Články
Databáze Organic Eprints
14.6.12 | Organic Eprints (www.orgprints.org) je otevřená mezinárodní databáze výstupů a projektů výzkumu v oboru ekologického zemědělství. V archivu jsou kompletní dokumenty v elektronické podobě, bibliografické údaje, abstrakty a další metadata. Kromě toho je v databázi možno ukládat a vyhledávat informace o organizacích nebo projektech souvisejících s ekologickým zemědělstvím.
Tisková zpráva německého svazu BIOLAND: Vejce Bioland nezávadná
11.6.12 | O zjištění zvýšených hodnot PCB (polychlorované bifenyly) ve vejcích informovala média na začátku dubna. Podle posledních informací úřadů se jedná o ojedinělý případ a v současnosti nejsou již žádná kontaminovaná vejce v prodeji. V krmivu nebyla zjištěna žádná kontaminace a zdroj se dále prošetřuje. Zdroje kontaminace mohou být např. špatně provozované nebo vadné topné systémy v kurnících, či kontaminovaná půda ve výběhu kuřat.
Český trh s biopotravinami v roce 2010 zůstal na hodnotách předchozího roku
2.3.12 | (Praha, 2.3.2012) Celkový obrat biopotravin včetně vývozu dosáhl v roce 2010 přibližně 2,1 miliardy korun. V České republice utratili spotřebitelé v roce 2010 za biopotraviny 1,6 miliardy korun, což je srovnatelné s revidovanými údaji pro rok 2009. Průměrná roční spotřeba na obyvatele zůstává pod hranicí 200 Kč a podíl biopotravin na celkové spotřebě potravin a nápojů stagnuje okolo 0,7 %. Vyplývá to z dnes zveřejněné zprávy Ústavu zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI).
Akvakultura – součást ekozemědělství
16.12.11 | Tato stať přináší zásady ekologické produkce akvakultury a reaguje na skutečnost, že ekologický chov ryb se stal součástí evropské legislativy. Akvakultura je ve vztahu k ekologickému zemědělství zakotvena v nařízení Komise (ES) č. 710/2009 Prováděcí pravidla ohledně ekologické produkce živočichů pocházejících z akvakultury a produkce mořských řas, které novelizuje prováděcí nařízení Komise (ES) č. 889/2008 k primárnímu nařízení Komise (ES) č. 834/2007 Ekologická produkce a označování ekologických produktů.
Vyšlo v Zemědělci: Netradiční plodiny a pseudoobilniny
16.12.11 | Zatímco se v posledních letech rozšířily nové, hospodářsky významné kulturní rostliny jako sója, dříve hojně konzumované druhy z jídelníčku lidské populace téměř nebo zcela zmizely. Na celé naší planetě se tak znepokojujícím tempem zmenšuje genetická variabilita hospodářských plodin. Jednou z možností rozšiřování diverzity kulturních plodin a zároveň tak nutriční obohacení našeho jídelníčku je pěstování a využívání méně tradičních zemědělských plodin.
Vyšlo v Zemědělci: Netradiční obilniny v ekozemědělství
16.12.11 | Ekologičtí zemědělci často využívají širší druhovou skladbu plodin (obilnin) než jejich konvenční kolegové. Kromě důvodů ryze praktických, jako je vyšší odolnost vůči plevelům, chorobám a škůdcům, abiotickým stressům apod., jde také o nové tržní příležitosti. Alternativní obilniny jsou ve většině případů využívány především pro lidskou spotřebu v nepřeberné škále biopotravin. Asi nejrozšířenější alternativní obilninou je pšenice špalda, která si své místo u ekologických zemědělců a spotřebitelů již našla. Na své znovuobjevení ale čekají i další v minulosti rozšířené obilniny, jako je pšenice jednozrnka, dvouzrnka, nahý ječmen nebo například svatojánské žito.
Vyšlo v Zemědělci: Bioprodukty – móda nebo budoucnost?
16.12.11 | V odborné i laické veřejnosti se v posledních letech velmi často diskutovaným tématem staly klimatické změny vyvolávané především emisemi skleníkových plynů. Nejvíce zřejmou součástí těchto změn je oteplení většiny pevnin, negativní ovlivnění vodních zdrojů a velká variabilita počasí. Faktem je, že se zemské klima mění a průměrná povrchová teplota planety vzrostla od roku 1860 o 0,3 až 0,6 °C a v posledních čtyřiceti letech pak o 0,2 až 0,3 °C. Otázkou zůstává, zda je tento proces následkem antropogenní činnosti, zejména průmyslové revoluce, nebo zda je tato změna způsobena nezávislými přírodními pochody.
Vyšlo v Zemědělci: Diskuse o potřebě ekologických metod v zemědělství je stále aktuální
16.12.11 | Neustále se zvyšující zájem o ekologické zemědělství a biopotraviny je, mimo jiné, také odrazem zvyšující se informovanosti spotřebitelů o negativních vlivech současného konvenčního zemědělství. Bohužel i v současném zemědělství se setkáváme s podobnými problémy, které ve druhé polovině minulého století vedly ke vzniku alternativních zemědělských metod, zejména biodynamického a organicko-biologického zemědělství.
3. VĚDECKÁ KONFERENCE EKOLOGICKÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ – PRAHA, ČZU, 14. – 15. 11. 2011
1.12.11 | Ve dnech 14. - 15. listopadu 2011 proběhla v Praze na půdě České zemědělské univerzity 3. mezinárodní vědecké konference ekologického zemědělství. Účastníci, kterých bylo téměř 150, získali informace o posledních výsledcích výzkumu v ekologickém zemědělství u nás i v zahraniční. Hlavním tématem byla prezentace poznatků vědy a výzkumu ekologického zemědělství pro využití v regionu střední a východní Evropy.
Návrh nové Společné zemědělské politiky postrádá akcent na udržitelné zemědělství
1.12.11 | Evropská komise zveřejnila svůj dlouho očekávaný legislativní návrh reformy Společné zemědělské politiky, která má vstoupit v platnost v roce 2014 do roku 2020. Jak je ale shrnuto v tiskové zprávě IFOAM EU Group, která v Bruselu hájí zájmy ekologických zemědělců, nový text nepřináší progresivní návrhy, jaké od reformy SZP očekávali evropští daňoví poplatníci.
Tech & bio - Evropský veletrh o EZ a alternativních technologiích
1.10.11 | Ve dnech 7. – 8. 9. 2011 se ve francouzské Valence uskutečnil již 11. ročník Tech & bio, kterého se poprvé v historii zúčastnili také zástupci z České republiky.Tech & Bio je setkáním odborníků, zabývajících se řešením ekologických a alternativních technologií produkce, zpracování a marketingu, je propagací environmentálně šetrných zemědělských technologií.
Vyšlo v Zemědělci: Výzva pro ekologické ovocnářství
16.8.11 | Kdybych měl české ekologické ovocnářství charakterizovat jednou větou, asi by zněla: „Není v dobrém stavu, ale má před sebou obrovský potenciál.“ Jistě to není žádné průlomové odhalení, většina z nás už si sundala růžové brýle, ale považuji za nutné popsat stav takový, jaký je, abychom mohli hledat cesty k využití zmíněného potenciálu.
Reakce Dr. Josefa Dlouhéhona na článek v časopise Respekt ze dne 26.6.2011 „V zajetí mýtů aneb Biozemědělství Zemi nespasí"
12.7.11 | Autor článku, Martin Uhlíř, se svým výběrem tématu a laděním rozhovoru s nizozemským vědcem Prem Bindrabanem připojuje k trendu negativních článků o ekologickém zemědělství. Na tom není nic špatného, špatné ale je, že jak Uhlíř svými otázkami, tak i Bindraban svými odpověďmi vykazují nedostatečné znalosti o ekologickém zemědělství, které kritizují. Podílejí se tak na šíření mýtů (nepravd) o ekologickém zemědělství, což nepřispívá k serióznosti společenské diskuze.
Ekologické zemědělství nezvyšuje riziko bakteriální kontaminace potravin
22.6.11 | Švýcarský výzkumný institut ekologického zemědělství FiBL přináší výzkumem podložená fakta, která dokládají, že výskyt a kontaminace potravin bakterií EHEC nemá přímou souvislost s ekologickým hospodařením, které více využívá statkových hnojiv, ale naopak souvisí spíše s intenzivním výkrmem hospodářských zvířat.
Vyšlo v Zemědělci: Ekologické vinohradnictví u nás
16.6.11 | První podniky hospodařící v režimu ekologického vinohradnictví se u nás objevily počátkem devadesátých let minulého století. Naprostá většina těchto vinic byla vysázena tzv. interspecifickými odrůdami révy, to znamená kříženci evropské révy vinné s dalšími druhy rodu Vitis, které jsou nositeli genů zvýšené odolnosti révy vůči dvěma hlavním houbovým patogenům – plísni révy a padlí révovému.
Produkce biopotravin opět v rukou novinářů aneb nová příležitost osvětlit, jak to s biopotravinami doopravdy je
7.6.11 | Mladá Fronta Dnes vydala v sobotu dne 4. 6.2011 opět jeden ze svých zaujatých článků „Bez chemie, ale s parazity. Bio nerovná se zdravé“, který nabízí čtenáři naprosto zkreslený, z kontextu vytržený, pohled na biopotraviny, kde názor autora bez jakýchkoliv znalostí pravidel zemědělské prvovýroby zastrašuje konzumenty nákazou a parazity, dokonce smrtí po konzumaci biopotravin. Nepravdivé informace z tohoto článku vyplývající bychom Vám nyní rádi osvětlili a uvedli na pravou míru.
Vyšlo v Zemědělci: Léčivé rostliny v ekozemědělství
1.6.11 | Léčivými rostlinami se v posledních letech zabývá stále více lidí a to na všech možných úrovních, ať už jsou to odborníci nebo obyčejní lidé se zájmem o přírodu a zdravý životní styl. Masové znovuobjevení léčivých rostlin je jedním z velmi příjemných vzdorů soudobé přetechnizované společnosti. Nejde jistě jen o dočasný módní trend, ale podprahovou potřebu něčeho přirozeného, co člověka provází po celé věky a bylo mu vždy k užitku. Používání léčivých rostlin není vlastní jenom člověku, v přírodě lze pozorovat zvířata, která si v kritických situacích dokážou sama naordinovat na daný handicap tu správnou bylinu.
Bio kozí mléko je na trhu žádané
1.6.11 | Kozy se v současné době u nás stejně jako ve většině evropských států chovají za účelem ekologického a ekonomického udržování trvalých travních porostů, produkce mléka a masa nebo pro svoje osobité vlastnosti jako tzv. hobby zvířata. Při chovu koz v rámci podnikání by náklady spojené s produkcí mléka a masa měl pokrýt prodej tržních produktů. Mimoprodukční funkce jako celospolečensky prospěšná činnost by měly být hrazeny formou dotací a podpor z unijních a národních prostředků. Vzhledem ke specifickým vlastnostem koz, především schopnosti okusovat dřeviny, jsou kozy vhodným druhem zvířat k udržování některých biotopů.
Vyšlo v Zemědělci: Biomléko - důležitá biokomodita
1.6.11 | České ekologické zemědělství (EZ) pomalu, ale jistě začíná zkvalitňovat svoji produkci a přibývají i odbytově zaměřené projekty. Tak je to i s produkcí biomléka. Jedná se o náročnější specializaci, než jsou ekologické chovy krav bez tržní produkce mléka. Navíc v horských a podhorských oblastech, kde se biomléko převážně produkuje v alpských zemích, byly u nás většinou celé podniky převedeny na chovy masného skotu a cesta zpět k produkci biomléka zde již není reálná.
Vyšlo v Zemědělci: Bioosiva jsou šancí pro producenty
1.5.11 | Jen za posledních pět let se počet ekologicky hospodařících podniků více než ztrojnásobil a výměra zemědělské půdy se zdvojnásobila a činí již více než deset procent z celkové výměry zemědělské půdy v ČR. Roste také poptávka po biosurovinách ze strany výrobců potravin i zahraničních odběratelů. Tomuto rychlému zvyšování ekologicky obhospodařovaných ploch však neodpovídá produkce a nabídka rozmnožovacího materiálu ekologického původu. Proto se pokusíme dnes přinést základní informace o problematice bioosiv, která jsou předpokladem pro naplnění požadavků předpisů EU a potřeb pěstitelů tržních plodin v ekologickém zemědělství (EZ).
Vyšlo v Zemědělci: Ekozemědělci – zatím nedocenění
1.3.11 | Stálo by za to, zhodnotit na ekologických farmách, které hospodaří bez chemie více než deset patnáct let, jak se změnila kvalita půdy, stabilizovaly výnosy, zdraví a užitkovost hospodářských zvířat. Souhrnné informace o tom zpracované nemáme, vycházíme spíše z osobních znalostí poradců, kteří ekozemědělce každoročně navštěvují. Na mnoha ekofarmách už došlo ke generační výměně, generace tehdy padesátníků, kteří s elánem po roce 1990 začali u nás ekologicky hospodařit, předává tato hospodářství svým následovníkům a ti ve velké většině pokračují zase ekologicky, často s nabytými zkušenostmi a na stabilizovaných hospodářstvích, lépe než jejich tátové.
