www.ctpez.czČlánky › Vyšlo v Zemědělci: Výzkum ekologického zemědělství cílí na šlechtění a ochranu přírodních zdrojů

Vyšlo v Zemědělci: Výzkum ekologického zemědělství cílí na šlechtění a ochranu přírodních zdrojů

20.6.19  |    

foto
Zemědělské systémy založené na masivním využívání energeticky náročných externích vstupů se stále více prodražují. Pro udržení rostoucí světové populace je na místě investovat do výzkumu stabilních a udržitelných zemědělských technologií. Ty však vyžadují multidisciplinární a komplexní přístup zacílený zejména na rozvoj venkovských oblastí, využívání a podporu ekosystémových služeb, posilování odolnosti vůči změně klimatu a zajištění dostupnosti ke zdravým potravinám. Nedílnou podmínkou takovýchto výzkumů je holistické pojetí, angažovanost zemědělců, výzkumných pracovníků a dalších účastníků inovací; a využívání technologií, které lze snadno přizpůsobit místním podmínkám.

Výzkumné projekty, které se věnují problematice ekologického a udržitelného zemědělství v České republice, jsou dnes hrazeny zejména z rozpočtu Ministerstva zemědělství ČR (MZe) a Technologické agentury ČR (TA ČR). V posledních letech se však týmy českých výzkumníků úspěšně prosazují také v rámci mezinárodních programů výzkumu a vývoje, zejména v evropském programu Horizont 2020. Aktuální projekty dnes cílí především na šlechtění a ochranu přírodních zdrojů.

ECOBREED

Lepší dostupnosti osiv pro ekologické a low-input zemědělské systémy má pomoci mezinárodní projekt ECOBREED. Mezinárodní tým 25 účastníků z 15 zemí světa, ve kterém jsou i účastníci z České republiky, se zaměřuje na zlepšení dostupnosti osiv vhodných pro ekologické zemědělství a zemědělství s nízkými vstupy. Širší nabídka vhodných odrůd by měla pomoci rozvoji environmentálně šetrných systémů, které hospodaří bez užívání syntetických hnojiv a pesticidů.

Pětiletý ECOBREED (2018 - 2023) se soustředí na rozvoj metod, strategií a budování infrastruktury pro ekologické šlechtění s cílem nabídnout ekologickým zemědělcům odrůdy se zvýšenou odolností k biotickým a abiotickým stresům, s efektivnějším využíváním živin a vyšší kvalitou. »V nové evropské legislativě (EC 848/2018), která by měla být platná od roku 2021, je kladen velký důraz na snížení výjimek pro použití konvenčního osiva v ekologickém zemědělství a zvýšení podpory šlechtění ekologických odrůd. Cílem projektu je s využitím genetických zdrojů vybraných plodin přispět k tvorbě nových odrůd vhodných do ekologického zemědělství a také předat know-how a zkušenosti získané v průběhu řešení projektu pěstitelům. Významným cílem je i komunikace s veřejností, abychom zvýšili povědomost, co je ekologické zemědělství a jak je šlechtění důležitou součástí ekologické produkce.« říká koordinátor projektu Dr. Meglič ze Slovinského výzkumného zemědělského ústavu (Kmetijski inštitut Slovenije). Zkoumány jsou čtyři plodiny - pšenice (setá (Triticum aestivum L.) a tvrdá (T. durum L.)), brambor (Solanum tuberosum L.), sója (Glycine max (L.) Merr.) a pohanka obecná (Fagopyrum esculentum Moench).

Projekt je financován z evropského programu Horizont 2020, je koordinován Slovinským výzkumným zemědělským ústavem (www.kis.si) a realizován dalšími 24 partnery (14 výzkumných ústavů a univerzit, 9 soukromých společností zabývající se šlechtěním a 2 sdružení) z 15 zemí: z České republiky, Číny, Itálie, Maďarska, Německa, Polska, Rakouska, Rumunska, Řecka, Slovenska, Slovinska, Srbska, Španělska, USA a Velké Británie. Za Českou republiku se projektu účastní Výzkumný ústav rostlinné výroby v.v.i. (v projektu zodpovídá za vedení výzkumu zaměřeného na pohanku a spolupracuje v aktivitách zaměřených na hledání tolerance/resistence pšenice k vybraných houbových chorobám), šlechtitelská společnost Selgen a.s. (účastní se šlechtění odrůd pšenic vhodných pro ekologické zemědělství) a výrobce bioosiv PRO-BIO obchodní společnost s r.o. (přenos výsledků výzkumu do praxe).
www.ecobreed.eu

BRESOV

BRESOV (2018 – 2022) je evropský projekt rámcového programu pro výzkum a inovace EU Horizont 2020 zaměřený na zlepšení odolnosti odrůd zelenin vůči změně klimatu v ekologické produkci. Cílem je vytvořit systém pro zlepšení pěstování zelenin, který urychlí produkci vysoce kvalitních ekologických osiv pro šlechtitele a farmáře po celém světě. Zkoumá genetické rozmanitosti tří ekonomicky nejvýznamnějších zeleninových plodin – brokolice, fazole a rajčete - s cílem zvýšit toleranci těchto plodin k biotickým a abiotickým stresům a přizpůsobit odrůdy specifickým požadavkům ekologických a low-input systémů. Nové kultivary budou vybrány podle odolnosti při pěstování pod vodním, teplotním a výživovým stresem, odolnosti proti škůdcům a chorobám či schopností kořenového systému účinně reagovat na ekologický systém pěstování. Budou hodnoceny i požadované vlastnosti, jako je chuť, vizuální vzhled po sklizni. Předpokladem výzkumníků je, že výstupy projektu budou uplatnitelné i pro zlepšení vlastností jiných plodin. Projektu se účastní 22 partnerů ze 13 zemí, za ČR je účastníkem Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i.
www.bresov.eu

SUPER-G

SUPER-G, evropský projekt rámcového programu pro výzkum a inovace EU Horizont 2020 srovnává způsob obhospodařování a významu trvalých travních porostů v jednotlivých zemích EU z hlediska podpory ekosystémových služeb. Trvalé travní porosty jsou bohužel na jedné straně ohrožovány nevhodným hospodařením, směřujícím k vysoké produkci píce, popř. k jejich převodu na ornou půdu, na straně druhé jejich zanedbáváním a opouštěním, případně jejich zalesňováním. Cílem Super-G je proto společně navrhnout udržitelné systémy a nastavení vhodných podpor pro obhospodařování travních porostů v jednotlivých oblastech Evropy, tak aby došlo k optimalizaci produktivity a současně se podpořila biologická rozmanitost a přínos ekologických služeb, které trvalé travní porosty poskytují. Do projektu jsou zapojeni zemědělci, vlastníci půdy, poradci, nevládní organizace, výzkumníci a veřejnost. Ti všichni by společně měli přispět k lepšímu porozumění významu a fungování travních porostů, k získávání nových zkušeností s produkcí na travních porostech, k ziskovému a udržitelnému řízení těchto systémů a k spoluvytváření nástrojů a mechanismů, které zahrnují priority zúčastněných stran. Součástí projektu je typologie travních porostů (členění podle způsobu využívání, botanického složení a produktivity) a popis zemědělských systémů v jednotlivých zemích s definováním produktivity, biologické rozmanitosti a dalších ekosystémových služeb, jako je regulace klimatu, kvality a toků vody a omezení eroze půdy. Členy výzkumného týmu jsou zástupci platforem ze 14 zemí, které pokrývají středomořskou, atlantickou, kontinentální, alpskou, panonskou a boreální oblast. Partnerem projektu za ČR je MENDELU Brno. Projekt byl zahájen v roce 2018 a potrvá do roku 2022.
www.super-g.eu

Výběr z dalších aktuálních výzkumů

Inovace systémů pěstování brambor v ochranných pásmech vodních zdrojů s omezenými vstupy pesticidů a hnojiv vedoucí ke snížení znečištění vody a zachování konkurenceschopnosti pěstitelů brambor (NAZV MZe, 2019-2021)

Ústředním tématem projektu je omezení vstupů syntetických pesticidních látek, jejich nahrazení botanickými pesticidy a dalšími biologickými přípravky na ochranu rostlin proti hmyzím škůdcům a houbovým chorobám bramboru. Cílem je inovovat systémy pěstování brambor v ochranných pásmech vodních zdrojů, a tím snížit znečištění vody a zároveň zachovat konkurenceschopnost pěstitelů brambor. Inovace bude spočívat v náhradě přípravků na ochranu rostlin a hnojiv udržitelnými pěstitelskými postupy, které budou v souladu se zásadami ochrany životního prostředí. Efektivnost navrhovaných opatření bude dokumentována sledováním migrace reziduí pesticidů (syntetických i botanických) a jejich metabolitů v příslušném půdním i vodním ekosystému. V průběhu řešení budou vyvinuty a ověřeny pracovní nástroje na likvidaci plevelů na povrchu hrůbků a v brázdách do vzejití porostu, které budou integrovány do pracovní jednotky kompatibilní s kypřičem hrůbků brambor VARIOR 500. Postupy budou ověřovány v poloprovozních pokusech na výzkumné stanice VÚB ve Valečově a na dalších provozních pozemcích pěstitelů brambor hospodařících v přímo v oblasti vodní nádrže Švihov. Řešitelský tým tvoří Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, s.r.o., ČZU Praha, MENDELU Brno, VŠCHT Praha a VÚRV, v.v.i.

Pěstování pšenice seté ve směsné kultuře za účelem optimalizace výživného stavu půdy, ochrany proti erozi, stabilizace výnosu a kvality produkce (NAZV MZe, 2019 – 2023)

Cílem projektu je navrhnout a ověřit technologii pěstování pšenice ve směsné kultuře (mezidruhové směsi pšenice s leguminózou a meziodrůdové směsi pšenice) a doporučit vhodnou skladbu směsí pro různé agroekologické podmínky. Pěstování pšenice ve směsi s leguminózou přispěje k optimalizaci výživného stavu půdy, omezení eroze, lepšímu vsakování vody a dosažení vysoké jakosti produkce (projekt je zaměřen především na zvýšení potravinářské jakosti a stabilizaci výnosů pšenice, kdy leguminóza je vedena jako podpůrná plodina; cílem projektu nejsou podsevy ani luskovinoobilné směsi pro krmení). Pěstování meziodrůdových směsí pšenice v podmínkách výrazných výkyvů počasí a tlaku patogenů přispěje ke stabilizaci výnosů i kvality produkce při současném omezení používání pesticidů. V rámci projektu budou prověřeny vhodné komponenty do směsných kultur (druhy a odrůdy leguminóz, odrůdy pšenice) z pohledu druhové a odrůdové variability, kompenzační schopnosti, produkční schopnosti a jakosti a tím i vhodnosti pro pěstování ve směsích; současně budou prověřeny různé způsoby zakládání směsných kultur - to umožní specifikovat pozitiva i případná negativa obou metod. Bude specifikován vliv pěstování směsných kultur pšenice s leguminózou na bilanci živin a organické hmoty s ohledem na eliminaci degradačních procesů půdy; u meziodrůdových směsí pšenice budou prověřeny různé kombinace odrůd s ohledem na dosažení vyšší stability výnosů a jakosti produkce. Na základě výsledků zjištěných na různých lokalitách budou navrženy technologie pěstování pšenice ve směsné kultuře a doporučeny vhodné skladby směsí pro různé půdně-klimatické podmínky. Součástí projektu je i ekonomická analýza navržených technologií z pohledu produkčních i mimoprodukčních funkcí uvedených směsí. Na realizaci projektu spolupracují Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Česká zemědělská univerzita v Praze, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Firma Jiří Hodan a VH Agroton, s.r.o.

Praktické aspekty použití biouhlu v rozdílných půdách a substrátech (TAČR, 2018-2019)

Cílem projektu je vytvořit substrát s přídavkem biouhlu, který bude podporovat produkční funkci půdy a také zvyšovat kvalitu půdy. Tento produkt by měl podpořit diverzitu půdních organismů a zlepšit fyzikální a chemické vlastnosti půd: zvýšit pórovitost a retenci vody, zlepšit hydraulickou vodivost půdy, zvýšit ukládání uhlíku do půdy, zádržnost živin v půdě, příznivě ovlivnit pH a další vlastnosti půdy (biologickou diverzitu). Substrát bude také prostředkem uložení stabilní organické hmoty do půdy. Biouhel v ČR produkuje zatím velice málo výrobců, kteří by jej mohli distribuovat ve větším množství. Ekonomika výroby a využití biouhlu je stále závislá na projevení zájmu pěstitelů cíleně obohatit a zúrodnit půdu organickou hmotou s ohledem na další převažující výhody tohoto materiálu. Součástí projektu je hledání a testování vhodných metod aktivace biouhlu a ověřování změn fyzikálních, chemických a biologických vlastností u připraveného půdního substrátu. Po jeho aktivaci a aplikaci u vybraných plodin: ovsa setého (Avena sativa L.) a brambor (Solanum tuberosum L.) bude zhodnocen produkční a ekonomický potenciál. Projekt je koordinován Českou zemědělskou univerzitou v Praze, dalším řešitelem je biodynamický statek Bemagro a.s., kde probíhá převážná část polního ověření a hodnocení.

Kam za dalšími informacemi

Více informací o aktuálních výzkumech zaměřených na ekologické zemědělství můžete najít na těchto webových stránkách. V sekci Výzkum a inovace jsou prezentovány výzkumné projekty, které se zaměřují na hledání a řešení otázek ekologického zemědělství nebo se tohoto tématu úzce dotýkají. K dispozici jsou zde také informace o demonstračních farmách a dalších projektech pod záštitou TP Organics (TP Organics je evropskou technologickou platformou pro ekologické zemědělství, jejíž je ČTPEZ členem).

www.ctpez.cz/cz/v-a-i

Pro Českou technologickou platformu pro ekologické zemědělství
připravily Pavlína Samsonová a Kateřina Čapounová
Příloha:  Zemědělec č. 25/2019 [1 MB, pdf]

© 2012 - ČTPEZ - Česká technologická platforma pro ekologické zemědělství

Sídlem ČTPEZ je sídlo koordinátora: Bioinstitut o.p.s., Ondřejova 13, 779 00 Olomouc, e-mail: info@ctpez.cz
Webdesign & publikační systém Toolkit - Econnect