Infoservis z IFOAM Organics Europe prosinec 2021

Průvodce novým nařízením o EZ, které vstupuje v účinnost již za pár dní, schválená SZP v Evropském parlamentu, naplňování ambicí ze strategie Farm to Fork a Evropského akčního plánu pro EZ, problematika pesticidů a kontaminace, pozvánky na akce a setkání a ještě mnohem více v posledním letošním Infoservisu z IFOAM.

– 14. prosince IFOAM OE zveřejnil beta verzi online průvodce novým nařízením (EU) 2018/848. Na rozdíl od současného nařízení o EZ bude to nové mnohem složitější na orientaci. Základní nařízení doplňuje 24 sekundárních/prováděcích nařízení (některá z nich budou teprve zveřejněna) a v textu je navíc mnoho odkazů na jiné právní předpisy EU. Proto IFOAM OE připravil pro své členy (po zadání hesla) průvodce tímto labyrintem na adrese regulation.organicseurope.bio. Prozatím zde najdete 5 kapitol, na rozšíření obsahu se usilovně pracuje a po finalizaci se plánují jazykové mutace. Členům ČTPEZ na vyžádání heslo poskytneme.

– Rok 2022 bude rokem ekologického zemědělství – IFOAM OE oslaví 20 let fungování a podobná významná výročí oslaví IFOAM Organics International (50 let) a IFOAM Asia (10 let). Během roku proběhne řada oslav a akcí a připojení všech aktérů v EZ je vítáno.

Jednou z klíčových akcí je veletrh a přidružený kongres BIOFACH a Vivaness 15.-18. února 2022 v německém Norimberku. Kongres s tématem „Organic. Climate. Resilience.“ proběhne v hybridním formátu a nabídne návštěvníkům možnost prozkoumat, jak může ekologická produkce potravin zvýšit odolnost a šetrnost ke klimatu. IFOAM spolupořádá zasedání věnující se novým politickým a regulačním pravidlům pro EZ, novému akčnímu plánu EU pro EZ, digitálním technologiím pro místní a drobné zpracování, změně klimatu, pesticidům.

– 23. listopadu schválil Evropský parlament nové nařízení o společné zemědělské politice (SZP) na období 2023-2027 (pro 452, proti 178 a 57 se zdrželo). Dle IFOAM OE nařízení ponechává velkou míru flexibility členským státům a vyzývá je, aby zlepšily environmentální ambice svých národních strategických plánů a lépe podporovaly EZ. V tiskové zprávě Jan Plagge, prezident IFOAM OE, uvádí: „Nařízení o SZP (2023-2027) samo o sobě neudělá evropské zemědělství ekologičtějším. Přímé platby jsou stále z velké části založeny na hektarech a nebudou upřednostňovat odměňování zemědělských postupů, které přinášejí největší přínosy pro životní prostředí. Členské státy by měly zajistit, aby tzv. zelená architektura, jako jsou ekoschémata a agroenvironmentální opatření, motivovala konvenční zemědělce k zavádění udržitelnějších zemědělských postupů a řádně odměňovala ekologické zemědělce za přínosy, které přinášejí životnímu prostředí a společnosti, v souladu se zásadou veřejné peníze za veřejné statky.“

IFOAM OE vyzývá Evropskou komisi, aby zajistila v rámci přezkumu strategických plánů SZP členských států v roce 2022 nastavení vhodných opatření a rozpočtů na podporu ekologické produkce a poptávky po ní v souladu s akčním plánem EU pro rozvoj ekologického zemědělství.

– 18. listopadu zveřejnil IFOAM OE studii Rozdíl v ambicích hodnotící opatření a rozpočty na podporu EZ v nových strategických plánech SZP. Studie ukazuje, že pokud nebudou strategické plány v některých státech výrazně zlepšeny, nepřispěje nová SZP k rozvoji ekologického zemědělství v EU. Situace je obzvláště znepokojivá ve Francii vzhledem k tomu, že podpora EZ byla zrušena a EZ bude dostávat stejnou výši plateb jako jiné envi standardy, které však poskytují nižší přínosy pro životní prostředí a umožňují používání pesticidů, syntetických hnojiv a GMO. V Německu hrozí, že ekofarmy přijdou až o 80 EUR na hektar kvůli problému domnělého dvojího financování mezi ekoschématy a opatřeními pro rozvoj venkova. Povaha a rozpočet podpůrných opatření ve Španělsku nebo Polsku zůstávají nejisté. Jiné členské státy nastavily cíle pro EZ málo ambiciózní, například Rakousko, vedoucí země EU v podílu ekologické půdy, stanovilo pouze 30% cíl do roku 2030 (z dnešních 26 %) a rozhodlo se sloučit opatření v oblasti biologické rozmanitosti a EZ, což přinese snížení základní prémie na ekologické zemědělské postupy. Pozitivní je, že několik zemí stanovilo jasné národní cíle i realistické rozpočty a opatření k jejich dosažení (Belgie – Valonsko, Chorvatsko, Dánsko a Maďarsko). Více informací najdete v tiskové zprávě.

– Evropský parlament připravuje svoji interní zprávu k evropskému akčnímu plánu EZ (obdoba INI zprávy jako ke strategii F2F v říjnu 2021). (Pozn.: INI zprávou Evropský parlament žádá Evropskou komisi k předložení legislativních návrhů v určité oblasti.) Do 14. 12. běžela lhůta pro pozměňovací návrhy, kterou IFOAM OE využil a doplnil další přínosy EZ, jež doporučuje do zprávy doplnit. Hlasování o této zprávě ve výboru AGRI se předpokládá koncem března 2022 a hlasování na plenárním zasedání 22. května 2022.

– IFOAM OE vydal leták „Rostlinolékařská péče v ekologickém zemědělství – Úloha přírodních látek v systému založeném na biologické rozmanitosti“. Leták popisuje systémový přístup EZ ke zdraví rostlin, vč. zvýšené biodiverzity, preventivních opatření a přírodních látek. Vysvětluje také, proč současný legislativní rámec EU pro přípravky na ochranu rostlin není přizpůsoben přírodním látkám, a upozorňuje na hlavní technické, strukturální a ekonomické problémy spojené s registrací těchto látek na úrovni EU a uvádí konkrétní příklady. Jsou zde rovněž uvedena politická doporučení na podporu a rozvoj ekologického přístupu ke zdraví rostlin.

– IFOAM OE pokračuje v řešení interního projektu Používání pesticidů a kontaminace zaměřeného na rezidua pesticidů v bioproduktech. Dokončen byl dotazníkový průzkum, jehož cílem bylo porozumět, jak se firmy, kontrolní orgány a příslušné úřady zabývají nálezy reziduí v biopotravinách rostlinného původu. Zjištěné závěry budou základem jednání na úrovni EU v oblasti legislativy EZ. Připravována je také zpráva o kontaminaci životního prostředí pesticidy a jejím dopadu na produkci potravin. Výsledky projektu budou prezentovány začátkem roku 2022 v rámci série workshopů, které IFOAM OE nyní připravuje.

– Zveřejněn byl Roční pracovní program pro rok 2022 – propagační opatření spolufinancovaná EU (prováděcí rozhodnutí Komise C(2021) 9236 ze dne  15. 12. 2021 o financování informačních a propagačních opatření týkajících se zemědělských produktů na vnitřním trhu a ve třetích zemích). Propagační kampaně o zemědělských produktech EU mají zemědělcům a potravinářům otevřít nové tržní příležitosti i pomoci budovat stávající obchody. Od roku 2021 je vyčleněn rozpočet na propagaci ekologických produktů. V příloze programu jsou částky pro jednotlivé programy. V roce 2022 Komise dává 185,9 milionu EUR na propagaci potravinářských výrobků EU, z toho 70 milionů EUR je vyčleněno speciálně pro programy ekologického zemědělství a udržitelné programy. V ČR jsou informace k propagačním opatřením na webu SZIF: https://www.szif.cz/cs/eu-propagace-zemedelskych-produktu

– IFOAM OE rozšiřuje svůj tým a hledá 3 nové spolupracovníky Poradce pro financování projektů (částečný úvazek, vzdálený přístup), koordinátora komunikace (plný úvazek, práce v Bruselu) a asistenta pro akce a členství (plný úvazek, práce v Bruselu). Uzávěrky přihlášek 3. a 4. ledna 2022.

Běžící konzultace k novým právním předpisům EU s vlivem na EZ:

– Pesticidy – udržitelné používání – ačkoliv veřejné konzultace jsou již uzavřeny, IFOAM OE je dále zapojen do revize směrnice o udržitelném používání pesticidů. Hlavní snahou je zahrnout do revidované směrnice právně závazné cíle v oblasti snižování pesticidů a uznat EZ za jedno z řešení, jak snížit používání pesticidů a jejich rizika. Návrh směrnice se očekává v březnu 2022.

– Obnovení udržitelných uhlíkových cyklů – cílem iniciativy je podpořit rozvoj udržitelných řešení pro pohlcování uhlíku. Součástí bude akční plán na podporu uhlíkového zemědělství a vytvoření regulačního rámce, který bude upravovat certifikaci odstraňování uhlíku. Veřejná konzultace probíhala od 9. září do 7. října, stanovisko IFOAM OE.

  1. prosince Evropská komisepředstavila svůj plánjak dosáhnout právně závazného závazku EU, kterým je klimatická neutralita do roku 2050 vyžadující drastické snížení emisí. Sdělení se zabývá tím, jak zvýšit zachycování uhlíku a rozšířit uhlíkové zemědělství jako obchodní model, a na druhé straně diskutuje průmyslové přístupy k odstraňování uhlíku z atmosféry. Uhlíkového zemědělství Komise podporuje v rámci mise „Dohoda o půdě pro Evropu“ vytvořením živých laboratoří po celé Evropě k jeho testování, demonstraci a rozšiřování. V roce 2022 Komise navrhne regulační rámec pro monitoring, vykazování a ověřování emisí skleníkových plynů a certifikaci na úrovni farem. Zmíněna je klíčová úloha veřejného financování pro nastartování uhlíkového zemědělství a výzva členským státům, aby začlenily uhlíkové zemědělství do svých strategických plánů SZP.

IFOAM OE upozorňuje, že jednostranné soustředění se jen na sekvestraci uhlíku bez sledování dalších environmentálních dopadů využívání půdy není správné. Upozorňuje na řadu nevýhod financování založeném na výsledku hospodaření s uhlíkem vzhledem k obtížnosti a nákladnému měření a nestálosti. Také nesouhlasí s tím, aby snížení emisí v zemědělství sloužilo ke kompenzaci produkce uhlíku v jiných odvětvích. Více o uhlíkovém zemědělství zde.

– 17. listopadu Evropská komise zveřejnila Strategii pro půdu do roku 2030 a plánuje předložit v zájmu zlepšení stavu evropských půd v roce 2023 legislativní návrh k ochraně zdraví půdy. Strategie pro půdu se zabývá významem zdravé půdy pro zmírňování změn klimatu a adaptaci, biologickou rozmanitost, ekosystémové služby a produkci potravin.  Některá z opatření strategie: právně závazné cíle obnovy přírody (mokřady, rašeliniště, zvýšení biologické rozmanitosti na zemědělské půdě), podpora uhlíkového zemědělství, příprava postupů „udržitelného hospodaření s půdou“ vč. regenerativního zemědělství, vytvoření sítí „udržitelného hospodaření s půdou“ skrze živé laboratoře v rámci mise „Půda“, iniciativa „Otestujte si půdu zdarma“, zamezení znečištění půdy revizí směrnice o udržitelném používání pesticidů, vyhodnocením směrnice o odpadních kalech do roku 2022 a lepším zohledněním kvality půdy a půdní biologické rozmanitosti při posuzování rizik chemických látek, potravinářských a krmných přísad, pesticidů a hnojiv v EU v rámci iniciativy „jedna látka – jedno posouzení“. IFOAM OE komentář.

Akce v kalendáři:

IFOAM OE přináší přehled posledních 6 událostí roku 2021: Webinář Ekologický přístup v rostlinolékařství (16. 11.), Evropská konference o mědi (17.-18. 11.), Webinář FoodSHIFT 2030 – krátké dodavatelské řetězce (30. 11.), TP Organic Innovation Days – Alternativy pro sporné vstupy v EZ (30. 11. a 1. 12.), IFOAM OE Meets Business: Propojení podnikatelské sféry a politik EU (7. 12.) a Konference EU Agricultural Outlook: Fit for 2030? (9.-10. 12.).

IFOAM OE avizuje plánované akce pro rok 2022: 

Zajímavá publikace:

Studie francouzského institutu IDDRI po názvem „Agroekologie a uhlíková neutralita v Evropě do roku 2050: jaké jsou problémy?“ přináší nové pohledy na možnosti dosažení uhlíkové neutrality na základě scénaře TYFA (Ten Years For Agroecology in Europe). Zpochybňuje strategii udržitelné intenzifikace zemědělské výroby, která ušetří půdu, jež je buď zalesněna, nebo využita k výrobě energie z biomasy. Slabinou je předpokládaný nárůst produkce (až o 30 %) vzhledem ke klesající kvalitě půdy a úbytku biologické rozmanitosti. Studie naopak zvažuje potenciální přínos extenzivnějšího agroekologického potravinového systému. Scénář TYFA je založen na rozšíření ekologického zemědělství (upuštění od syntetických pesticidů a hnojiv), rozšíření agroekologické infrastruktury a přijetí zdravé stravy, aby se do roku 2050 uživilo 530 milionů Evropanů (navzdory 35% poklesu produkce). To vede ke snížení emisí skleníkových plynů o 40 % (35 % u přímých emisí mimo CO2), nabízí potenciál pro sekvestraci uhlíku v půdě ve výši 159 MtCO2ekv/rok do roku 2035 a snížení produkce bioenergie na nulu. Tento scénář tedy není snadno slučitelný s cílem uhlíkové neutrality, ale nabízí mnoho vedlejších přínosů: biologickou rozmanitost, přírodní zdroje, adaptaci ke klimatu, lidské zdraví.