www.ctpez.czČlánky › Vyšlo v Zemědělci: Produkce a odbyt českého biomléka

Vyšlo v Zemědělci: Produkce a odbyt českého biomléka

15.5.19  |    

foto
Ačkoliv mléko a mléčné výrobky patří k hlavním biopotravinám nakupovaným českými spotřebiteli (23 % podíl na celkovém obratu za biopotraviny v roce 2016) a svůj pětinový podíl na rostoucím trhu s bioprodukty drží dlouhodobě, v prvovýrobě a zpracování sledujeme spíše stagnaci. Situace souvisí především s odbytem na českém trhu, kde nabídka ekofarem stále převyšuje poptávku domácích mlékáren. Kolik biomléka se v Česku vyprodukuje, zpracuje nebo exportuje, mapovala v roce 2018 Analýza produkce, odbytu a zpracování biomléka v ČR.

Chov dojnic v ekologickém zemědělství (EZ)

Ačkoliv počet ekofarem s chovem dojnic každoročně narůstá, počet dojnic dlouhodobě stagnuje okolo 7000 kusů. V EZ je chováno jen zhruba 2 % dojnic z jejich celkového stavu 369 tis. kusů. Výrazný rozdíl je také mezi podílem bio dojnic na celkovém stavu skotu v EZ a jejich celorepublikovým podílem viz Tab. 1.

Protože ekologický způsob chovu dojnic vyžaduje větší nároky na péči, prostor i krmiva, jsou stáda v porovnání s konvencí menší. U konvenčních chovů je nejvíce dojnic chováno v podnicích nad 200 kusů dojených krav (38 % v rozmezí 200 až 500 kusů, 34 % v rozmezí 500 až 1000 kusů a 11% v chovech na 1000 kusů). V EZ je nejvíce dojnic chováno ve stádech 200 až 500 zvířat, jen výjimečně jsou nad 500 kusů (jen 2 podniky v roce 2017). Polovina ekofarem má počet dojnic do 10 kusů. Konvenční dojnice dosahují v průměru okolo 2,5 laktací za život, v eko chovech je to zpravidla dvojnásobek. Výjimkou nejsou chovy dosahující 8 laktací. Vysoká brakace dojnic v konvenčních chovech (poruchy plodnosti, metabolická onemocnění a poruchy pohybového aparátu) je důsledkem stresu z vysokého zatížení zvířat. Lepší životní podmínky krav v ekologických chovech se odráží i ve spotřebě léčiv. Podíl dojnic léčených antibiotiky na mastitidu vemene je ve srovnání s konvenčními chovy poloviční.

Produkce kravského biomléka

Přibližně 7000 dojnic zajišťuje roční produkci 32 mil. litrů biomléka, což je zhruba 1 % podíl na celkové produkci mléka v ČR. (Pozn.: ÚZEI eviduje ještě druhý údaj o produkci biomléka, mírně vyšší okolo 34 mil. litrů, který zahrnuje navíc produkci spotřebovanou na farmě ke krmení telat.)
Z pohledu užitkovosti se ČR s konvenčními chovy dojnic řadí do první desítky zemí EU (8223 litrů v roce 2017). Dlouhodobě narůstá užitkovost i u bio dojnic; 4846 litrů v roce 2017 představuje zhruba 60 % podíl konvence. (Pozn.: pokles dojivosti v EZ v rámci EU činí 20-30%).

Graf

Odbytové cesty biomléka a jeho uplatnění na trhu

V ČR se uplatňují dva způsoby odbytu biomléka: přímým prodejem ze dvora a přes schválené odběratele (odbytová družstva, mlékárny, minimlékárny – registrovaní zpracovatelé, export).
Ke konci roku 2017 bylo v Registru ekologických podnikatelů (REP) registrováno celkem 49 zpracovatelů kravského biomléka a výrobců mléčných výrobků. Z původních 8 v roce 2007 se jejich počet zvýšil šestkrát, v posledních letech stoupá zejména počet faremních mlékáren. Těch bylo na konci roku 2017 registrováno 37 a většina z nich prodává mléčné výrobky přímo z farmy.

Z pohledu zpracovaného objemu mají klíčovou roli tradiční mlékárny. Zpracování biomléka a výrobu mléčných biopotravin má kromě 37 faremních zpracovatelů registrováno aktuálně 12 výrobců, z toho sedm mlékáren: Polabské mlékárny a.s., OLMA, a.s., Hollandia Karlovy Vary, a.s., Mlékárna Valašské Meziříčí, spol. s r.o., Ekomilk s.r.o., Bohušovická mlékárna, a. s. a LACRUM Velké Meziříčí s.r.o. Pouze pět z nich se však zabývá zpracováním biomléka a výrobou bio mléčných výrobků, dvě jsou pouze registrované jako biozpracovatel, certifikovanou produkci však nemají žádnou. Mimo to je registrováno pět menších výrobců: Tavírna sýrů Salix s.r.o. vyrábějící bio sýr a čtyři výrobci přepuštěného Ghí. V roce 2017 ukončila zpracování biomléka Mlékárna Polná spol. s.r.o., dále pak výrobce Aromatis, s.r.o. a jeden výrobce Ghí. Dále jsou pro obchod se syrovým biomlékem v REP registrována čtyři odbytová družstva: České biomléko, Mlékařské družstvo Česká Lípa, VIAMILK CZ družstvo a nově družstvo Cesta mléka. První jmenované nakoupené biomléko téměř výhradně exportovalo, zbylé tři prodávají biomléko do tuzemských mlékáren.

Podíl biomléka prodaného mlékárnám nebo odbytovým organizacím jako bio komodita se pohybuje v rozmezí od 81 – 95 % na celkovém objemu vyprodukovaného biomléka z farem. Pokud k tomu započítáme cca 10 % (dle šetření ÚZEI cca 6 % využito ke krmení telat a 4 % zpracováno na farmě), pak lze konstatovat, že bez certifikátu, tedy jako konvenční mléko, je z farem prodáváno jen velmi malé množství, které se meziročně mění podle situace na trhu. Mlékárny a odbytová družstva mají v podstatě ošetřeny všechny velké producenty biomléka v ČR, tj. 51 farem s roční produkcí nad 100 tis. l. Z toho 3 farmy z Plzeňského kraje exportují mléko napřímo do Německa a tři větší farmy dodávají dlouhodobým odběratelům do konvence. Důvodem jsou zejména dlouhodobé smluvní vztahy a vzdálenost odbytového místa.

Biomléko nakoupené obchodníky a zpracovateli je zpracováváno i dále obchodováno. V případě dalšího obchodu šlo o export, který realizovala 1 odbytová organizace a 1 mlékárna, ostatní odbytové organizace prodávaly biomléko jen tuzemským mlékárnám. Nejvyšší objemy byly exportovány v roce 2016-2017, ke konci roku 2018 byl oběma exportéry předpokládán pokles.

Z celkového objemu nakoupeného biomléka bylo na výrobu bio mléčných výrobků v ČR v letech 2013 – 2014 využito cca 43 %, což bylo nejvíc za sledované období. V následujících třech letech se tento podíl snížil pod 30 % (objem okolo 8,5 mil. litrů). Pro rok 2018 byl předpokládán opětovný nárůst objemu biomléka využitého pro výrobu biopotravin na téměř 10 mil. litrů, což představuje zhruba třetinu nakoupeného biomléka z farem. I přesto, že objem nakoupeného biomléka ve sledovaných letech mírně vzrostl, konvenční zpracování tvořilo stále 25 % (podrobně viz Tab. 2). Navýšený objem však nebyl využitý ke zpracování v ČR, ale na export, který oproti období 2013-2014 vzrostl o cca 10 %.

Biomléko v českých mlékárnách

Objem nakupeného biomléka mlékárnami mezi roky 2013 - 2015 mírně klesal, v roce 2016 se vrátil na úroveň roku 2014 a od té doby je více méně konstantní (okolo 16 300 tis. l). Mlékárny nakupují biomléko přímo z farem i přes odbytové organizace. Přímý nákup z farem u nich stále převažuje a činí 77 – 86 %.

Analýza ukázala, že nejvíce biomléka zpracovaly mlékárny na biopotraviny v letech 2013-2014 (v průměru 66 %). V dalších třech letech nastal výrazný pokles a k produkci bio mléčných výrobků byla využita jen zhruba polovina nakoupeného biomléka. Teprve v roce 2018 se znovu předpokládal nárůst zpět nad hranici 60 %. Podrobně viz Tab. 3.

Výkupní cena biomléka

Otázka výkupní ceny biomléka byla v rámci prováděného šetření zodpovězena jen několika málo respondenty a jen za některá období, proto nebylo možné vývoj ceny relevantně vyhodnotit. Na základě získaných informací však je možné konstatovat, že za sledované období nebyly výrazné cenové rozdíly mezi odbytovými organizacemi a mlékárnami.
Nejnižší výkupní cena 8,70 Kč/l byla realizována v roce 2017 jednou odbytovou organizací a jednou mlékárnou, ostatní subjekty v tomto období nabízely (podle poskytnutých dat) 10,67 – 11,50 Kč/l.
2015 (5 respondentů) 9,98 – 11,65 Kč/l;
2016 (5 respondentů) 10,30 – 11,39 Kč/l;
2017 (8 respondentů) 8,70 – 11,50 Kč/l;
2018 (6 respondentů) 9,30 – 11,30 Kč/l.

Zhruba 40 % biomléka bylo do konce roku 2018 exportováno do Německa prostřednictvím odbytového družstva České biomléko, což mj. umožnilo stabilizovat výkupní ceny biomléka na tuzemském trhu. Farmáři v Německu však rychle zareagovali na poptávku biomléka pro německý trh; řada konvenčních farem zahájila v letech 2016 a 2017 konverzi a od roku 2019 ji již pokrývají svou vlastní bioprodukcí. Situace v odbytu biomléka v ČR se tedy nyní zásadně mění, a pokud budeme hledat dlouhodobě stabilní řešení, je jím jednoznačně orientace na tuzemský trh. Preference českých potravin u spotřebitelů roste, navíc biomléko a bio mléčné výrobky mají po dětské bio výživě největší potenciál, získat oblibu českého zákazníka. Podpořit tento trend by mohla i avizovaná propagační kampaň MZe na podporu biopotravin a ekologického zemědělství, která byla zahájena samostatnou expozicí na výstavě Země živitelka v roce 2018. Následně bylo v září realizováno výzkumné kvantitativní šetření, jehož hlavním cílem bylo zhodnocení pozice značek Bio a jejich vnímání a dále zmapování trendu a zjištění bariér nakupování biopotravin. Na základě výsledků výzkumu byly nastaveny cíle, které prostřednictvím vhodných informačních a komunikačních kanálů přiblíží značky BIO spotřebitelům a připravena komunikační strategie kampaně. Kampaň je Evropskou komisí notifikována do roku 2020 s celkovým rozpočtem 120 milionů korun.

Analýzu produkce, odbytu a zpracování biomléka v ČR, v rámci Projektu Ministerstva zemědělství na podporu a produkci biomléka, (realizátorem PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců, z.s.), zpracoval v listopadu 2018 Bioinstitut, o.p.s.
Pro ČTPEZ připravily: Pavlína Samsonová a Andrea Hrabalová, Bioinstitut, o.p.s.

Souvisí s členy:  PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců, Bioinstitut

© 2012 - ČTPEZ - Česká technologická platforma pro ekologické zemědělství

Sídlem ČTPEZ je sídlo koordinátora: Bioinstitut o.p.s., Ondřejova 13, 779 00 Olomouc, e-mail: info@ctpez.cz
Webdesign & publikační systém Toolkit - Econnect