www.ctpez.czČlánky › Vyšlo v Zemědělci: Základní látky – nové možnosti ochrany rostlin v ekologickém zemědělství (1. díl)

Vyšlo v Zemědělci: Základní látky – nové možnosti ochrany rostlin v ekologickém zemědělství (1. díl)

16.8.19  |    

foto
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS zavedlo novou kategorii tzv. „základních látek“. Jedná o látky, které nejsou primárně určeny pro použití jako přípravky na ochranu rostlin, mohou v ní však mít určitý význam. Přesto, že jsou první přípravky tohoto typu registrovány již od roku 2013, naší zemědělci zatím o nich příliš nevědí a v ochraně rostlin je nevyužívají.

Pesticidy hrají důležitou roli v zemědělské prvovýrobě a mnozí pěstitelé si jen těžko umí představit pěstování svých plodin bez jejich pomoci. Podle dat Eurostatu se v Česku ročně spotřebuje méně než 2 kg účinných látek přípravků na hektar, což je sice více než v sousedním - ekologicky smýšlejícím Rakousku, ale i tak je české zemědělství svou spotřebou účinných látek pod evropským průměrem; daleko za Německem a Švýcarskem. Mezi státy s nejvyšší spotřebou účinných látek patří Nizozemsko s téměř 6 kg/ha nebo Kypr a Malta s téměř 10 kg/ha. Dá se říci, že ČR patří v používání přípravků na ochranu rostlin k relativně umírněným.

Přestože jsou naši zemědělci při používání pesticidů racionálně uvažující, mezi odbornou i laickou veřejností stále sílí obavy z jejich používání a nutno podotknout, že některé z nich jsou oprávněné. Pesticidy totiž obsahují látky, které můžeme považovat za tzv. polutanty, tedy látky, které mají v určitých koncentracích a délce působení škodlivý vliv na necílové živé organismy včetně člověka. S pesticidy je navíc často neodborně zacházeno, a proto se obavy z jejich nebezpečnosti ještě umocňují. Podle odhadu Světové zdravotnické organizace (WHO) je každoročně zaznamenáno více jak 3 miliony případů otrav pesticidy, které končí ve více jak 250 000 případech úmrtím. Kromě přímého negativního vlivu účinných látek některých syntetických pesticidů na zdraví vede nadměrné nebo nesprávné použití pesticidů také k vývoji rezistentních populací patogenů nebo škůdců a ke znečištění povrchových i podzemních vod, půdy a ovzduší. Neméně alarmující je i negativní vliv těchto látek na biodiverzitu, především na snížení rozmanitosti a početnosti přirozených hmyzích predátorů a opylovačů.

Tyto problémy vedly ke snaze snížit spotřebu rizikových přípravků na minimum a rozvíjet alternativní způsoby zemědělské výroby, mezi které patří i ekologické zemědělství (EZ). Ekologičtí zemědělci pěstují své plodiny bez pomoci běžně používaných pesticidů, umělých dusíkatých hnojiv, regulátorů růstu a herbicidů. Přestože dodržují preventivní opatření, která mají předcházet ztrátám při produkci, tlak patogenů a škůdců může ohrozit nejen kvantitu, ale i kvalitu jejich produkce. Proto je i v EZ potřeba mít možnost použít přípravky, které eliminují nebo snižují výskyt chorob a škůdců v porostech.

Co jsou základní látky

Pojem „základní látky“ (ZL) je nový odborný termín, který vychází z nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 a označují se jím látky, které lze obecně používat v ochraně rostlin nebo zemědělských produktů, k dezinfekci prostor, nářadí nebo nástrojů. Pro jednoduché vysvětlení pojmu „základní látky“ lze uvést citaci Článku 23 příslušného nařízení, podle kterého se ZL rozumí účinná látka:

  • která není látkou vzbuzující obavy;
  • která nemůže svými vlastnostmi způsobit narušení činnosti žláz s vnitřní sekrecí ani nemá neurotoxické nebo imunotoxické účinky;
  • jejímž hlavním využitím není použití v přípravcích na ochranu rostlin, ale lze ji nicméně použít pro ochranu rostlin a to buď přímo nebo v přípravku složeném z dané látky a obyčejného ředidla (např. vody);
  • která není uváděna na trh jako přípravek na ochranu rostlin.

Registrace základních látek

Registrace ZL je společná pro všechny státy EU a nepodléhá další národní registraci nebo schvalování. Provádí ji Evropská komise a závěry schvalování musí být odsouhlaseny všemi členskými státy. Návrh na registraci podávají příslušné orgány jednotlivých členských států nebo tzv. účastnické strany, což jsou obvykle různé ekologické instituce nebo výzkumné ústavy, které se zabývají výzkumem účinnosti tzv. kandidátských látek. A jak již bylo řečeno, první ZL byly registrovány v roce 2013 a do dnešního dne jich je dvacet.
První skupinou ZL jsou ty, které se vyrábějí z rostlin a můžeme je tedy považovat za botanické pesticidy, resp. za tzv. farmářské přípravky. Prozatím jsou registrovány tři rostliny: přeslička, kopřiva a vrba. Tyto tři druhy jsou zatím jedinými zástupci z rostlinné říše mezi ZL. Druhou, mnohem početnější skupinou jsou různé potravinářské ingredience. Výhoda u aplikací ZL z této druhé skupiny bezesporu je, že si pěstitelé nemusí předem připravovat výluhy či výkvasy, ale přímo aplikují zakoupené látky stejným způsobem, jako jsou zvyklí při aplikaci jiných pesticidů.

Použití základních látek v ekologickém zemědělství

Nařízení Komise (ES) č. 889/2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 834/2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů, pokud jde o ekologickou produkci, označování a kontrolu, umožňuje používat ZL v ekologické produkci podle Přílohy č. 2 tohoto nařízení. Používají se však pouze ty základní látky, které jsou potravinami podle definice v článku 2 nařízení (ES) č. 178/2002 a jsou rostlinného nebo živočišného původu. Základní látky se v EZ nepoužívají jako herbicidy, nýbrž pouze k hubení škůdců a tlumení nákaz. Evidence o jejich použití musí ekologičtí zemědělci vést stejně, jako u jiných přípravků na ochranu rostlin.

Přeslička rolní - Equisetum arvense L.

Používá se odvar z nadzemní části sušené přesličky, jakožto náhrada za fungicidy. Odvar je registrován do ovocných dřevin (jabloně, broskvoně) proti listovým skvrnitostem, strupovitosti jablek, kadeřavosti broskvoní a proti padlí, dále do révy vinné proti plísni révy a padlí. Používat se také může pro ochranu okurek a rajčat proti padlí tykvovitých, černi lilkové, braničnatce rajčatové či proti houbovým chorobám kořenového systému.
Aplikuje se připravený odvar a to standardním postřikem na list v době rizika nákazy. Aplikace se provádí opakovaně 2-6krát za sezónu v intervalech 3-14 dnů. Odvar se vyrábí takto: 200 g drcené sušené natě Equisetum arvense se maceruje v 10 litrech vody po dobu 30 minut (namáčení) a poté se vaří 45 minut. Po ochlazení se odvar přefiltruje pomocí jemného sítka a potom se dále zředí vodou na 10% roztok. Takto připravený přípravek musí být aplikován do 24 hodin, aby se zabránilo oxidaci a případné mikrobiální kontaminaci, která se může vyskytnout během skladování. Rozpouštědlem pro extrakci a přípravu je voda (pramenitá voda nebo dešťová voda) s pH 6,5. (Podrobnosti jsou uvedeny v dokumentu SANCO/12386/2013– rev. 7)

Vrba - Salix spp. L.

Používá se výluh z drcené kůry získané z různých druhů vrb (nejčastěji z vrby bílé, vrby křehké či vrby babylonské). Výluh se používá v ochraně ovocných stromů (např. jabloně, švestky, broskvoně) proti listovým skvrnitostem, strupovitosti jablek, kadeřavosti broskvoní a proti padlí, dále je povolen do révy vinné proti plísni révy a padlí. Obvykle se v praxi střídají aplikace extraktu z vrby a odvaru z přesličky.
Aplikace výluhu se provádí standardním postřikem na list v době rizika nákazy a to opakovaně 2-6krát za sezónu v intervalech 7 dnů. Výluh se vyrábí takto: 30 l přírodní nebo dešťové vody se nechá ohřát v nádrži z nerezové oceli s krytem, když má voda 80 ° C, přidá se 200 g drcené kůry a udržuje se po 2 hodiny vysoká teplota. Pak se vše ochladí. Po ochlazení a filtraci pomocí síta se upraví pH na 6,2 a zředí se třikrát.
Takto připravený přípravek musí být aplikován do 24 hodin, aby se zabránilo oxidaci a případné mikrobiální kontaminaci, která se může vyskytnout během skladování. Rozpouštědlem pro extrakci a přípravu je voda (pramenitá voda nebo dešťová voda) s pH 6,2. (Podrobnosti jsou uvedeny v dokumentu SANCO/12173/2014– rev. 4)

Kopřiva dvoudomá – Urtica dioica L. a kopřiva žahavka - Urtica urens L.

Používá se jak sušená tak čerstvá nať obou druhů kopřiv (nejsou pozorovány rozdíly v účinnosti). V tomto případě se připravuje výkvas, který se připraví tak, že se 75 g čerstvé nebo 15 g suché kopřivovité nati nebo listů (vybírají se mladé výhonky, které nemají semena) se namočí do 1 litru pitné vody. Ideální je, pokud je kopřiva nasekaná na drobno, usnadní se tak fermentace. Kopřivová jícha se nechá macerovat (za občasného promíchání) 3 až 4 dny při pokojové teplotě 20 ° C. Jícha začíná kvasit a v tu dobu se macerát zfiltruje a 5násobně se zředí vodou. Hodnota pH by se měla pohybovat v rozmezí 6 až 6,5.
Takto připravený přípravek se aplikuje postřikem. Používá se při ochraně ovocných plodin (jádroviny, ořešák, peckoviny jako jsou třešně, švestky či broskvoně a drobné bobulové ovoce jako je rybíz), bobu, brambor, listové zeleniny a okrasných rostlin proti mšicím. Kromě toho se aplikuje proti dřepčíkům (Phyllotreta nemorum) či proti západníčku polnímu (Plutella xylotella) a obaleči jablečnému (Cydia pomonella). Přípravek má také akaricidní účinky, takže se používá v ochraně rostlin proti sviluškám a to na révě vinné a fazolích.
Kromě insekticidních účinků má správně připravený výkvas také fungicidní účinky. Je proto také registrovaný proti listovým černím způsobeným patogeny rodu Alternaria (na brukvovitých rostlinách, okurkách či na ovocných plodinách), proti padlí na révě vinné či proti plísni bramborové. Aplikace se opakuje 1-6krát obvykle v intervalech 1-2 týdnů. Proti houbovým chorobám způsobených takovými patogeny jako jsou Erysiphe polygoni, Alternaria alternata f. sp. cucurbitae, Alternaria alternata, Monilinia laxa, Botrytis cinerea, Plasmopara viticola či Phytophthora infestans je doporučováno aplikovat preventivně mulč s přídavkem kopřiv. U mulčovacích aplikací se připraví směs suchého rostlinného materiálu (kopřiv) v dávce 83 g na kg mulče (připraveného ze suchého rostlinného materiálu). Aplikuje se okolo rostlin na počátku jejich vegetačního růstu. (Podrobnosti jsou uvedeny v dokumentu SANCO/11809/2016– rev. 0.1)

Hydrochlorid chitosanu

Chitosan je polysacharid vyráběný deacetylací chitinu, který je obsažen například ve vnějších kostrách korýšů. Má schopnost na sebe vázat těžké kovy i některé jiné látky, vykazuje antibakteriální a fungicidní účinky. Používá jako elicitor (stimulant) obranyschopnosti rostlin. Nicméně v testech bylo prokázáno, že má velmi dobré fungicidní účinky využitelné proti mnohým fytopatogenům. Je proto registrován jako náhrada za fungicidy proti všem houbovým a bakteriálním chorobám na bobulovém a drobném ovoci, zelenině, koření a do obilovin. Jeho účinnost můžeme potvrdit. Pokud není vysoký tlak patogenů, jeho aplikace se v období vyvinutého praporcového listu odrazí na navýšení výnosů pšenice v průměru o pět procent a je srovnatelný s fungicidním ošetřením mířeným na listové skvrnitosti. Aplikuje se standardně postřikem v koncentraci 50 – 200 g na 100 l postřikové kapaliny. Aplikaci je nutné opakovat ve dvoutýdenních intervalech, a to až osmkrát (v závislosti na tlaku škodlivých činitelů). (Podrobnosti jsou uvedeny v dokumentu SANCO/12388/2013– rev. 2)

Lecitin

Lecitin, jehož název vznikl ze starořeckého lekithos - žloutek, je klasický název pro fosfatidylcholin a společný výraz pro všechny lipidy, přesněji fosfolipidy, které jsou složené z mastné kyseliny, glycerolu, kyseliny fosforečné a cholinu. Ty jsou složkou vnější buněčné membrány živočichů a rostlin. Jako základní látka je registrovaný do ovocných dřevin (jabloně, švestky, angrešt) a zeleniny (salát, okurky, rajčata atd.) proti padlí. Dále proti plísni bramborové na rajčatech a všem houbovým chorobám na okrasných rostlinách. Velmi často se ve Francii požívá ve vinohradech k ochraně révy vinné proti všem jejím známým houbovým chorobám. Standardně se lecitin aplikuje postřikem, a to v koncentraci 75 - 200 g na 100 l, opakovaně jednou až šestkrát (u révy vinné až 12krát) v přibližně týdenních intervalech. (Podrobnosti jsou uvedeny v dokumentu SANCO/12798/2014– rev. 2)

Pro ČTPEZ připravil:
Ing. Roman Pavela, Ph.D.
Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Praha

Příloha:  Zemědělec č. 32 / 2019 [1.8 MB, pdf]
Příloha Tabulky 1.díl [53.4 kB, pdf]
Souvisí s členy:  VÚRV

© 2012 - ČTPEZ - Česká technologická platforma pro ekologické zemědělství

Sídlem ČTPEZ je sídlo koordinátora: Bioinstitut o.p.s., Ondřejova 13, 779 00 Olomouc, e-mail: info@ctpez.cz
Webdesign & publikační systém Toolkit - Econnect