www.ctpez.czČlánky › Vyšlo v Zemědělci: Trendy produkce biomléka a jeho uplatnění na evropském trhu

Vyšlo v Zemědělci: Trendy produkce biomléka a jeho uplatnění na evropském trhu

18.10.18  |    

foto
Zájem o biomléko v Evropě stále stoupá. V posledních několika letech se jeho produkce v členských státech několikanásobně zvýšila. Značný potenciál pro farmáře má nejen díky environmentálně šetrnému způsobu hospodaření, ale i zajímavým výkupním cenám.

Trhu s biomlékem se ve Francii nebývale daří

Ještě před 15 lety se výkupní cena biomléka odvíjela od ceny konvenčního mléka a ve většině států EU se vyplácela v podobě tzv. „bioprémie“ jako příplatek za biocertifikaci. V dnešní době má cena biomléka svoji vlastní kalkulaci naprosto nezávislou na ceně a vývoji mléka konvenčního. Jediné, co ji tak ovlivňuje, je poptávka a nálada spotřebitelů. Množství mléka na trhu ve starých členských státech EU víceméně kopíruje jeho spotřebitelskou poptávku v jednotlivých zemích. Evropští spotřebitelé preferují před plnotučným mlékem smetanu a máslo, takže na trhu je plnotučného mléka spíše nedostatek a přebývá mléko odstředěné, v rámci úprav do mléčných výrobků hůře využitelné. Meziroční nárůsty spotřeby bio smetany či másla se pohybují v jednotlivých zemích mezi 7-12 %.

Například ve Francii, která v posledních několika letech zaznamenala významný nárůst sektoru ekologického zemědělství, stoupla spotřeba konzumního biomléka mezi roky 2017 – 2018 o celou čtvrtinu. Odhaduje se, že celková produkce francouzského biomléka dosáhne v roce 2018 přibližně 862 mil. kg, což je zhruba 4krát víc oproti roku 2007. Za svou popularitu zde vděčí biomléko mimo jiné i masivní informační podpoře cílené na spotřebitele ze strany státu i družstev, která sdružují producenty biomléka. Mezi největší z nich patří skupina BIOLAIT, která realizuje na trhu 30 % biomléka, je tvořena 1200 členy a ročně přes ni „proteče“ 180 mil. kg biomléka. Průměrná velikost jejich členské farmy je 93 ha (z toho 72 ha pastvin) a 57 dojnic, v průměru členské farmy zaměstnávají 1,7 člověka. Přibližně 1 % z celkového objemu družstevního biomléka se zpracovává přímo na farmě (cca 10 % družstevních podniků). BIOLAIT nejenže biomlékaře sdružuje a společně realizuje odbyt biomléka, ale vlastní také cisterny, které biomléko sváží. Obdobných družstev je ve Francii zhruba deset.

Poptávka po lokálních produktech výrazně roste a nepřeje importu

V mnoha evropských státech (DE, FR, BE, AT, DK, SW, NL) dochází k razantnímu poklesu importu biomléka a naopak navýšení počtu tuzemských mléčných ekofarem. Důvodem je zvýšená poptávka po lokálních produktech. Například v Belgii očekávají v roce 2019 výrazný nedostatek biomléka, způsobený jednak zvýšením poptávky, ale také mírným poklesem produkce kvůli suchu. Preference zákazníků, které jednoznačně určují strukturu belgického trhu, zde však umožňují prodávat pouze biomléko místního původu. V Německu, kde je také zvýšená poptávka spotřebitelů po tuzemské bio produkci, narostl počet mléčných biofarem z cca 4300 (s celkovou produkcí mléka 939 mil. kg v roce 2017) na zhruba 5100 v roce 2018 (s odhadovanou produkcí 1.120 mil. kg). Ještě zajímavější je srovnání německé produkce mezi léty 2007 a 2018. Zatímco v roce 2007 němečtí farmáři vyprodukovali 424 mil. kg biomléka, v roce 2018 se předpokládá už 1.120 mil. kg, což je více než dvaapůlkrát více během dekády. Většina německých farem s potenciálem přechodu do ekologického zemědělství již dva roky trvající konverzi zahájila, a pro rok 2019 se proto očekává nárůst pouze na 1.180 mil. kg. Současně v souvislosti s nárůstem počtu německých mléčných bio farem došlo v Německu k poklesu dovozu, který v roce 2017 činil až 30 %. O čtvrtinu se zvýšil také export zpracovaných výrobků (z 80 mil. kg na 100 mil. kg ročně). Naopak v Rakousku se produkce biomléka stabilně pohybuje okolo 650 mil. kg biomléka/ rok (2017), zajímavostí je, že cca 190 mil. kg biomléka exportují.

V evropském srovnání se zdá, že ČR se svými cca 36 mil. kg biomléka ročně má ještě hodně velký kus cesty před sebou, na druhou stranu, bude-li trh s biomlékem tažený poptávkou, která v ČR v posledních několika letech stejně jako u našich sousedů výrazně roste, znamená to pro tuzemský trh s biomlékem slibnou budoucnost. (Celkový obrat obchodu s biopotravinami v ČR mezi léty 2015 a 2016 narostl o 13,5 % na 4,19 mld. Kč.)

Tlak na rostoucí standard pohody zvířat u skotu

To, že spotřebu i cenu biomléka určují ve starých členských státech EU spotřebitelé a jejich preference, ilustruje příklad Švédska. Sektor ekologického zemědělství zde trvale roste, odbyt biomléka však začíná ohrožovat stoupající zákaznický zájem o rostlinná mléka - mandlové, sezamové či obilné. Švédové navíc oproti zbytku Evropy mnohem více řeší otázku klimatických změn, ke kterým chov skotu výrazně přispívá. Spotřebitelé tak výrazným způsobem ovlivňují i samotný způsob produkce biomléka, kdy dochází (stejně jako například ve Francii) ke změně přístupu k chovu krav a produkce biomléka. Ve Švédsku můžeme najít různé formy odchovu krávy a telete – od možnosti, kdy tele pod matkou pije 3 měsíce mateřské mléko, až po variantu, kdy je na pastvině pro skupinu až 3 telat k dispozici „kojná“ kráva. Právě oddělení telete od matky po porodu je jedno z témat, které hýbe švédskou společností a nutí sedláky vyhledávat nové přístupy ke zlepšování pohody zvířat na úrovni managementu celé ekologické farmy.

Dopady sucha na produkci biomléka v Evropě

S letošním suchem se nepotýká pouze Česko, ale celé území Evropské unie. (Některé státy ohrozilo sucho méně, například Nizozemí, kde předpokládají až 4 seče). Většina států proto přistupuje k razantnímu snížení počtu dobytka: ve Švédsku je to na mnoha farmách až o 50 %, v Německu se předpokládá redukce do 20 %. Právě v Německu sucho paradoxně napomohlo vyřešit situaci, která vznikla na trhu krachem mlékárenské skupiny B.M.G. Ta patřila v Německu mezi největší odběratele biomléka a její insolvence pro mnoho farem znamenala existenční problémy. Kvůli suchu snížený objem biomléka usnadnil mléčným farmám mléko uplatnit. Obdobně suchem snížená mléčná produkce napomohla i mléčným ekofarmám, které v letošním roce ukončily přechodné období a snáze našly na trhu uplatnění. Zdá se, že tak všechno biomléko na německém trhu najde svého zákazníka.

Na sucho reagují i některé evropské mlékárny. Například největší evropská družstevní mlékárenská společnost ARLA poskytuje svým sedlákům od října prémii v podobě 3 euro centů jako prémii na pokrytí vyšších nákladů spojených s nákupem ekologického krmiva, kterého je právě díky suchu v některých částech Evropy nedostatek.

Většina unijních států řeší sucho z pohledu produkce. Jednak se snaží vykrývat poptávku nabídkou z různých regionů (například různá on-line prostředí, ve kterých soustřeďuje nabídku i poptávku apod.), jednak hledají dlouhodobější řešení, kterými by bylo možné dopady sucha kompenzovat. Jednou z možností, jak snížit v budoucnu úbytek objemných krmiv, může být využívání regionálních a resistentních travních směsí, přísevy do travních porostů či zkrmování slámy a jádra, kterého je v EU dostatek.

Bude-li se situace letošního sucha opakovat, zdá se, že z hlediska krmivové základny pro mléčné podniky bude v budoucnu hrát prim orná půda a seno a senáž z trvalých travních porostů bude jen doplňkem. V Rakousku úspěšně testují mléčné podniky různé formy lusko-obilných směsek na siláž. Obdobné dobré zkušenosti mají i některé podniky s živočišnou produkcí v České republice.

Vyšší rezistenci proti suchu by měla vykazovat také ekologicky obhospodařovaná orná půda. „Na orné půdě nás sucho netrápilo. Zúročují se nám roky práce - k půdě šetrné agrotechnické postupy, osmihonné osevní postupy a pravidelné organické hnojení. Letos jsme na orné dosáhli rekordních výnosů,“ říká Ing. Miloš Pátek, předseda farmy Rubelit Rožná a družstva České biomléko. To, že výnosy na orné půdě v roce 2018 budou v některých regionech ČR mimořádné, ostatně potvrzují i další čeští ekosedláci. Právě ekologický systém hospodaření je jedním z adaptačních opatření, se kterými počítá dokument Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR.

V rámci Projektu Ministerstva zemědělství NA PODPORU PRODUKCE A ODBYTU BIOMLÉKA
Pro Českou technologickou platformu pro ekologické zemědělství připravila
Kateřina Urbánková, manažerka PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců
Příloha:  Zemědělec číslo 42/2018 [859.5 kB, pdf]
Souvisí s členy:  PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců

© 2012 - ČTPEZ - Česká technologická platforma pro ekologické zemědělství

Sídlem ČTPEZ je sídlo koordinátora: Bioinstitut o.p.s., Ondřejova 13, 779 00 Olomouc, e-mail: info@ctpez.cz
Webdesign & publikační systém Toolkit - Econnect