Infoservis z IFOAM Organics Europe září 2021

Vyhlášen den ekologického zemědělství, publikace srovnávající staré a nové nařízení o EZ, pokračující vyjednávání SZP ve vztahu k cílům F2F, GMO legislativa, pozvánky na akce a mnoho dalšího.

Řada iniciativ vyzývá poslance EP, aby při listopadovém hlasování nařízení SZP zamítli. IFOAM OE sdílí kritiku, že nová SZP není dostatečně ambiciózní, namísto jejího zamítnutí však vyzývá členské státy, aby nastavily ambiciózní národní strategické plány dle cílů Zelené dohody a F2F, vyčlenily potřebné finance na opatření šetrná ke klimatu a životnímu prostředí a zajistili odpovídající rozpočet na rozvoj EZ. IFOAM OE vyzval Evropskou komisi, v otevřeném dopise s dalšími institucemi, aby při schvalování národních strategických plánů SZP důsledně hájila Zelenou dohodu a přistupovala ke schvalování spravedlivě a transparentně.

Dle zprávy: „Poslanci EP vítají ambice a cíle F2F strategie jako důležitý krok k zajištění udržitelného, spravedlivého, zdravého, k zvířatům šetrného, regionálnějšího, diverzifikovanějšího a odolnějšího potravinového systému, který má zásadní význam pro dosažení cílů stanovených v evropské Zelené dohodě a v cílech udržitelného rozvoje. Pokud jde o EZ, poslanci EP se shodují s Komisí, která uznala EZ jako klíčovou součást přechodu k udržitelnějším potravinovým systémům, stejně jako ambici dosáhnout do roku 2030 25 % ekologické půdy v EU. Poslanci rovněž zdůrazňují význam akčního plánu pro rozvoj ekologického zemědělství. Avšak zatímco ve strategii F2F je EZ prezentováno v kontextu udržitelných veřejných zakázek, ve zprávě EP byla zmínka o EZ v kontextu veřejných zakázek vyňata.

IFOAM OE spolu s dalšími nevládními organizacemi sestavil 10 klíčových priorit a vyzývá poslance EP, aby nastavili svoji INI zprávu o F2F strategii ambiciózně a tyto priority v ní podpořili. Priority nevládních organizací shrnuje Koalice pro potravinovou politiku.

Běžící konzultace k novým právním předpisům EU s vlivem na EZ – sledujte vývoj:

(Evropská komise je odpovědná za plánování, přípravu a navrhování nové evropské legislativy; před schválením nové či upravené legislativy probíhají veřejné konzultace v několika úrovních.)

Komise zveřejnila úvodní studii v červnu 2021 s navazující veřejnou konzultací do 27. července.  Dalším krokem bude vyjádření zpětné vazby v rámci veřejné konzultace v 1. čtvrtletí 2022. Přijetí finální legislativy je plánováno na 4. čtvrtletí 2023. IFOAM OE zdůraznil především, že zvýšení ambicí v rámci EU školních programů, pokud jde o podíl biopotravin, povede ke zvýšení poptávky po biopotravinách a dá impuls k přechodu zemědělských podniků do EZ, a je tedy jedním ze způsobů, jak se slova a cíle F2F mohou stát skutečností. Stanovisko IFOAM OE

Akce v kalendáři:

Na 6. ročníku evropské konference o mědi budou BÖLW, IFOAM OE a Institut Julia Kühna diskutovat možnosti a inovace podporující minimalizaci mědi s výzkumníky i odborníky z praxe. Akce je zaměřena na praxi, odborné úřady, vědu a konzultanty z vinařského, ovocnářského, bramborářského, zelinářského a chmelařského průmyslu.

  1. ročník Dnů inovací EZ pořádaný organizací TP Organics jako jediná akce EU zaměřená na výzkum a inovace v EZ, letos pod názvem„Lepší vstupy pro ekologické zemědělství“;představeny budou dva evropské projekty RELACS a Organic-PLUS financované z programu Horizont 2020 a zaměřené na snížení používání sporných vstupů v systémech EZ; registrace do 28. listopadu zde.
  1. ročník konference, kde se potkávají členové IFOAM OE a společnosti se zájmem o EZ, aby si vyměnili názory na nové nařízení EU o ekologickém zemědělství a další otázky související s politikou; registrace zatím připravována).

Zajímavá publikace:

Společné výzkumné středisko Evropské komise (JRC) poskytující vědeckou podporu při procesu tvorby evropských politik vydalo technickou zprávu „Modelování environmentálních a klimatických ambicí v odvětví zemědělství pomocí modelu CAPRI“, ve které se pokouší hodnotit dopady reformující SZP na udržitelnost zemědělství. Zkoumán je dopad čtyř hlavních cílů nové SZP (snížení rizika a používání pesticidů, snížení přebytku živin, zvýšení plochy ekologického zemědělství a zvýšení plochy pro krajinné prvky s vysokou rozmanitostí), a to v rámci tří scénářů (stávající nastavení SZP 2014-2020 a nové nastavení SZP po roce 2020 s cíleným a necíleným využitím opatření nové generace).

Výsledky naznačují, že dosažení cílů v rámci současné SZP přinese významné přínosy pro životní prostředí. Výsledky rovněž ukazují pokles produkce v EU a rozdíly v cenách a příjmech u vybraných zemědělských produktů. Tento dopad lze snížit přibližně o pětinu, pokud se využijí nová opatření SZP zaměřená na rychlejší přechod k udržitelnějšímu zemědělství. Model neumí zakomponovat změny na straně poptávky (snížení plýtvání potravinami, změny stravovacích návyků, zvýšení poptávky po biopotravinách). Z těchto důvodů autoři upozorňují, že nejde publikaci brát jako ryze dopadovou analýzu, ale spíše jako ukázku trendu a dalších významných faktorů, jež je třeba do modelu doplnit.