, ze kterého nakupuji slámu!

• Nevyzrálý hnůj se zaorává jen pod směsky. Když plevele vyklíčí pod směskami, nepřežijí.

• Merlíky a lebeda bývají, ale vyčistí se.

• Kompostuje se jen minimum rostlinných zbytků. 

Výnosy

• špalda cca 4 t/ha; v příznivých letech až 5t, odbyt tuzemský (20%) i zahraniční (80%) - stálí odběratelé

• oves 4,5 - 5 t/ha; v konvenci se v těchto výrobních oblastech nedělá. Nižší výkupní cena ovsa je kompenzována poměrně slušným výnosem; je pěstován z důvodů poptávky.

• pohanka 2t/ha; jedná se průměrný až hodně dobrý výnos

• hrách 2 - 2,5 t/ha; realizuje se podle kvality v příslušném roce a dle poptávky resp. ceny na trhu Poptávka – odbyt

• část produkce jde na export: pohanka, špalda a oves

• pro tuzemský trh se pěstuje hlavně pohanka a špalda, oves žádný

• farma se zabývá množením ekologických osiv ovsa a hrachu pro tuzemský trh.

Posklizňová úprava a skladování

Ekologické zemědělství nelze podle pana Stránského dělat bez posklizňové linky. Pouze špaldu a oves lze včas a při dobrých podmínkách prodat netříděné a nečištěné. Pohanku a hrách je ale nutné bezprostředně po sklizni oddělit od plevelů, protože jsou zdrojem vlhkosti, a začít ihned dosoušet. Farma proto vybudovala posklizňovou linku a sklady, kde jsou obiloviny okamžitě po sklizni zbaveny plevelů, dosoušeny a vhodně uskladněny. Skladovací kapacity farmy představují 4 sila celkem na 1 000 t pšenice. Přitom objem odpovídající 250 t pšenice zaplní cca 150 t špaldy. V současné době vyprodukují 300 t špaldy, 150 t ovsa a 100 t pohanky, po plánovaném rozorání budou tyto objemy daleko větší.

Jaké problémy řeší farma v současnosti?

Utužení půdy: při tužší půdě je na povrchu viditelná příprava před setím. Na příští sezónu proto plánuji většinu traktorů pracujících na orné půdě osadit dvoumontáží a plánují i nákup nových flotačních pneumatik na pracovní stroje - mají nižší tlak, rozmisťují ho na větší plochu. Pneumatika je výrazně dražší, snahou ale bude vyměnit všechny.

Pokles procenta příjmů z dotací cca o 10 – 15 % (převymezení a změna výše platby LFA, snížení sazeb na ošetřování trvalých travních porostů, snížení plateb v ekologickém zemědělství.). Ztrátu bude potřeba dohnat na úsporách mzdových a ostatních provozních nákladech.

K začátkům ekologie na orné pan Stránský doporučuje

Na 3 roky zavřít oči a je potřeba vydržet. Výnos bude nižší jen díky plevelům, vyhnojení a zásoba v půdě bude. Orná půda v ekologii velmi výrazně zlepšuje ekonomiku podniku!

Text vznikl v rámci projektu “Proč ekologicky a proč ne konvenčně?“ za podpory Ministerstva životního prostředí ČR a nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP. Realizátorem projektu je Bioinstitut o.p.s.. Více na www.rokpudy.cz
Zpracovala Pavlína Samsonová pro Českou technologickou platformu pro ekologické zemědělství

Souvisí s členy:  Bioinstitut

© 2012 - ČTPEZ - Česká technologická platforma pro ekologické zemědělství

Sídlem ČTPEZ je sídlo koordinátora: Bioinstitut o.p.s., Ondřejova 13, 779 00 Olomouc, e-mail: info@ctpez.cz
Webdesign & publikační systém Toolkit - Econnect