Brusel, 5. září 2023 – Během dnešního expertního webináře na téma „Zabezpečení dlouhodobé potravinové soběstačnosti“ TP Organics, evropská technologická platforma pro výzkum v oblasti biopotravin a ekologického zemědělství, oficiálně představila svůj nový politický závěr týkající se potravinové bezpečnosti, ekologického a agroekologického zemědělství. Ruská válka proti Ukrajině postavila potravinovou bezpečnost do středu zájmu politických debat. Ale pro dosažení dlouhodobé potravinové bezpečnosti musíme přehodnotit naše systémy výroby potravin, aby byly méně závislé na vnějších vstupech (fosilní paliva, syntetické pesticidy a hnojiva, dovážená krmiva atd.), jak je uvedeno v strategii EU Farm to Fork. Navzdory dostatečné produkci potravin po celém světě může být potravinová bezpečnost ohrožena některými intensivními zemědělskými praktikami, nerovnoměrným rozdělováním potravin, nerovnováhou v příjmech a inflací.
Dr. Helmut Burtscher-Schaden, vedoucí kampaně v boji proti pesticidům ve společnosti GLOBAL 2000 (Přátelé Země, Rakousko), významná osobnost ochrany životního prostředí za nahrazení karcinogenního herbicidu glyfosátu ekologickými alternativami a také zástupce Evropské občanské iniciativy „Zachraňte včely a farmáře“, upozornil na klamné informace zemědělsko-průmyslového lobby ohledně toxicity pesticidů v konvenčním a ekologickém zemědělství v kontextu návrhu nařízení o udržitelném používání prostředků na ochranu rostlin (SUR) navrženém Evropskou komisí a Akčním plánem EU pro ekologické zemědělství. „V situaci současné krize neexistuje alternativa k omezení používání pesticidů a obnově biodiverzity. Postupné ukončování používání syntetických pesticidů je podporováno samotnými evropskými občany. Všichni zákonodárci by měli vyslyšet výzvu Evropské komise k nalezení rychlých a ambiciózních dohod a legislativních návrzích, které by převedly názory občanů EU do zákona“ uvedl a dodává: „Nejškodlivější pesticidy musí být zakázány jako první. K tomu potřebujeme smysluplný ukazatel rizika, který nahradí stávající kontraproduktivní ukazatel HRI 1.“
Felix Wäckers, ředitel výzkumu a vývoje ve společnosti Biobest Group a člen výkonného výboru TP Organics, představil důkazy, které se zřídka dostávají do veřejného povědomí, že pesticidy mohou dokonce snižovat produktivitu a sdělil: „Zde fungují dva mechanismy: jeden spočívá v tom, že používání pesticidů může zhoršovat problémy se škůdci tím, že eliminuje dravce z řad členovců, kteří normálně regulují škůdce. Skutečnost, že to může skutečně ohrozit výnos, jsem zaznamenal v pokusu u komerčního pěstitele cibule loňský rok. Pěstitel použil své běžné čtyři chemické postřiky proti třásněnkám na svých plodinách, s výjimkou jednoho místa, kde jsem ho požádal, aby nepoužíval pesticidy. Na konci sezóny se poškození od třásněnek u chemicky ošetřené části vymklo kontrole, zatímco neošetřená část zůstala zelená a měla o 15% vyšší výnos.“ Očekává se brzké zveřejnění těchto výsledků.
Studie „Vize evropského zemědělství bez pesticidů v roce 2050″ ukazuje, že ekologické a agroekologické praktiky snižují závislost zemědělců na syntetických pesticidech a zachovávají úrodu a ziskovost farem, přičemž podporují prevenci výskytu škůdců a nemocí. Vedoucí studie Olivier Mora, koordinátor v Institutu pro zemědělství, potraviny a životní prostředí (INRAE) ve Francii, říká: „Naše scénáře a výsledky simulací ukazují, že evropský přechod k zemědělství bez chemických pesticidů je možný a dosažitelný. Bude vyžadovat silnou angažovanost všech aktérů potravinového řetězce, nad rámec pěstitelských systémů, změny v celém potravinovém řetězci a na potravinových trzích a souhrnnou spolupráci evropských veřejných politik v oblasti zemědělství, potravin, zdraví, životního prostředí a obchodu. Takové scénáře nejsou pouze otázkou sektoru, ale společenským rozhodnutím a globální ekologickou volbou.“
Aby se agroekologická Evropa stala realitou, musíme řešit otázku plýtvání potravin. Politický závěr jasně ukazuje, že udržitelná potravinová bezpečnost vyžaduje změnu systému a posun od úzkého paradigmatu „nakrmit svět“ směrem k různým a komplexním agroekologickým opatřením. Ekologické zemědělství ukazuje, že je možné produkovat dostatečné množství výživných potravin, zatímco zachováváme biodiverzitu, ukládáme uhlík do půdy a zvyšujeme odolnost naší potravinové výroby vůči rostoucím dopadům změny klimatu. Dokonce bylo prokázáno, že ekologické a agroekologické metody jsou odolnější vůči extrémním klimatickým podmínkám díky obnově organické hmoty v půdě a odolnosti vůči suchu.
Luca Colombo, generální tajemník společnosti FIRAB a člen poradního výboru TP Organics, vyzývá k rozšíření úzkého zaměření pouze na výnosy a k přijetí širšího pohledu na potravinový systém a nových a funkčnějších přístupů k potravinové bezpečnosti, které zahrnují udržitelnost jak navrhla skupina expertů Výboru pro potravinovou bezpečnost (CFS).
Politický závěr předkládá pět hlavních doporučení pro potravinovou bezpečnost EU:
Zavedení přísného nařízení o udržitelném používání prostředků na ochranu rostlin (SUR), zákona o obnově přírody a zákona o monitoringu půdy;
Zvýšení podpory pro ekologické zemědělství, aby bylo dosaženo cíle 25 % ekologicky obdělávané půdy v Evropě;
Snížení plýtvání potravinami a ztrát;
Konzumovat méně, ale kvalitněji živočišné produkty;
Zahrnutí udržitelnosti do definice potravinového zabezpečení, zapojení všech aktérů a zavedení skutečného účtování nákladů.
Základní informace
Pro další rozvoj ekologického sektoru a zvýšení udržitelnosti a odolnosti evropského zemědělsko-potravinového systému, TP Organics usiluje o výrazné zvýšení finančního zabezpečení výzkumu věnovaného ekologickým a agroekologickým přístupům. TP Organics spojuje velké společnosti, malé a střední podniky, výzkumníky, farmáře, spotřebitele a organizace občanské společnosti aktivní v hodnotovém řetězci ekologických produktů od výroby, vstupů a dodávek až po zpracování potravin, marketing a konzumaci. Ekologické a agroekologické metody zvyšují stabilitu a odolnost plodin vůči škůdcům a změně klimatu. Tyto vědecké důkazy dosud nedosáhly dostatečné úrovně povědomí, ani mezi politiky, ani mezi veřejností. Současná výměna znalostí mezi farmáři, výzkumníky a politiky není dostatečná. Z tohoto důvodu TP Organics, podporována Evropskou nadací pro klima, realizuje různé projekty, komunikační a propagační aktivity, mezi než také patří Inovační dny ekologického zemědělství (tento rok se budou konat ve dnech 25.-26. 10.). Toto šíření důkazů si klade za cíl posílit spojení mezi ekologickým zemědělstvím a potravinovou bezpečností a posunout potřebnou transformaci evropského zemědělsko-potravinového systému směrem k agroekologickým praktikám, které jsou prospěšné pro klima i biodiverzitu.
Kontext politiky EU
S přijetím strategií Evropské unie „Farm to Fork“ a „Strategie EU pro Biodiverzitu“ chce EU směřovat k zemědělskému systému, který je méně závislý na externích toxických vstupech. Evropská komise přijala ambiciózní cíle do roku 2030, a to:
snížení používání syntetických pesticidů o 50 %,
snížení používání hnojiv minimálně o 20 % a snížení ztrát živin minimálně o 50 %.
Klíčová role ekologického sektoru při dosahování těchto cílů byla uznána prostřednictvím konkrétního cíle ekologicky obhospodařované zemědělské půdy do roku 2030, podporovaného Akčním plánem EU pro ekologické zemědělství. Evropská komise zahájila několik legislativních iniciativ k dosažení ambicí těchto strategií, přičemž revize směrnice o udržitelném používání pesticidů (SUD) slouží jako hlavní páka pro dosažení cílů snížení používání pesticidů a v červnu 2022 přijala Komise návrh na nové nařízení o udržitelném používání přípravků na ochranu rostlin (SUR). Evropský parlament by měl hlasovat o svém postoji k SUR v září nebo říjnu (výbory AGRI a ENVI) a v říjnu nebo listopadu 2023 se uskuteční plenární zasedání. Jakmile Rada přijme svůj postoj, mohou být zahájena jednání v rámci trialogu. Dodatečná dopadová analýza Komise jednoznačně prokázala, že snížení používání syntetických pesticidů nepostaví naší potravinovou výrobu do hrozby. Naopak je nutné zavést udržitelnou ochranu proti škůdcům, aby bylo chráněno lidské zdraví, půda, ekosystémy a biologická rozmanitost.
Studie INRAE „Evropské zemědělství bez chemických pesticidů v roce 2050″
Vzhledem k jejich negativnímu vlivu na životní prostředí, biodiverzitu a lidské zdraví je používání syntetických pesticidů zásadním problémem pro udržitelnost zemědělství a potravinových systémů. Studie „Evropské zemědělství bez chemických pesticidů v roce 2050″, kterou zahájilo INRAE na žádost prioritního výzkumného programu „Pěstování a ochrana plodin“ (PPR-CPA), má za cíl zahájit výzkumnou, politickou a veřejnou debatu o možnosti budování zemědělství bez chemických pesticidů v budoucnosti. Studie kombinuje přístup plánování evropských potravin bez chemických pesticidů a přístup zpětného modelování na evropské úrovni a ve čtyřech evropských regionech a simulační přístup založený na modelu bilance biomasy pro posouzení dopadů na produkci, obchod, využívání půdy a emise skleníkových plynů.
První scénář zkoumá rozvoj robotiky a biologických vstupů a související změny v globálních potravinových řetězcích.
Druhý scénář zkoumá mobilizaci holobiontů a mikrobiomů ve všech fázích evropských potravinových řetězců.
Třetí scénář zkoumá „řízení“ krajiny a přesun potravinových řetězců.
Simulace modelu scénářů naznačuje, že je možné rozvíjet v Evropě zemědělství šetrné k přírodě a současně udržovat, nebo dokonce zlepšovat potravinovou soběstačnost. Více informací naleznete v originálním znění tiskové zprávy.
