Ekologické zemědělství posiluje konkurenceschopnost a odolnost Evropy – k dispozici jsou nové důkazy

IFOAM Organics Europe, EAT Europe a Coldiretti Bio volají po pevných evropských pravidlech v zájmu ochrany důvěry a proti greenwashingu

TISKOVÁ ZPRÁVA IFOAM OE, BRUSEL, 11. 12. 2025

V souvislosti s tím, že Evropská komise má 16. prosince zveřejnit cílenou revizi nařízení o ekologickém zemědělství, byly v Evropském parlamentu představeny nové socioekonomické důkazy svědčící o tom, že ekologické zemědělství již dnes přináší konkrétní přínosy pro konkurenceschopnost Evropy, její ekonomickou bezpečnost a rozvoj venkova. Nová zjištění byla představena na odborné konferenci s názvem „Socioekonomická hodnota ekologického zemědělství: posilování konkurenceschopnosti hodnotového řetězce a odolnosti venkovských oblastí“. Akci uspořádaly organizace IFOAM Organics Europe, Eat Europe a Coldiretti Bio, hostitelem byl poslanec Evropského parlamentu Herbert Dorfmann (EPP).

Nová data představená prof. Raffaelem Zanolim, prezidentem Mezinárodní společnosti pro výzkum ekologického zemědělství (ISOFAR), ukazují, že ekologické zemědělství:

• vytváří navíc 150 000–200 000 plných pracovních úvazků na farmách a 2,5–3,5 milionu pracovních míst vzniká v celém evropském ekologickém hodnotovém řetězci;
• je o 30–40 % méně závislé na externích vstupech, čímž snižuje zranitelnost zemědělců vůči globálním trhům s umělými hnojivy a chemickými pesticidy;
• přináší větší podíl místního zpracování a dalších činností, které zvyšují hodnotu zemědělské produkce;
• přitahuje mladší a rozmanitější skupinu aktérů;
• snižuje veřejné výdaje spojené s ochranou vody a degradací půdy.

V reakci na tato zjištění uvedl Eduardo Cuoco, ředitel IFOAM Organics Europe:
„Důkazy jsou jednoznačné: ekologické zemědělství již dnes přináší to, co Evropa deklaruje jako svůj cíl – vyšší konkurenceschopnost, větší odolnost a kvalitní pracovní místa ve venkovských oblastech. Nadcházející revize nařízení o ekologickém zemědělství a nový akční plán na tuto realitu musí navázat prostřednictvím silných, jasných a soudržných pravidel, která ochrání důvěru spotřebitelů a pomohou ekologickým zemědělcům a malým a středním podnikům soutěžit za rovných podmínek.“

Pořadatelé zdůraznili, že revize nařízení o ekologickém zemědělství je klíčovým testem důvěryhodnosti EU, zejména v době, kdy se na potravinových trzích množí nikým neregulovaná tvrzení o udržitelnosti a „zelené“ marketingové strategie. Luigi Scordamaglia, prezident Eat Europe, upozornil, že současná situace vyžaduje důslednost:
„Jasné informace a spolehlivé certifikační systémy už nejsou volbou – jsou nezbytností. Nejen kvůli důvěře spotřebitelů, ale i pro zajištění rovných podmínek, v nichž mohou podniky usilující o skutečnou udržitelnost růst, aniž by byly poškozovány nekalými nebo podvodnými praktikami. Pro další rozvoj sektoru je rovněž zásadní kriticky se zabývat riziky greenwashingu  včetně korporátně řízených ‚regenerativních‘ iniciativ – a zkoumat, jak mohou tyto přístupy podkopávat důvěru spotřebitelů, nepřiměřeně ovlivňovat tvůrce politik a odvádět zdroje od skutečně udržitelných cest, jakou je ekologické zemědělství.“

Řečníci poukázali na to, že pouze jasné unijní standardy, jaké představuje ekologické zemědělství, mohou ochránit důvěru spotřebitelů a zajistit, aby pověst podnikatelů investujících do skutečné udržitelnosti nebyla oslabována marketingovými prohlášeními o „regenerativním“ či buněčném zemědělství. Diskuse rovněž poukázala na význam investic koordinovaných na úrovni regionů. Vyzdvižen byl zejména význam bioregionů, usnadňujících spolupráci zemědělců, obcí, malých a středních podniků, škol a aktérů cestovního ruchu, s cílem udržet peníze a pracovní příležitosti v regionu, koordinovat investice a snížit závislost na nestabilních globálních trzích se vstupy a energií.

Panelisté představili příklady bioregionů,  díky kterým vznikly komunitní projekty zaměřené na obnovitelnou energii, podařilo se jim zorganizovat systém zásobování škol lokálními produkty nebo spolufinancují místní zpracovatelskou infrastrukturu. Bioregiony tak přispěly ke vzniku řady pracovních míst, umožnily větší diverzifikaci příjmů a navíc posílily pocit sounáležitosti s regionem u místních obyvatel.

V této souvisloti uvedla Maria Letizia Gardoni, prezidentka Coldiretti Bio:
„Ekologické zemědělství již dnes vytváří řadu konkrétních příležitostí pro zemědělce, malé a střední podniky i venkovské komunity: je pro něj klíčový důraz na lokální zpracování, silnější územní identitu a stabilní, kvalifikovaná pracovní místa. Evropa se nyní musí rozhodnout, zda tento pozitivní model posílí jasnými pravidly a cílenými investicemi, nebo dovolí, aby greenwashing podkopával zemědělce i regiony. Společně musíme pracovat na zlepšení návrhů pro budoucí SZP. Kromě snižování celkového rozpočtu v době, která je pro zemědělce zvlášť obtížná, návrh SZP omezuje financování pouze na platby na plochu, čímž znevýhodňuje ekologické zemědělce. Bez silného důrazu na udržitelnost hrozí, že členské státy začnou kvůli SZP soutěžit o nejnižší úroveň standardů, dojde k oslabení potravinové suverenity a podkopání environmentální politiky.“

V rámci akce rovněž proběhla diskuse o novém Akčním plánu EU pro ekologické zemědělství, který Evropská komise zveřejnila 23. září. Řečníci apelovali na to, aby akční plán zejména posílil rozvoj trhu, zvýšil spotřebu bioproduktů (včetně veřejného stravování a školních programů), podpořil inovace a rozvoj dovedností a pevně zakotvil ekologické zemědělství do širších strategií EU v oblasti konkurenceschopnosti a odolnosti.

Kontakt:

Eric Gall, zástupce ředitele IFOAM OE, eric.gall@organicseurope.bio,
+32491072537
více informací: www.organicseurope.bio

Paolo di Stefano, výkonný ředitel Eat Europe, paolo.distefano@eat-europe.eu